Začátkem února se finský parlament rozhodl následovat většinu evropských zemí a přijal novelu o tranzici, podle které trans osoby starší osmnácti let mohou podstoupit tranzici bez nutnosti sterilizace.

„Pro mě osobně je to velmi důležitá záležitost a bude předána parlamentu, jakmile začne podzimní zasedání,“ slíbila finská premiérka Sanna Marinová v létě při své účasti na Helsinki Pride. „Dnes tu slavíme rovnost. Snažím se na ní podílet každoročně. I v době, kdy společnost staví lidi do nerovných pozic,“ dodala.

Zrušení povinných sterilizací označila za jednu z priorit její vlády. Ta téma nucených sterilizací začala řešit již krátce po svém nástupu v roce 2019 — i díky pokynu Rady Evropy, která Finsko kritizovala za narušení tělesné autonomie a lidských práv. V důsledku pandemie covidu a ruské agrese na Ukrajině se ale projednávání této otázky odsunulo.

K novele, která byla naposledy aktualizována v roce 2002, se tak finský parlament znova vrátil až v září. Předložený návrh z dílny sociální demokracie Sanny Marinové a jejich koaličních partnerů — zelených a Levice rušil nucené sterilizace a nepožadoval ani psychiatrické vyšetření. Diskuze se vedla hlavně ohledně věku. Straně středu se totiž nelíbilo, že by tranzici směly podstupovat nezletilé osoby. Tato strana jako jediná také uvedla, že nechá své členy hlasovat podle jejich svědomí, a nikoliv podle stranické linie.

Vítězství se trans osoby dočkaly na začátku února, kdy parlament v poměru 113 ku 69 schválil novelu, podle které pro tranzici stačí prohlášení dané osoby bez nutnosti lékařských a psychiatrických zákroků, včetně nucené sterilizace. Pro byla sociální demokracie, zelení a levice. Proti návrhu se postavila krajně pravicová strana Pravých Finů spolu s křesťanskými demokraty. U zbývajících stran — Centristů a Národní koalice — poslanci hlasovali podle vlastního uvážení, část tedy byla pro, část proti.

Patříme na Západ? A do 21. století?

Finsko se tak připojilo k řadě evropských zemí, kde sterilizace transgender osob není nutná. Států, které tuto podmínku vyžadují, je stále méně, nicméně Česká republika mezi ně stále patří. A to i přesto, že u západních i východních — a daleko konzervativnějších — sousedů tato podmínka už neplatí.

Trans lidé u nás loni vkládali naději do Ústavního soudu, který mohl podmínku zrušit. Zrušení ale o jediný hlas neprošlo. Rozhodnutí padlo paradoxně 31. března, což je Den viditelnosti transgender osob.

Zakladatel organizace Transparent Viktor Heumann věří, že finské rozhodnutí může mít dopad i na českou legislativu a věci se dají do pohybu: „Finské rozhodnutí znamená další silný argument, aby se tato zbytečná úřední a lékařská bariéra zrušila i u nás. Jsme jednou z posledních zemí Evropské unie, kde je kvůli úřední změně pohlaví vyžadována kastrace, ačkoliv tím dlouhodobě porušujeme rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva,“ sdělil Deníku Referendum Heumann.

Požadavek na zrušení nucených sterilizací kvůli úřední změně jména je i jedním ze tří bodů výzvy Společně proti nenávisti, která vznikla po říjnové střelbě v bratislavském baru Tepláreň. Z vládních představitelů se na stranu trans lidí postavil třeba ministr vnitra Vít Rakušan, podle kterého podmínka nucené sterilizace nepatří do 21. století.

„Naše vláda by se měla vydat směrem na západ a přijmout co nejdříve legislativní změny pro ochranu LGBT+ lidí v České republice. Ledy už se hýbou a pevně věříme, že se v tomto funkčním období podaří zrušení povinné kastrace prosadit,“ dodává Heumann a doufá, že práva trans lidí podpoří i nově zvolený prezident Petr Pavel.

Ten už se v minulosti vyjádřil, že nucené sterilizace představují diskriminační pravidlo a že by nikdo neměl do podobného zákroku kohokoliv nutit. Ač prezident nemá — na rozdíl od Poslanecké sněmovny — v této věci silnou pravomoc, může kromě podepsání a vetování zákonů přispět do diskuze. Ve srovnání s tím, jak se na adresu transgender osob vyjadřoval jeho předchůdce Miloš Zeman, jde o velký krok dopředu.