„Absolutista svobody slova“. Elon Musk ničí svobodu projevu

Richard K. Sherwin

Elon Musk brání absolutní svobodu projevu. Za velkými slovy se však skrývá faleš. Pokud miliardář nakonec koupí Twitter, bude platforma nejspíš zaplavena dezinformacemi a přispěje k další destrukci veřejného prostoru a svobodné diskuse.

Elon Musk je dokonalým zosobněním všeho, čím plutokracie ničí světovou demokracii. Foto Angela Weiss, AFP

Roku 1897 vyslal americký mediální magnát William Randolph Hearst malíře a ilustrátora Frederica Remingtona na Kubu, aby informoval o tamní válce za nezávislost. Když Remington telegrafoval, že se „žádná válka nekoná“, dostalo se mu od Hearsta údajně odpovědi: „Vy opatříte obrázky a já válku.“

Jistě nejde o nic nového pod sluncem. Dobře víme, že bohatství znamená moc a moc plodí touhu po ještě větší moci. Prostředky masové komunikace se k tomuto cíli dají dobře zneužít, protože ten, kdo je ovládá, ovládá i způsob, jakým je konstruována a zprostředkována realita.

Miliardářovo mesiášství

Prostředky masové komunikace se sice od Hearstových časů změnily, chování plutokratů však nikoli. Elon Musk používá Twitter dlouho a celkem efektivně pro propagaci vlastního byznysu — a díky tomu pochopil, jak význačně dnes platforma ovlivňuje veřejný život.

Ponechme stranou, že po podpisu smlouvy o její koupi se pokusil z transakce vykroutit — nakonec mu však nejspíš nezbude než dodržet slovo. Rozhodně však stojí zato zamyslet se nad nabubřelostí, s níž miliardář zdůvodňoval, proč o vlastnictví Twitteru usiluje.

„Vzhledem k tomu, že Twitter slouží de facto jako veřejný prostor,“ tweetoval Musk 26. března 2022, „pokud na něm nedodržujeme zásady svobody projevu, zásadně podkopáváme demokracii.“ Rozhodnutí koupit platformu vysvětlil zhruba o týden později: „Vůbec mě nezajímá ekonomika… mám silný intuitivní pocit, že pro budoucnost civilizace je nesmírně důležité mít veřejnou platformu, která bude maximálně důvěryhodná a inkluzivní.“

Jako „absolutista svobody projevu“ — jak se miliardář sám označil, prohlašuje, že zachrání veřejný prostor zrušením pravidel, která na Twitteru zamezují politikům, jako je Donald Trump nebo americká poslankyně Marjorie Taylorová Greeneová, používat platformu k šíření prokazatelných lží a dezinformací.

Vzývání „absolutní svobody“ projevu může v obecné rovině znít docela přijatelně, ale když si uvědomíme souvislosti, stává se více než problematickým.

Ohrožení svobody a demokracie

Muskovo pojetí svobody projevu by například nebránilo šíření bezohledných a zraňujících lží konspiračního teoretika Alexe Jonese. Jednou z nich je nehorázné tvrzení, že masakr ve škole v Newtownu v americkém Connecticutu v roce 2012, při němž střelec zavraždil šestadvacet lidí — mezi nimi dvacet šestiletých a sedmiletých dětí —, byl zinscenován „herci“. Soud před několika dny takový pohled na svobodu projevu odmítl a Jonesovi nařídil, aby rodinám obětí zaplatil za způsobenou újmu téměř miliardu dolarů.

Soud má pravdu. Žádná svoboda — ať už projevu nebo jednání — není absolutní. Ba naopak. Aby svoboda dávala smysl, vyžaduje základní pravidla, která omezí její zneužívání — jinak se stane pouhou svévolí. Proto máme zákony postihující podvody na trhu zboží a služeb. Bez nich by se šíření nepravdivých a klamavých tvrzení stupňovalo do té míry, až by se nakonec tržní prostředí v důsledku vzájemné nedůvěry zhroutilo.

Totéž platí pro svobodnou výměnu názorů a myšlenek. Svoboda projevu neznamená otevřít stavidla bezbřehému žvanění a úmyslnému lhaní, jež působí druhým lidem újmu a poškozuje jejich vlastnická práva. Právě proto máme zákony na ochranu osobnosti, která brání také proti pomluvám a záměrnému působení duševní újmy — jak ostatně ukazuje případ Alexe Jonese. Proto také naše právo trestá podněcování k bezprostředně hrozícímu násilí, zakazuje křivopřísežnictví či ukládá povinnost pravdivě svědčit v trestním řízení.

Stejně tak některá omezení svobody projevu považujeme za nezbytná k zajištění svobodných a spravedlivých voleb. V mnoha státech USA existují zákony, které zakazují záměrné šíření nepravdivých informací o volebních místech, době hlasování, pravosti hlasovacích lístků a podobně.

Stejně tak nemohou volení zástupci prokazatelně lhát o svém postavení v úřadě či o financování volební kampaně. A jak ozřejmuje trestní stíhání násilníků z davu, který se 6. ledna 2021 pokusil narušit pokojné předání moci v americkém Kapitolu, svoboda zastávat nepopulární politické názory nedává nikomu právo k násilnému povstání.

Navzdory interním regulacím obsahu jsou sociální média v současnosti zaplavena dezinformacemi, které narušují důvěru veřejnosti a podkopávají základní funkci svobodné a informované politické diskuse. Slouží k rozbití prostoru svobodné výměny myšlenek a názorů a ve skutečnosti znemožňují svobodu projevu. Jejich jediným cílem je zničit sám politický diskurz.

Musk již představil návrh změn, které by chtěl na Twitteru provést. Začít chce obnovením Trumpova účtu a umožnit mu tak šířit další prokazatelné lži o volebních podvodech a politických oponentech. Obecný dopad opatření bude znamenat další oslabení standardů svobodné diskuse na Twitteru.

Muskova tvrzení, že zachraňuje veřejný prostor, jsou od základu falešné. Ve skutečnosti jen přispívá k jeho erozi tím, že jej nechává zahltit toxickými dezinformaci, včetně podvrhů a jalové propagandy, a nechává volné pole výzvám k násilí, zneužívání důvěrných informací a dalším způsobům, jež ničí podmínky svobody slova.

Z anglického originálu Elon Musk’s Covert War on Free Speech publikovaného internetovým magazínem Project Syndicate přeložil OTAKAR BUREŠ.