Kastrace trans lidí končí. Skončí i morální panika a démonizace?
Daniel ZikmundRozhodnutí Ústavního soudu ukončilo nedůstojnou praxi povinných kastrací při změně pohlaví. Zvládne česká politická třída zákon napravit s respektem k osudům trans lidí a jejich blízkých, nebo dá prostor morální panice a démonizaci?
Ústavní soud v úterý rozhodl, že současná podmínka kastrací při úřední změně pohlaví je v rozporu s lidskou důstojností. Soud ve svém nálezu zmiňuje, že chce katalyzovat demokratickou diskusi, a podtrhl tím dlouhodobou nečinnost vlády, která strká před rovnými podmínkami pro trans lidi hlavu do písku. Zákonodárci mají nyní přesně rok na to přijít s novými podmínkami, které by umožnily změnu pohlaví v souladu s mezinárodním standardem a lidskými právy. Zvládne však Česko o trans právech debatovat lidsky a věcně, nebo se u nás v současné politické parlamentní sestavě rozhoří kulturní válka plná mýtů a předsudků?
„Uvědomil/a si, že v rámci tranzice do nové sociální role si nepřeje podstoupit...“
Chtěl/a tedy změnit pohlaví, nebo gender?
Je vidět, že „gender“ je opravdu dosti obtížně uchopitelný pojem i pro natolik inteligentní osoby, jakými ústavní soudci jistě jsou, když si ani tito inteligentní soudci nebyli schopni uvědomit, že ve SKUTEČNOSTI je tím (možná nevědomým) požadavkem zápis volitelného genderu [a nikoliv tedy zápis pohlaví, které prostě současná věda měnit neumí] do úředních dokumentů dané osoby.
Ústavní soudci si prostě z pohlaví udělali guláš, opepřili to genderem a zapomněli, že pohlaví a gender se dohromady nemíchá, protože jsou to dvě odlišné věci, dva termíny, z nichž každý má jiný význam – poněkud odlišný od toho druhého, i když primitivové v tom třeba vůbec žádný rozdíl nevidí, jak by jistě potvrdila Genderová expertní komora České republiky.