Velká obměna Ústavního soudu pod taktovkou prezidenta Petra Pavla je dokončena. Z patnácti soudců se v posledních letech obměnilo třináct, všechna uvolněná místa jsou tak nyní obsazena. Poslední dva kandidáty schválil Senát v říjnu: novými členy soudu se stali diplomat a někdejší ředitel právní sekce ministerstva zahraničí Martin Smolek a ústavní právník z olomoucké Univerzity Palackého Michal Bartoň.

„Uzavírají mou představu o celkové struktuře Ústavního soudu. Už dříve jsem avizoval, že bych v něm rád posílil expertizu v oblasti ústavního práva, ale také evropského a mezinárodního práva,“ uvedl prezident Pavel na říjnovém jednání Senátu, kde o nominacích Smolka a Bartoně členové horní komory rozhodovali.

Smolek získal podporu čtyřiapadesáti z osmapadesáti přítomných senátorů, Bartoň o jediný hlas méně. Zatímco Smolek se stal soudcem už na konci října, Bartoň nastoupí až v prosinci, kdy skončí mandát dosavadního člena soudu Josefa Fialy.

Kromě třinácti schválených kandidátů, včetně pozdějšího předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy, provázely Pavlovu obměnu i komplikace, zejména ve druhé polovině roku 2023. Tehdy do funkce nakonec nenastoupil místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr, a to kvůli kontroverzím spojeným s jeho působením v předlistopadové justici. O několik týdnů později pak Senát odmítl prezidentova nominanta, soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona.

Po prosincové změně zůstanou na Ústavním soudu už jen dva soudci jmenovaní předchozím prezidentem Milošem Zemanem. Až do konce Pavlova mandátu v roce 2028 se složení soudu nezmění: Pavel Šámal má mandát do února 2030 a Jan Svatoň, kterého Zeman jmenoval krátce před odchodem z funkce, až do února 2033. O jejich nástupcích tak rozhodne až prezident v příštím volebním období — ať už jím bude znovu Petr Pavel, nebo jeho nástupce.

Veřejná kritika některých kandidátů