Za rokem prožitým s válkou
Filip OutrataKončící rok nesmazatelně zasáhlo ruské přepadení Ukrajiny. Pravidelný sloupkař DR se ohlíží za rokem prožitým ve stínu války a předjímá náročnou budoucnost Evropy v napjaté době.
Rok se třemi dvojkami je u konce. Velkou většinu jsme ho prožili s válkou. S válkou za humny, válkou prožívanou v obavách, v utkvělých myšlenkách. Také v pomoci těm, kteří jí jsou přímo postiženi. S válkou jako stínem, který vyvstal na obzoru a zdá se, že ho skoro celý zakrývá. Proto i ohlédnutí za odcházejícím rokem musí být ohlédnutím za válkou, za naším životem s válkou.
První, co mi připadne na mysl, je vzpomínka na první vlnu šokovaných reakcí a komentářů z osudného 24. února. Mezi nimi se nedaly přehlédnout některé hlasy z afrických a asijských zemí, obecně ze zemí „třetího světa“, které si s jistou škodolibostí všímaly toho, že do nejbohatšího světa konečně dorazila válka a zabíjení. Tedy něco, s čím mnohde jinde ve světě musejí žít bez většího zájmu nejbohatšího světa.
Pane Kolaříku, takové komentáře jsou snadno k dohledání třeba na anglické Al Džazíře. Přeji vám všechno dobré do nového roku!
Pane Kolařík, jako rasista se projevuje vy. Přání všeho dobrého nicméně z mé strany stále platí.
Omlouvám se zkomolení jména, píšu z mobilu.
Zatím jste nijak neosvětlil, proč by toto měla být nějaká bomba, kromě toho, že jste z obyvatel těchto zemí udělal "černochy". Takže zřejmě je to Váš dojem, za což opravdu nemohu.
Vaše schopnost nepochopení (záměrně či nezáměrná) je skutečně pozoruhodná, pane Kolaříku.