Takřka nikde se od prvního dubnového týdne nepohnula výrazněji fronta na ukrajinských válčištích. Dílčími výjimkami jsou pouze manévry v Chersonské oblasti na jihozápadě, kde Ukrajinci získali zpět několik vesnic, a situace v Mariupolu. Jinak platí doposud všechny taktické mapy, jež obsahovala naše souhrnná zpráva z Ukrajiny před týdnem.

Nejintenzivnější boje se vedou stále na východě — za Charkovem, na severním Donbase a v přístavní enklávě na azovském pobřeží. Přímo na frontě se interventi snažili v posledních dnech podpořit průlom u Izjumu, jež se má dle všeho stát horním ramenem kleští k obchvácení severodonbaské fronty. Dolní rameno se bude rozvíjet zřejmě až po úplné pacifikaci Mariupolu.

Druhdy čtyřsettisícový azovský přístav byl 13. dubna již z valné části dobyt. Ruské armádě posílené zde o čečenské kadyrovce se již o víkendu podařilo rozdělit území, které dosud hájili ukrajinští obránci. Jak enkláva u přístavu, tak enkláva u oceláren Azovstal se přitom bránila z posledních sil.

Obě strany se po celý sedmý týden především připravovaly na novou ofenzívu, jejímž cílem má být dle nejvyšších ruských představitelů „osvobození“ celého Donbasu. Ukrajinským jednotkám se podařilo zničit hned dva velké konvoje mířící do oblasti po ukrajinských silnicích. Nové posily — a jednotky stažené z vyklizeného severu Ukrajiny — však přijíždějí i z vlastního Ruska.

Poziční boje a nový velitel

Severovýchodní okraj vznikajícího kotle tvořený linií Kreminna — Rubižne — Severodoněck — Lysyčansk byl soustavně ostřelován. Pozičně se bojovalo také v Popasne a na starých známých válčištích u města Doněck: u Panteleimonivky, Avdijky a Marinky.

Jižní záporožská fronta držela stále na linii Vuhledar, Velká Novosilka, Huliajpole, Orichiv a Kamjanské u řeky Dněpru.

Velením celé chystané „osvobozovací“ operace byl pověřen generál Dvornikov — veterán ze Sýrie a dosud velitel intervenčních vojsk v jižních oblastech Ukrajiny. V Rusku bylo mobilizováno 60 tisíc dalších rezervistů. Kvalita těchto vojáků je ale mnoha analytiky zpochybňována.

Pozorovatelé se shodují, že očekávaná ofenzíva na severním Donbase bude pro obránce z taktického hlediska větší zátěž než většina dosavadních bojů. Krajina v oblasti je totiž až na výjimku okolí řeky Doněc rovinatá a většinou bez lesů. Na druhou stranu jde o stejná místa, kde Ukrajinci bojovali v letech 2014 a 2015 a která dobře znají.

Další jednání a bilance ztrát

Ukrajinská reprezentace intenzivně jedná se všemi spřátelenými státy o další možné pomoci. Nejnadějněji pro ni vyznívají rozhovory s USA. Americký prezident Joe Biden označil v posledních dnech Vladimira Putina poprvé otevřeně za diktátora. Ruské vraždění civilistů odhalené na příměstích Kyjeva nazval pak genocidou. Zpravodajové hovoří o další vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 750 milionů dolarů.

Na oficiální návštěvu do Kyjeva přijeli v minulých dnech také britský premiér Johnson a prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Se Slovenskem se stále jedná o dodávce stíhacích MiGů a nově též samohybných houfnic. Z Polska a Německa by měly dorazit další tanky.

Počet obětí již téměř padesátidenní vláky je v poslední době odhadován spíše jen obecně na několik desítek tisíc. Děje se tak mimo jiné i proto, že nelze prověřit tvrzení ukrajinské správy, že jen v Mariupolu zahynulo na dvacet tisíc civilistů.

Počet uprchlíků z Ukrajiny přesáhl k 13. dubnu 4,6 milionu.