↗

Český právní řád již obsahuje trestné činy vyzvědačství, sabotáže, ohrožení utajovaných informací či rozvracení republiky. Pokud bylo potřeba reagovat na nové typy hrozeb, mohl zákonodárce zpřesnit již existující paragrafy, doplnit definice, zvýšit trestní sazby či rozšířit skutkové podstaty. Foto Stanislav Dusík, WmC

Ústavní soud právě rozhoduje o ústavnosti nového trestného činu „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Co zprvu zní jako technická právní otázka, může mít přímý dopad na základní svobody nás všech. Paragraf, obsažený v novele trestního zákoníku schválené letos na jaře, je vágní, široce zneužitelný a může se snadno stát nástrojem represe.

Příliš volná definice, příliš tvrdý dopad

Zákonodárci do trestního zákoníku přidali ustanovení, které kriminalizuje „činnost pro cizí moc“, pokud směřuje k ohrožení ústavního zřízení, bezpečnosti nebo obranyschopnosti státu. Záměr na první pohled pochopitelný — ale legislativně-technické provedení selhává. Není totiž vůbec jasné, co se za takovou činnost bude považovat, co je ona „cizí moc“ a co znamená „neoprávněná“. Slovo „neoprávněná“ navíc není obsaženo ani v samotné skutkové podstatě, pouze v názvu trestného činu, což znamená, že jde potenciálně o jakoukoli činnost, která až dosud byla zcela legální.

V trestním právu musí být přitom skutková podstata natolik přesná, aby každý občan věděl, co je a co není trestné. To je základní požadavek právního státu i ústavní ochrany svobody obsažený v článku 39 Listiny základních práv a svobod. Pokud je zákon mlhavý, nejasný nebo příliš široce použitelný, otevírá dveře svévoli. A svévole je opakem právního státu.