Starbucksová diplomacie Čínské lidové republiky a její přítel Elon Musk

Tobiáš Lipold

Peking se snaží vylepšit svůj vlastní obraz i vztahy s ostatními zeměmi prostřednictvím vlivných zahraničních podnikatelů. Ostře to kontrastuje s čím dál tvrdším nátlakem na podnikatele domácí.

Zatímco Jack Ma vloni na čas „zmizel“, jeho partner z debaty o kybernetice konané v Číně v roce 2019 Elon Musk zatím ještě zůstává „přítelem“ pekingského režimu. Repro DR 
Zatímco Jack Ma vloni na čas „zmizel“, jeho partner z debaty o kybernetice konané v Číně v roce 2019 Elon Musk zatím ještě zůstává „přítelem“ pekingského režimu. Repro DR 

Agentura Nová Čína (Xinhua) 14. ledna publikovala dopis generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga adresovaný bývalému generálnímu řediteli společnosti Starbucks Howardu Schultzovi. V dopise Si Ťin-pching zdůraznil úspěchy KS Číny při budování společnosti „mírného blahobytu“ (小康社会) a zároveň vyzval Schultze, aby společně s firmou Starbucks sehrál „pozitivní roli při budování čínsko-amerických vztahů“.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Schultz, který po odchodu z funkce generálního ředitele společnosti Starbucks v roce 2017 nadále zůstává jejím čestným ředitelem, s čínským stranickým vedením udržuje dlouhodobě dobré vztahy. Současnému generálnímu tajemníkovi sám nedávno poslal dopis společně se svou novou knihou (From the Ground Up: A Journey to Reimagine the Promise of America).

Si Ťin-pchingův bezprecedentní dopis vyjadřující náklonnost zahraničnímu podnikateli přichází v době špatných čínsko-amerických vztahů zatížených „obchodní válkou“ Donalda Trumpa, z níž nová vláda Joea Bidena pravděpodobně nehodlá ustupovat. Komunistická strana tak hledá oporu v lidech jako je Howard Schultz, kteří se mohou veřejně podílet na vylepšování obrazu Číny či lobbovat za její zájmy. Podobně, jako v České republice zafungovala společnost Home Credit, také s rozsáhlými zájmy v Číně, když prostřednictvím PR agentury „racionalizovala“ českou debatu o ČLR.

Podle blogu Beijing Channel je dopis signálem všem americkým podnikatelům, kteří jsou ochotni se na zlepšování čínsko-amerických vztahů podílet. Dále ho staví do kontextu s nedávným sloupkem publikovaným agenturou Nová Čína.

V něm autor volá po novodobém Henrym Kissingerovi, který by po vzoru Nixonova ministra zahraničí zavedl „hluboký dialog“ mezi Čínou a Spojenými státy a „normalizoval“ tak vztahy mezi oběma zeměmi. Přehlíží přitom, že jeden z řady mimořádně sporných Kissingerových manévrů, nebyl motivován náklonností k Čínské lidové republice, ale snahou oslabit Sovětský svaz, který tehdy byl hlavním strategickým soupeřem USA.

Objektivní přátelé

Dalším americkým podnikatelem přispívajícím k vylepšování obrazu Číny je majitel automobilky Tesla Elon Musk. Ten v rozhovoru pro Business Insider popisoval své pozitivní zkušenosti s čínskou vládou, která se podle něj „stará o dobro lidí více než vláda Spojených států“.

Na Muskova vlídná slova pohotově reagovala mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing, která slova šéfa Tesly označila za „objektivní“ a dodala: „Nezaujatí zahraniční přátelé toužící po objektivním poznání opravdové Číny by měli obrátit svoji pozornost k vývoji posledního století čínské historie a změnám, které v Číně v současnosti probíhají, a udělat si vlastní závěry. Vítáme více zahraničních přátel, aby přijeli do Číny cestovat, studovat či pracovat a poznali ji tak skrze kontakt s čínským lidem.“

Muskův vřelý vztah k čínským komunistům vychází ze značného úspěchu, který v posledních letech automobilka Tesla v ČLR zažívá. Podle serveru Bloomberg se začala Tesla o čínský trh výrazněji zajímat až v roce 2017, kdy ve společnosti koupil pětiprocentní podíl čínský technologický gigant Tencent, který měl figurovat jako poradce pro Teslu v Číně.

Automobilka brzy poté začala jednat o stavbě továrny na elektromobily v Šanghaji. Elon Musk si však kladl podmínku, že jeho americká společnost bude mít nad výrobou v Číně stoprocentní dohled a Tesla tak v Číně nebude fungovat v rámci takzvaného joint-venture jako všechny zahraniční automobilky působící v zemi.

Muskovu požadavku čínská strana vyhověla v dubnu 2018, kdy Státní komise pro rozvoj a reformu přislíbila zrušení povinnosti polovičního podílu čínských firem v zahraničních automobilkách do roku 2022 s okamžitou platností pro firmy vyrábějící elektromobily. Muskova „gigatovárna“ v Šanghaji začala elektromobily vyrábět koncem roku 2019 a americké sídlo Tesly nad ní má skutečně, alespoň oficiálně, úplnou kontrolu.

Továrna Tesly je ale výhodná i pro čínský stát, pro nějž je důležité, že se na jeho území nachází celý dodavatelský řetězec výroby elektromobilů. Z něj mohou do budoucna profitovat i čínské firmy vyrábějící elektromobily. Mohl by se tak opakovat scénář firmy Apple, která svými továrnami na iPhone zajistila zázemí pro růst firem, jako jsou Huawei nebo Oppo.

Kontrola komunistické strany

Zprávy o přátelských vztazích mezi západními firmami a čínským státem stojí v kontrastu k tomu, jak Komunistická strana ČLR zachází s domácím soukromým sektorem. Čínské soukromé firmy se za vlády Si Ťin-pchinga dostávají pod kontrolu komunistické strany, a to jak prostřednictvím stranických buněk ve firmách, tak posilováním vlivu „práce na jednotné frontě“.

Sílu vlivu KS Číny nedávno pocítil dočasně zmizelý miliardář Jack Ma. Ten po své kritice čínského bankovního sektoru upadl v nemilost režimu, což vyústilo v zamezení vstupu na burzu firmy Ant Group a přísnější kontrolu společnosti Alibaba, kterou zakládal, ze strany státu.

Zatímco Jack Ma vyjde pravděpodobně ze svého sporu se státem bez soudu, podnikatel Sun Ta-wu je od listopadu loňského roku ve vězení. Společně se svým synem a vedením společnosti byl zadržen za „vyhledávání sporů a způsobování potíží“ (寻衅滋事).

Sunovo zadržení proběhlo po dlouhodobých sporech jeho společnosti se státní firmou. Sun Ta-wu je známý svou často otevřenou kritikou čínských poměrů, za kterou jej oceňoval i nositel Nobelovy ceny míru Liou Siao-po. Jeho činnost měla roku 2019 i celosvětový dopad, když veřejně odkryl snahu úředníků v provincii Che-pej zamaskovat probíhající epidemii afrického moru prasat, který Čínu sužoval už od roku 2018.