↗

Alexej Gorinov byl uvězněn, protože na jednání zastuptelstva jedné z moskevských městkých částí mimo jiné řekl: „Domnívám se, že veškeré úsilí občanské společnosti by mělo směřovat pouze k zastavení války a stažení ruských vojsk z území Ukrajiny... Domnívám se, že toto je hlavní problém občanské společnosti. Zastavit válku, stáhnout vojska z území sousedního státu, zastavit agresi.“ Foto Kiril Kudrajvcev, AFP

Žádný výrazný demokratický oponent Putinova režimu dosud nebyl perzekvován oficiálně za své politické postoje. Michail Chodorkovskij byl odsouzen za daňové úniky, Alexej Navalnyj za různé formy ekonomické kriminality, Boris Němcov se stal obětí „nevysvětlené“ vraždy.

Po zahájení invaze na Ukrajině se však v Rusku překotně, během pouhých několika dní, razantně změnila legislativa, aby umožnila tvrdě trestat i nepatrné projevy nesouhlasu s režimem. Jako klíčové se ukázaly paragrafy 207.2 a 207.3 trestního zákoníku Ruské federace, které vstoupily v platnost 4. března tohoto roku.

Podle paragrafu 207.2., označovaného v médiích jako „zákon o fake news“, se „veřejné šíření vědomě nepravdivých informací společenského významu se zásadními důsledky“ trestá pokutou od sedmi set tisíc do jednoho milionu pěti set tisíc rublů, nucenými pracemi na dobu až tří let nebo odnětím svobody na stejnou dobu.

Podle paragrafu 207.3, označovaného zkráceně jako „zákon o diskreditaci ozbrojených sil RF“, je „veřejné šíření vědomě nepravdivých informací, které obsahují údaje o použití ozbrojených sil Ruské federace k ochraně zájmů Ruské federace a jejích občanů a k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti“ trestáno pokutou od sedmi set tisíc do jednoho a půl milionu rublů.

Stejný čin spáchaný osobou, která využívá svého úředního postavení, dále čin spáchaný skupinou osob nebo čin z politické, ideologické, rasové, etnické nebo náboženské nenávisti se trestá pokutou ve výši od tří do pěti milionů rublů, nucenými pracemi nebo odnětím svobody na dobu od pěti do deseti let. Pokud má spáchaný čin závažné následky, horní sazbu představuje patnáct let vězení.

Další legislativní novinkou, zavedenou po rozpoutání války, se stal paragraf 284.2 Trestního zákoníku Ruské federace, podle nějž mohou být ruští občané podporující sankce proti Rusku odsouzeni až ke třem letům odnětí svobody. Zákoník správních deliktů Ruské federace byl také doplněn o paragrafy, které stanovily odpovědnost za jednání uvedená v článcích 207.3 a 284.2 Trestního zákoníku, pokud neobsahovala znaky trestného činu, a jsou tedy posuzována jako přestupky.

Výrazného rozšíření se dostalo také kategorii zahraničních agentů. Ještě na podzim roku 2021 Vladimir Putin rozhořčoval, že podle zákona o zahraničních agentech může být perzekvována i kterákoli charitativní organizace podporovaná finančně ze zahraničí. Nyní ruský prezident podepsal novelu zákona, podle níž může být prohlášen za zahraničního agenta každý, kdo přijímá finanční podporu ze zahraničí nebo je „pod cizím vlivem jinými způsoby“.

Podle zákona bude zahraničním agentům zakázáno vyučovat na státních školách a univerzitách, vykonávat tvůrčí činnost hrazenou ze státního rozpočtu, účastnit se veřejných zakázek. Kromě toho zákon zavádí pojem „fyzické osoby spojené se zahraničními zástupci“, který se týká zakladatelů, manažerů, účastníků nebo zaměstnanců organizací prohlášených za zahraniční agenty. Podle takto vágně formulovaného zákona se zahraničním agentem může v Rusku stát prakticky kdokoli.