Pokrytectví a krokodýlí slzy. Homofobové i po Bratislavě myslí jen na sebe

Jan Kašpárek

Homofobní ultrapravicový útočník zavraždil v Bratislavě dva lidi. Místo aby ti, kdo přiživují nedůvěru a nenávist k druhým lidem po události své dosavadní postoje reflektovali, více či méně nenápadně dál podněcují zášť.

Volání po rovnoprávnosti a jasném odmítnutí queerfobie si zaslouží být vyslyšeno. Teď hned. Obrázek Freepik

Asi by se našel jen málokdo, kdo by nevěděl, že ve středu dvanáctého října zastřelil mladý neonacista v Bratislavě dva bezbranné lidi před známým LGBTQ+ klubem Tepláreň. Od té doby se o teroristickém činu i právech a bezpečnosti queer osob napsaly stovky stránek. Objevily se snahy o upřímnou reflexi a řešení široce rozšířené homofobie, ale také spousta alibismu, ba dokonce i snahy přelakovat poslední dění homofobními báchorkami. Napřed však fakta.

Uplynulý pátek se na protest proti vraždě a se záměrem uctít oběti sešli lidé v šesti městech České republiky — jen v Praze se pochodu účastnilo kolem tisíce osob. Středeční shromáždění pořádané platformou LGBTQ+ organizací na Václavském náměstí bylo ještě několikanásobně početnější. Dané iniciativy v reakci na teroristický útok také vydaly výzvu, nyní asi s devatenácti tisíci podpisy. Hned třiadvacet uskupení žádá legislativní ochranu před útoky z nenávisti, schválení manželství pro všechny a ukončení nucených kastrací při úřední změně pohlaví.

Přímo z bratislavského útoku bychom si měli pamatovat dvě jména: Juraj Vankulič a Matúš Horváth. Nevinní lidé, jejichž život zákeřně a nevyzpytatelně přetrhly střely. Pachatel sám je nechutnou figurou, jež si zaslouží upadnout v nejhlubší zapomnění. Současně ale potřebujeme znát jeho pohnutky, už jen proto, abychom pochopili, co se stalo, a dokázali reagovat.

Původ nenávisti

Útočník byl velmi mladý muž, kterého zjevně formovaly internetové „imageboardy“ typu nechvalně proslulého 4chanu, prostředí nenávistných memů a konspiračních teorií, jaké najdeme jen v nejhlubších zákoutích digitálního prostoru. Lze se jistě bavit i o vlivu proruských rodičů, nicméně střelec samotný proruské názory spíše nezastával.

Jeho ideologii odhalilo grafomanické blábolení o desítkách stran, pro než se vžilo poněkud přehnaně vznešené označení „manifest“. Velmi podobné texty, jimiž se útočník zjevně inspiroval, vydávali na internetu i neonacističtí teroristé v minulosti. Zde jde o pamflet přecpaný antisemitismem, rasismem a nenávistí k LGBTQ+ lidem či feminismu. Dílčí „zajímavostí“ je rámování LGBTQ+ témat a práv jako „ideologií“ a civilizaci ohrožujících životních stylů, jež střelec mimoděk sdílí s poměrně značnou částí konzervativní scény.

Na základě „manifestu“ můžeme bez nadsázky říci, že střílel neonacista. Krom toho, že svou litanii uvodil nacistickým symbolem takzvaného černého slunce, odkazujícím opět k jiným teroristickým pamfletům, ideologicky je text ukotven v americkém neonacistickém hnutí projevujícím se zhruba od raných osmdesátých let především představami o židovském spiknutí ovládajícím svět či nutné genocidní „rasové válce“.

×