Válka na Ukrajině v sedmém týdnu: přípravy na nový útok, pád Mariupolu, konvoje

Petr Jedlička

Od vytlačení Rusů od Kyjeva, Černigova a Sum se fronty hýbají jen málo. Vše však nasvědčuje blízkosti další mohutné ofenzívy. Směřovat by měla do zbytku Donbasu a začít po úplné pacifikaci Mariupolu.

Ukrajinec z jedné z osvobozených vesnic v Kyjevské oblasti pokuřuje před svým zničeným domem. Foto Genya Savilov, AFP

Takřka nikde se od prvního dubnového týdne nepohnula výrazněji fronta na ukrajinských válčištích. Dílčími výjimkami jsou pouze manévry v Chersonské oblasti na jihozápadě, kde Ukrajinci získali zpět několik vesnic, a situace v Mariupolu. Jinak platí doposud všechny taktické mapy, jež obsahovala naše souhrnná zpráva z Ukrajiny před týdnem.

Nejintenzivnější boje se vedou stále na východě — za Charkovem, na severním Donbase a v přístavní enklávě na azovském pobřeží. Přímo na frontě se interventi snažili v posledních dnech podpořit průlom u Izjumu, jež se má dle všeho stát horním ramenem kleští k obchvácení severodonbaské fronty. Dolní rameno se bude rozvíjet zřejmě až po úplné pacifikaci Mariupolu.

Druhdy čtyřsettisícový azovský přístav byl 13. dubna již z valné části dobyt. Ruské armádě posílené zde o čečenské kadyrovce se již o víkendu podařilo rozdělit území, které dosud hájili ukrajinští obránci. Jak enkláva u přístavu, tak enkláva u oceláren Azovstal se přitom bránila z posledních sil.

Obě strany se po celý sedmý týden především připravovaly na novou ofenzívu, jejímž cílem má být dle nejvyšších ruských představitelů „osvobození“ celého Donbasu. Ukrajinským jednotkám se podařilo zničit hned dva velké konvoje mířící do oblasti po ukrajinských silnicích. Nové posily — a jednotky stažené z vyklizeného severu Ukrajiny — však přijíždějí i z vlastního Ruska.

Dílčí útočné operace Ukrajinců (modrou) a Rusů (zelenou) v posledním týdnu. Oranžovým kruhem zde jádro severního Donbasu. Grafika WmC/DR

Poziční boje a nový velitel

Severovýchodní okraj vznikajícího kotle tvořený linií Kreminna — Rubižne — Severodoněck — Lysyčansk byl soustavně ostřelován. Pozičně se bojovalo také v Popasne a na starých známých válčištích u města Doněck: u Panteleimonivky, Avdijky a Marinky.

Jižní záporožská fronta držela stále na linii Vuhledar, Velká Novosilka, Huliajpole, Orichiv a Kamjanské u řeky Dněpru.

Velením celé chystané „osvobozovací“ operace byl pověřen generál Dvornikov — veterán ze Sýrie a dosud velitel intervenčních vojsk v jižních oblastech Ukrajiny. V Rusku bylo mobilizováno 60 tisíc dalších rezervistů. Kvalita těchto vojáků je ale mnoha analytiky zpochybňována.

Pozorovatelé se shodují, že očekávaná ofenzíva na severním Donbase bude pro obránce z taktického hlediska větší zátěž než většina dosavadních bojů. Krajina v oblasti je totiž až na výjimku okolí řeky Doněc rovinatá a většinou bez lesů. Na druhou stranu jde o stejná místa, kde Ukrajinci bojovali v letech 2014 a 2015 a která dobře znají.

Detail situace na severním Donbase. Zelenými kruhy místa posledních ruských útoků, vesměs všech odražených. V oranžovém kruhu správní centra oblasti. Grafika WmC/DR

Další jednání a bilance ztrát

Ukrajinská reprezentace intenzivně jedná se všemi spřátelenými státy o další možné pomoci. Nejnadějněji pro ni vyznívají rozhovory s USA. Americký prezident Joe Biden označil v posledních dnech Vladimira Putina poprvé otevřeně za diktátora. Ruské vraždění civilistů odhalené na příměstích Kyjeva nazval pak genocidou. Zpravodajové hovoří o další vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 750 milionů dolarů.

Na oficiální návštěvu do Kyjeva přijeli v minulých dnech také britský premiér Johnson a prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Se Slovenskem se stále jedná o dodávce stíhacích MiGů a nově též samohybných houfnic. Z Polska a Německa by měly dorazit další tanky.

Počet obětí již téměř padesátidenní vláky je v poslední době odhadován spíše jen obecně na několik desítek tisíc. Děje se tak mimo jiné i proto, že nelze prověřit tvrzení ukrajinské správy, že jen v Mariupolu zahynulo na dvacet tisíc civilistů.

Počet uprchlíků z Ukrajiny přesáhl k 13. dubnu 4,6 milionu.

advertisment
Diskuse
JP
April 14, 2022 v 11.31

Dodávky německých tanků typu Leopard I jsou ovšem stále ještě velmi nejistou záležitostí. Dodat je Ukrajincům hodlá jejich výrobce a současný držitel, firma Rheinmetall; ovšem k tomuto kroku potřebuje svolení vlády. A německý kancléř se o tomto záměru vyjádřil značně přezíravě, s tím že "nejde o to aby si teď nějaký soukromý výrobce dělal své zisky". Zdá se, že kancléř Scholz je stále ještě velkým "brzdičem" ohledně dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu; přestože německá veřejnost sama by byla většinově vstřícná vůči takovémuto kroku. A kupodivu - i koaliční partner Zelení, kteří se jako strana do značné míry rekrutovali z mírového hnutí, jsou v daném směru mnohem rozhodnější a radikálnější.

JP
April 16, 2022 v 11.0

Podle posledních zpráv se zdá, že Německo Ukrajině své tanky opravdu nedodá.

Zcela otevřeně řečeno: tohle pokládám za vyslovenou podlost. Zpočátku jsem se snažil věřit kancléři Scholzovi, když svou neochotu dodat Ukrajině například obrněná vozidla Marder zdůvodňoval tím, že německé vojenské síly jsou vázány ve složkách NATO, a že je tedy nemůže svévolně vyvázat a poslat na Ukrajinu. Ale - tyto tanky Leopard I, ty už dávno nejsou ve výzbroji německé armády (a tedy ani NATO), jejich vlastníkem je výhradně soukromá zbrojařská firma, a Německo by tedy nijak neoslabilo svou vlastní vojenskou sílu kdyby tyto tanky pro Ukrajinu uvolnilo.

Přitom: pokud mají Ukrajinci mít reálnou šanci se ne pouze pasivně bránit, nýbrž také podnikat aktivní protiútoky za účelem osvobození Rusy obsazených území, pak k tomu nevyhnutelně potřebují právě těžké pancéřové zbraně, tedy tanky. Leopard I je sice už konstrukčně zastaralý typ, jeho bojová síla je mnohem menší nežli u aktuálního modelu Leopard II; ale velká část ruských tanků nasazených na Ukrajině je konstrukčně sotva o mnoho mladší, a německý Leopard I by jim dozajista byl přinejmenším zcela rovnocenným protivníkem.

A navíc: poté co Česko už na Ukrajinu dodalo své tanky, aniž by mu proto Rusko vyhlásilo atomovou válku (nebo alespoň vyhlásilo ropné embargo), pak tím odpadá i ta výmluva, že by bylo příliš riskantní dodávkami těžkých zbraní dráždit ruského medvěda.

PK
April 17, 2022 v 4.8

Možná pane Poláčku chtějí ty zbraně Němci po skončení války prodat Rusům, když od nich odebírají ropu, zemní plyn a zřejmě i další nerostné suroviny, na které je Rusko bohaté:-) Nějakou tu rychlou obnovu "vozového parku" budou potřebovat.

Ona ta doba, kdy měly některé státy alespoň nějaké zásady, je už přes třicet let pryč.

A když je ten Putin nový Hitler, tak to za druhé světové války také třeba Britové od Němců odebíraly zbraně, aby je pak s nimi mohli zabíjet?

Dnes je to všechno už jen nepovedená fraška:-)

PK
April 17, 2022 v 4.8

"odebírali zbraně"