Dne 12. června zveřejnil Evropský soud pro lidská práva rozsudek proti České republice v případu kastrací trans lidí. Případ Taylor H., nebinární stěžovatelky, která od roku 2012 opakovaně žádala o změnu rodného čísla bez nutnosti podstoupit — slovy donedávna účinného ustanovení občanského zákoníku — „znemožnění reprodukční funkce“, skončil rozhodnutím o porušení jejího práva na genderovou identitu.

Soud ve Štrasburku jednomyslně rozhodl, že požadavek českého zákona, aby trans lidé museli podstoupit kastraci předtím, než mohli získat nové doklady, porušuje právo na respektování soukromého života podle článku osm Evropské úmluvy o lidských právech. Rozhodnutí nebylo překvapivé, protože soudci již v roce 2017 v případu tří trans žen z Francie rozhodli, že takový požadavek odporuje lidským právům.

Důvod byl prostý. Zákon vyžadující kastraci je problematický, protože trans lidi staví před neřešitelné dilema: buďto si zvolit zachování své fyzické integrity, anebo přijmout nezvratný a invazivní zákrok coby daň za právní uznání vlastní genderové identity.

A ač platí, že státy mají v této oblasti určitý prostor pro vlastní uvážení a možnost nastavit si právní regulaci podle svého, tento prostor se výrazně zužuje ve chvíli, kdy jde o samotnou podstatu osobní identity a autonomie.

Kastrace trans lidí před českými soudy

Právní spor o kastrace trans lidí se rozhořel v roce 2016 poté, co tehdejší ombudsmanka Anna Šabatová vydala ve věci Taylor H. zprávu. V tomto dokumentu zapochybovala o ústavnosti § 29 občanského zákoníku, podle něhož byla kastrace podmínkou uznání změny pohlaví. Taylor H. následně podala neúspěšnou správní žalobu, kasační stížnost a její případ se dostal až k plénu ústavního soudu.