Čeští konzervativci musí přestat legitimizovat homofobii, než bude pozdě
Petr BittnerV den, kdy Bratislava zažila homofobní teroristický útok, nebyl o jediný hlas v českém Senátu nominován člen sekty Opus Dei zástupcem ombudsmana. Konzervativci musí okamžitě přestat legitimizovat homofobii, jinak se dočkáme dalších útoků.
Bratislavskému útočníkovi, který v noci zastřelil dva lidi před bratislavským LGBT+ klubem Tepláreň, se nesluší příliš do hloubky věnovat, neboť takový člověk žádnou hloubku nemá. Zosobňuje už více méně standardní model, na který jsme zvyklí.
Prominentní bílý mladík s přístupem ke střelným zbraním — synátor neofašistického kandidáta na starostu za harabinovskou stranu Vlasť. Dočista vymytý mozek neofašistickými bláboly. Připadá si důležitě, jako by odhalil spiknutí, a přitom jenom papouškuje krajně pravicové memy z neregulovaných diskusních vláken, do kterých spadl jako do králičí nory. Dopapouškoval. A vzal s sebou přinejmenším dva nevinné lidi.
Nenávist nelze tolerovat
Bizarní archiv útočníkových twitterových příspěvků člověka vede k otázce, jak je možné, že nemáme mechanismy, které by incidentům tohoto typu zabránily — když nejméně tři týdny předem takový jedinec zveřejňuje na sociální síti evidentní zkazky o chystaném útoku.
Pokud má někdo profil plný otevřeného fašismu, antisemitismu a homofobie, měl by být ve vazbě, ne s puškou v centru Bratislavy. Nejen na Slovensku, ale i u nás potřebujeme bedlivější dohled nad neofašistickou scénou, jejímž sociálním programem je nenávist a násilí.
Taková zodpovědnost leží samozřejmě na nás všech, kteří nesmíme přecházet jakékoli náznaky normalizace homofobie a dalších projevů nenávisti. Nestačí, že sami nejsme homofobní, musíme LGBT+ komunitu otevřeně podporovat, aktivně bránit a hlasitě se jí zastávat.
Je to výzva pro všechny, kdo nemají s LGBT+ žádný problém a přejí jí vše dobré, ale nechávají si to pro sebe — a vím, že takových je většina —, aby si bratislavský incident vzali jako motivaci a svou lásku k LGBT+ lidem dali najevo. Aby byla vidět a slyšet. Aby příště už podobní zoufalci nemohli tak snadno podlehnout dojmu, že kolem dřímá mlčící většina, která se bojí „LGBT+ spiknutí“ a čeká na devatenáctiletého mesiáše z horní dolní s pistolí.
Snad ještě větší díl zodpovědnosti však leží na veřejně a mocensky exponovaných, především na politicích a političkách, zejména těch konzervativních, jejichž světonázor dosud ovládala představa, že LGBT+ lidé mají být maximálně „tolerováni“ jako jedinci, ale do heteronormativního systému nás „normálních lidí“ by neměli být vpuštěni: nemají proto u nás ani na Slovensku právo na sňatky, na výchovu dítěte nebo být ústavními soudci.
Tady totiž začíná vydělování celé skupiny lidí jakoby mimo společnost. A je-li někdo mimo společnost, pak přeci není zas takový problém proti němu užít násilí. Vždyť bůhví, jestli jsou to vůbec lidi, jsou-li mimo společnost.
Demokraté nemohou popírat lidská práva
Považuji za ostudně symbolické, že den po Národním dni coming outu, a přímo v den bratislavského teroristického útoku, podpořilo osmadvacet českých senátorů a senátorek osobu Jakuba Kříže jako nominanta na nového zástupce ombudsmana. Ke zvolení mu chyběl jediný hlas. Volba byla tajná, ale z výroků volených zástupců si lze domyslet, z jakých vod přivál vítr hlasy.
Kříž je přitom členem ultrakonzervativní křesťanské sekty Opus Dei a sám dlouhodobě a otevřeně vystupuje proti všem pokusům o zrovnoprávnění LGBT+ osob, proti právu na potrat i v těch nejextrémnějších případech, proti genderové a sexuální výchově a podobně. Podle Kříže je genderová teorie dalším z řady „filozofických omylů“, které se podle něj táhnou už „od Descarta, který subjektivizoval pohled na svět“.
Jde tedy o člena sekty, který by měl být rád, že mu ono nenáviděné subjektivistické osvícenství umožnilo, aby mohla jeho sekta veřejně působit — a ne se těšit regulérní podpoře zákonodárců v kandidatuře na pozici, kde by mohl rozhodovat o osudu lidí, které nenávidí. Dál se k tomu asi nemá smysl vyjadřovat.
Vyjadřovat se ale má smysl k relevantní politické reprezentaci. Jak mohou lidovci jako Marek Výborný nebo Šárka Jelínková podpořit takového nebezpečného člověka přímo do funkce, která se má zasazovat o práva všech bez výjimky?
Copak vám chybí sebemenší kousíček empatie například s trans osobou, která se bude chtít obrátit na veřejného ochránce práv, a bude nucena čekat, jestli si její případ vezme na starost spíš zahořklý a senilní Křeček, anebo pro změnu člen homofobní sekty? Opravdu vás nedokázal zarazit ani otevřený dopis, pod který se podepsaly de facto všechny organizace, které se u nás věnují právům LGBT+ osob? Na čem vám vlastně záleží?
Nemůžete si dovolit takovými způsoby legitimizovat ideologii, která dělá z LGBT+ komunity občany druhé kategorie, protože tuto komunitu vystavujete reálnému fyzickému ohrožení. A každá demokratická politická síla by se tomu měla snažit zabránit, ne to dále ospravedlňovat.
Místo kondolencí si sáhněte do svědomí, zkuste reflektovat dopady svých postojů a zkuste v nich něco změnit. Je to to jediné, co můžete pro oběti bratislavského útoku, stejně jako celou LGBT+ komunitu v České republice i na Slovensku udělat. Jen tak můžete přispět k oživení nějakého „smyslu“ v životě, který teď desítky a stovky lidí z okolí obětí masakru postrádají.
Mě překvapuje, že Petra Bittnera překvapují postoje lidovců. Jsou tak strašně nepřekvapivé.
Podle Bittnerovy logiky byl za první světovou válku odpovědný Gavrilo Princip [atentát tehdy šokoval celou Evropu a vyvolal velké sympatie k Rakousku] a nikoliv soupeření znepřátelených mocenských bloků a koloniální ambice neuspokojeného Německa.
Progresivisté se dnes snaží destabilizovat současný „systém“ a zneužívají k tomu i sexuální menšiny. Toto zneužití můžeme pozorovat na bránící se a válkou zmítané Ukrajině, kde „občanské“ iniciativy místo boje proti ruskému agresorovi již také bojují za stejnopohlavní manželství, přičemž ukrajinští poslanci tyto iniciativy (podobně jako ta „referenda“) označili za provokaci a informační sabotáž, která hraje do karet Rusku. Progresivisté ale odmítání svých požadavků na revoluční přeměnu společnosti nazývají fašismem a je bohužel docela dobře očekávatelné, že další západní pomoc Ukrajině bude podmiňovaňována ukrajinskou akceptací genderové ideologie. To by pak ovšem byla klasická ideologická kolonizace a zneužití těžkého postavení bránící se země, fakticky by se to rovnalo kolaboraci s Putinem.
https://vsirazom.ua/news/rizka-reakcziya-vijskovyh-na-odnostatevu-petycziyu-my-ne-za-cze-voyuyemo
Normální lidé s neheterosexuální orientací, o tento ideologický boj vůbec nestojí, chtějí se do společnosti integrovat, cítit se normálně, nechtějí genderovou ideologií vyvolávat ve společnosti rozvrat a nepřátelství, chtějí být přijímání jako naprosto normální lidé a ne jako revolucionáři, které pak bude značná část společnosti nutně nenávidět. Chtějí být, pane Bittnere, součástí společně budovaného (demokratického) konsenzu.
Zneužití menšiny k vlastním cílům přeměny společnosti není pomoc, je to opak pomoci.
tak by Nushart nemohl psát své bláboly...
Ano, pane Plevo, v důsledku snahy o tu revoluční přeměnu společnosti někteří gayové už zase nemohou říkat co si myslí, protože mají strach, že by byli označeni za homofoby nebo za zrádce.
„ ... mají strach, že by byli označeni za homofoby nebo za zrádce.“
No a co? Občas se člověku stane, že ho pro pravdu -- přesněji proto, co on za pravdu považuje -- vypískají a vyspílají mu do zrádců, reakcionářů a kdečeho možného i nemožného. Pokud to označení neznamená administrativní cejch a pokud mě zákony této země docela účinně odstrašují toho, kdo by mně chtěl pro mé domnělé zrádcovství způsobit větší ujmu na zdraví než je pár facek v hospodě, pak to prostě patří k životu podobně jako to, že někdy prší.
Zkus si, Martine, představit, že třeba ve dvacátých, třicátých nebo padesátých letech minulého století by nějaký proletář byl označen za zrádce dělnické třídy a byla by mu podsouvána dokonce i nenávist k dělníkům jenom proto, že by nesouhlasil se způsobem boje komunistické strany za práva dělníků, ani s tím programem komunistů.
Prostě to patřilo k životu, podobně jako to, že někdy prší. Cejch to byl, a zákony mu pak v těch padesátých letech byly už na prd.
Když člověk nesouhlasí s programem (jde o etický spor), neznamená to že někoho nenávidí nebo zrazuje. Pokud je někdo kvůli svému nesouhlasu s programem veřejně obviňován z nenávist ke skupině osob (jako se to právě v těchto dnech děje), nevěstí to do budoucna vůbec nic dobrého. Veřejné obviňování z nenávisti ke skupině osob z důvodu odlišného postoje k politickému programu (nebo z důvodu odlišného postoje v etickém sporu) by tedy možná mělo být trestáno úplně stejně jako ta samotná nenávist ke skupině osob, ze které je takový člověk účelově obviňován (za účelem prosazení politického programu či etického stanoviska).
Dnes prostě – jak se bohužel zdá – nebude už člověku jen tak umožněno odsoudit vraždu. K tomu, aby ti to umožněno bylo, budeš muset ještě mít ten správný politický názor.
Etickým problémem je především způsob vzniku dětí, právo dětí znát své biologické rodiče, způsob výchovy, škodlivý společenský tlak na změnu pohlaví u malých dětí, používání blokátorů puberty atd.
Spojovat etické postoje v těchto otázkách s nějakou údajnou nenávistí ke skupině osob – přisuzovat tedy nenávist těm, kdo v těchto otázkách zastávají odlišný postoj – to je evidentní hloupost.
padesátý léta -- ať ta stalinská nebo mccarthyovská -- jsou myslitelná v každé budoucnosti. Jenomže kvůli tomu nebude normální člověk žít dvacet let se zavřenou hubou. Konec konců člověk při troše štěstí padne ve Španělsku, zplynujou ho v koncentráku nebo umře na cirhózu jater, než ta budoucnost přijde.
Dosti má den dnešní na svém trápení, říká se v jedné moudré knize -- a to dnešní trápení jsou spíše ti, kteří mají pocit, že smějí buzerovat, šteničkovat a tu a tam vraždit lidi jen proto, že mají trochu jiné gusto stran sexu. A abych Ti dal trochu za pravdu -- malér je, když z toho pak ty šteničkovaní a tu a tam vraždění podlehnou představě, že je to trochu jiný gusto něco zásadního.
Plný souhlas Martine,
takto motivované vraždy si zaslouží jednoznačné odsouzení, podobně jako každý jiný terorismus, bagatelizovaný bohužel často údajným nevhodným duševním stavem pachatele.
Hloupé, odporné a zcela nesmyslné obviňování, že teroristický útok inspirují postoje v čistě etických sporech o způsob vzniku dětí, o právo dětí znát své biologické rodiče, o způsob výchovy, o škodlivost společenského tlaku na změnu pohlaví u malých dětí, či o používání blokátorů puberty těmto šteničkovaným prostě nesmírně škodí.
Také vám král Kazisvět VI připomíná jednoho ze zdejších "kmenových diskutérů"...? :)
Tady bych se, pane Václavů, našeho diskutéra zastal a plně s ním souhlasil. Jak totiž správně říká, je opravdu velký malér, když se podléhá představě, že trochu jiný gusto je něco zásadního. Ve své lidské důstojnosti jsme si všichni rovni – na tom pochopitelně nemůže nic změnit ani rozdílná sexuální orientace, stejně jako na tom nic nemění takzvané třídní rozdíly. Lidská důstojnost je jenom jedna, jedna stejná důstojnost všech lidských bytostí, všech lidských životů, a ty výše zmiňované rozdílnosti by se proto nikdy neměly stávat třaskavou municí v kulturních válkách nějakého „krále Kazisvěta“, neměly by se stávat municí v kulturních revolucích. Ta čínská, která připravila o život stovky tisíc lidí, už úplně stačila.