V Rusku prochází schvalovacím procesem zákon, který zakazuje propagaci „netradičních vztahů“. Zákon již byl schválen Státní dumou a je velmi nepravděpodobné, že by neprošel Radou federace nebo jej nepodepsal prezident. Meduza uspořádala anketu mezi odborníky na LGBT+ problematiku a aktivisty o tom, co tento zákon způsobí.

Karen Šaiňan, youtuber, novinář

Pro všechny to znamená katastrofu. Zákon neprospěje nikomu kromě politiků, kteří se jím snaží upevnit svou moc. Doplatí na to nejen queer lidé, ale celá ruská společnost.

Vzroste míra násilí podobně jako v roce 2014, kdy byl přijat zákon o „propagaci netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilými“. Sociologové tehdy zaznamenali nárůst homofobních trestných činů a nyní to bude — vzhledem k rozvratu ruské společnosti a míře agrese, která se vystupňovala kvůli válce — mnohonásobně horší. Desetitisíce lidí, kteří se vracejí domů s posttraumatickou stresovou poruchou, útočí na nejzranitelnější, na které ukázal stát — tedy na ne-heterosexuální, ne-cis osoby.

Ještě větší utrpení potká děti. Queer lidé nepřicházejí na svět plnoletí ani nepřilétají z Marsu. Rodí se queer. Dětství a dospívání queer člověka obyčejně není žádný med — ovšem teď se to ještě zhorší a naroste počet sebevražd. Čím méně společnost člověka přijímá, tím méně on přijímá sám sebe.

O mnohé přijdeme v kultuře. Film, divadlo i literatura to měly doposud těžké, ale bude to ještě horší. Zatímco se humanistická filozofie po celém světě zabývá problémy s přijetím velmi odlišných lidí, včetně queer lidí, Rusko stojí mimo tyto debaty a ruská společnost tím velmi mnoho ztrácí.

Zásadní omyl, který ruská státní moc vštípila veřejnosti, spočívá v tom, že veřejná existence homosexuálů a uznání jejich práv povede k destrukci rodinných hodnot, instituce manželství a k poklesu porodnosti. To je však v rozporu s tím, co vidíme po celém světě.

V amerických státech, kde jsou legalizovány sňatky homosexuálů, je rozvodovost mezi neheterosexuálními osobami, tedy mezi gayi a lesbami, asi desetkrát nižší než mezi heterosexuály. Stabilní manželství máme my, LGBTQ+ lidé, mnohem častěji než heterosexuálové. Ve státech, kde je manželství pro všechny přísně omezeno nebo zakázáno, je tomu naopak. Jedná se o nejchudší země s klesající porodností.

Ruské úřady přesně vědí, co dělají. Jako obvykle se snaží falšovat pojmy. Toho jsme svědky už od dob nacistického Německa a v mnoha dalších autokraciích a totalitních režimech. Nejde o omyl, ale o chladnou kalkulaci: autoritářské režimy potřebují vnitřní nepřátele. Režim na ně ukáže a poštve proti nim zbytek společnosti.

Jelena Klimovová, spisovatelka, tvůrkyně a bývalá vedoucí projektu Děti-404, který pomáhá dospívajícím LGBT osobám

Důsledky nového zákona jsou snadno předvídatelné. Jednak jsou to pokuty. Zkušenosti s uplatňováním článku 6.21 Zákoníku o správních deliktech Ruské federace ukazují, že kdokoli může být potrestán za cokoli — za jakýkoli neutrální nebo pozitivní výrok o LGBT lidech. Připomeňme si, že první lidé, kteří dostali pokuty v roce 2013, byli LGBT aktivisté Nikolaj Alexejev a Jaroslav Jevtušenko, kteří v Archangelsku protestovali s plakáty „Gay propaganda neexistuje. Lidé se homosexuály nestávají, ale rodí.“

Za dobu platnosti takzvaných antihomosexuálních zákonů bylo podle mého odhadu pokutováno několik desítek lidí a organizací, včetně mě. Jsem si jistá, že nový paragraf bude uplatňován stejným způsobem — budou cíleně, individuálně udělovány vysoké pokuty.

Dále jsou tu nepřímé důsledky. Od doby zákazu „homosexuální propagandy mezi nezletilými“ je téměř nemožné pořádat veřejné LGBT akce, protože nedostanou povolení. A pokud povolení dostanou, účastníci budou pravděpodobně zbiti. Uspořádání neveřejné LGBT akce není o nic snazší: přicházejí agresivní návštěvníci, narušují setkání, volají policii a lživě tvrdí, že jsou na akci nezletilí. Moralizátoři ruší promítání filmů a koncerty, iniciují kontroly podezřelých knih a představení — a požadují dokonce prošetření, zda duhové barvy neporušují zákon.

Na pozadí široké diskuse o LGBT tématech jsou stále aktivnější takzvaní legislativní radikálové. Média z důvodu autocenzury přestávají zveřejňovat jakékoli neutrální nebo pozitivní informace o LGBT lidech. Mediální osobnosti si dovolují nenávistné výroky vůči LGBT a nic jim za to nehrozí. Slyšeli jsme výzvy typu „roztrhejte teplouše na kusy“ a ty pak „vyhoďte do vzduchu“, „zakopejte srdce homosexuálů pod zem“, a další výzvy k naší fyzické likvidaci.

Můj oblíbený poslanec Státní dumy Vitalij Valentinovič Milonov na mě stále myslí a alespoň jednou za rok zmíní, že by mě bylo potřeba zastřelit nebo poslat do uranových dolů. A nic se mu za to nestane: má imunitu. Dovedete si představit, co by se stalo, kdybych o něm řekla to co on o mně?

Kvalita života LGBT osob od roku 2013 velice poklesla. Lidé začali mluvit o emigraci a vystěhovalectví. Leckdo z nich čelí posměchu, výhrůžkám, bití a sexualizovanému násilí. Někteří členové jejich rodin s nimi přerušili vztahy. Některým je odmítána psychologická pomoc. Přístup celé společnosti se změnil k horšímu. Osoby „podezřelé“, že jsou LGBT, bývají zesměšňovány nebo propuštěny ze zaměstnání. Mohou být uráženy, bity nebo dokonce zabity.

Pozitivní však je, že veřejná diskuse podnítila v posledních letech vznik a rozvoj LGBT iniciativ. O tématu se mnohem více diskutuje a informuje, a proto ani nyní, není problém najít adekvátní informace. Existují nejrůznější materiály, knihy a zdroje, mohou vám pomoci psychologové a právníci.

Co nás čeká? S největší pravděpodobností to, co už známe, ale v ještě horší podobě. Rozkvět čeká cenzuru a autocenzuru. Nedokážu si představit, co si počnou vydavatelé knih 18+ a stránky s fan-fiction. Někteří LGBT lidé se stáhnou do ilegality, někteří budou žít svůj život tak, jak byli zvyklí.

Může se to zdát divné, ale přesto zůstávám klidná. Náš stát se úspěšně odpojuje od reality a žije v paralelním světě. Například v důvodové zprávě k návrhu zákona se uvádí, že se řídíme „společenskými normami, jejichž imanentním účelem je zachování a rozvoj lidského rodu“. Zní to až komicky, když na vlastní oči vidíte, jak úspěšně si naše země v roce 2022 vede při „zachování lidského druhu“. Může se mluvit o tradičních rodinných hodnotách, jak je libo, ale pokud má muž dvě manželky, pět milenek a tajné děti, jsou všechna ta slova prázdná a bez významu.

Žádné legislativní návrhy ani zákony nedonutí zmizet lesby a gaye, jejich rodiny, jejich děti nebo mě. Můžete říct, že pes je kočka, a zakázat ho nazývat psem, ale mňoukat kvůli tomu nezačne.

Naděžda Karpovová, fotbalistka, útočnice španělského Espaňolu

Represivní zákony, pronásledování menšin a útlak lidí, kteří smýšlejí nebo cítí jinak než většina, nejsou v současném Rusku ničím novým. Je to klasický putinismus, skrývající se pod rouškou církve a svatého poslání a požírající vše kolem sebe. Potřebuje kořist, proto neustále hledá nepřátele, a z nás občanů chce udělat stádo, kde všichni musí být stejní.

Vlezou vám do postele, protože si myslí, že mohou a měli by mít všechno pod kontrolou. Chtějí kontrolovat vaši svobodu, protože — nedej bože, aby ji společnost pocítila. Státní moc uvažuje asi takto: „Cože! To si teď budou vybírat, s kým budou spát? A co když pak budou chtít i volit prezidenta?“

Když jsem si přečetla zprávy úředníků k tématu, nevěřila jsem svým očím. O čem to mluví? Neustále zaměňují pojmy a chtějí lidem vštípit, že LGBT komunita je špinavá. Odkud to vzali? Měli by se přestat dívat na zvrácené porno a zeptat se svých přátel gayů a leseb, jak se věci mají. Pokud jim jejich zvrhlá fantazie říká, že LGBT lidé jsou úchylové, musíme jim říct, že nejsou. Zvrácenost je stát v církevní sutaně. Zvrácenost je říkat chudým babičkám, jak mají žít, a přitom je každoročně okrádat.

Stát se snaží nevzdělané lidi indoktrinovat jediným argumentem, který je pro ně relevantní: příslušnost ke komunitě LGBT prý ovlivňuje plodnost. Není tomu tak. V zemích, které povolily sňatky osob stejného pohlaví, se demografické údaje statisticky nezměnily. Je to obrovský omyl, že když muž nemůže vstoupit do homosexuálního manželství, bude z nudy dělat děti. Stejně jako je mylná představa, že když ženě, která nechce mít děti, zakážete potrat, začne rodit děti a národ se rozroste. To je nesmysl!

Skutečný vliv na porodnost by mělo zlepšení ekonomické situace v zemi, zlepšení sociální podpory, dostupnost školek, škol, mateřské podpory, příspěvků na děti. Opatření, která by těm, kdo vychovávají děti, usnadnila život a pomohla jim. Jde o řadu kroků v rámci demografické politiky a rodinné politiky. To vše je v Rusku v hrozném stavu. Ti, kdo jsou u moci, obelhávají lidi a zavádějí hloupé represe a zákony, aby odvedli pozornost od skutečných problémů v Rusku.