Pokrytectví a krokodýlí slzy. Homofobové i po Bratislavě myslí jen na sebe
Jan KašpárekHomofobní ultrapravicový útočník zavraždil v Bratislavě dva lidi. Místo aby ti, kdo přiživují nedůvěru a nenávist k druhým lidem po události své dosavadní postoje reflektovali, více či méně nenápadně dál podněcují zášť.
Asi by se našel jen málokdo, kdo by nevěděl, že ve středu dvanáctého října zastřelil mladý neonacista v Bratislavě dva bezbranné lidi před známým LGBTQ+ klubem Tepláreň. Od té doby se o teroristickém činu i právech a bezpečnosti queer osob napsaly stovky stránek. Objevily se snahy o upřímnou reflexi a řešení široce rozšířené homofobie, ale také spousta alibismu, ba dokonce i snahy přelakovat poslední dění homofobními báchorkami. Napřed však fakta.
Uplynulý pátek se na protest proti vraždě a se záměrem uctít oběti sešli lidé v šesti městech České republiky — jen v Praze se pochodu účastnilo kolem tisíce osob. Středeční shromáždění pořádané platformou LGBTQ+ organizací na Václavském náměstí bylo ještě několikanásobně početnější. Dané iniciativy v reakci na teroristický útok také vydaly výzvu, nyní asi s devatenácti tisíci podpisy. Hned třiadvacet uskupení žádá legislativní ochranu před útoky z nenávisti, schválení manželství pro všechny a ukončení nucených kastrací při úřední změně pohlaví.
Přímo z bratislavského útoku bychom si měli pamatovat dvě jména: Juraj Vankulič a Matúš Horváth. Nevinní lidé, jejichž život zákeřně a nevyzpytatelně přetrhly střely. Pachatel sám je nechutnou figurou, jež si zaslouží upadnout v nejhlubší zapomnění. Současně ale potřebujeme znát jeho pohnutky, už jen proto, abychom pochopili, co se stalo, a dokázali reagovat.
Původ nenávisti
Útočník byl velmi mladý muž, kterého zjevně formovaly internetové „imageboardy“ typu nechvalně proslulého 4chanu, prostředí nenávistných memů a konspiračních teorií, jaké najdeme jen v nejhlubších zákoutích digitálního prostoru. Lze se jistě bavit i o vlivu proruských rodičů, nicméně střelec samotný proruské názory spíše nezastával.
Jeho ideologii odhalilo grafomanické blábolení o desítkách stran, pro než se vžilo poněkud přehnaně vznešené označení „manifest“. Velmi podobné texty, jimiž se útočník zjevně inspiroval, vydávali na internetu i neonacističtí teroristé v minulosti. Zde jde o pamflet přecpaný antisemitismem, rasismem a nenávistí k LGBTQ+ lidem či feminismu. Dílčí „zajímavostí“ je rámování LGBTQ+ témat a práv jako „ideologií“ a civilizaci ohrožujících životních stylů, jež střelec mimoděk sdílí s poměrně značnou částí konzervativní scény.
Na základě „manifestu“ můžeme bez nadsázky říci, že střílel neonacista. Krom toho, že svou litanii uvodil nacistickým symbolem takzvaného černého slunce, odkazujícím opět k jiným teroristickým pamfletům, ideologicky je text ukotven v americkém neonacistickém hnutí projevujícím se zhruba od raných osmdesátých let především představami o židovském spiknutí ovládajícím svět či nutné genocidní „rasové válce“.