Kauza Zahradil a jednotná fronta
Olga LomováNa případu spolupráce europoslance Jana Zahradila s čínskými komunisty je zdaleka nejpodstatnější, že ilustruje stupňující se snahu Pekingu upevňovat svou moc budováním loajálních agentur doma i v zahraničí.
Čínské kontakty Jana Zahradila pro české čtenáře podrobně popsal již před rokem a půl Sinopsis.cz. Důležitější než opakovat známá fakta je pochopit situaci jako součást konceptu a institucí jednotné fronty, s jejichž pomocí KS Číny stále účinněji kontroluje dění doma i ve světě.
Politico a Sinopsis
Deník Referendum publikoval obšírný článek o aktivitách českého europoslance Jana Zahradila (ODS) v Evropském parlamentu. Filip Šebok zde cituje odhalení z nedávno publikované reportáže „prestižního politického webu Politico“. Podle této reportáže autor popisuje působení Skupiny přátelství mezi EU a Čínou v Evropském parlamentu a doplňuje ji komentářem o nedávných změnách v evropském postoji k Číně.
Škoda, že článek čerpá informace o aktivitách českého europoslance výhradně ze zahraničního zdroje a nebere v potaz, že už v květnu minulého roku Zahradilovu kauzu česky — a ještě podrobněji anglicky — popsal a analyzoval projekt Sinopsis.cz. Politico ostatně čerpá také z anglické analýzy Sinopsis.
Je téměř neuvěřitelné, že autor, který působí v projektu zaměřeném na mapování čínského vlivu v Evropě a uvádí o sobě, že je sinolog, přehlédl články svých českých kolegů. Přísloví, že doma nikdo není prorokem, zjevně platí.
Jednotná fronta
Podstatné ale není, že autor přehlédl práci domácích kolegů, důležitější je, že přehlíží zásadní téma čínského vlivu v zahraničí, které Zahradilova kauza ilustruje a o němž Sinopsis dlouhodobě píše. Čínská skupina přátelství v EP, o kterou zde jde, není „jedním z mnoha neformálních seskupení sdružujících evropské poslance, která fungují de facto pod záštitou cizích států“, jak uvádí Šebok. Je součástí propracovaného byrokratického systému „jednotné fronty“, jehož cílem je pod vedením komunistické strany vytvářet širokou koalici spojenců podporujících čínské zájmy ve světě.
V čele rozvětveného a hierarchicky uspořádaného systému jednotné fronty je „oddělení“ o personální síle ministerstva při Ústředním výboru Komunistické strany Číny. Během Si Ťin-pchingových institucionálních reforem se stejně jako další instituce, jež strana pokládá za klíčové, ocitlo přímo v orbitu pravomocí generálního tajemníka.
Instituce se navenek tváří jako nástroj nepolitické výměny a čile se zapojuje do rozvíjení česko-čínských vztahů, aniž by si partneři na české straně uvědomovali, s kým mají tu čest. Například bývalá ministryně tohoto zvláštního ministerstva a dnes členka politbyra a vicepremiérka Sun Čchun-lan v Praze otevírala Konfuciův institut na půdě Vysoké školy finanční a správní.
Za Si Ťin-pchingovy vlády se také dále posilují instituce a strategie jednotné fronty, jejímž cílem je dostat pod bezprostřední kontrolu komunistické strany Číny všechny složky čínské společnosti. A svoje vlivové aktivity stále výrazněji rozvíjí i v zahraničí, na půdě mezinárodních organizací a v bilaterálních vztazích.
Letos věnovala strana pozornost systematickému prosazení organizací jednotné fronty v soukromých podnicích v Číně. Na přelomu listopadu a prosince politbyro přijalo nové předpisy pro práci na jednotné frontě.
Tento dokument, jehož význam a povahu dokládá, že byl přijat zároveň se směrnicí posilující ideově výchovnou práci v armádě s cílem posílit její loajalitu straně, je neveřejný. Čínská média pouze oznámila, že předpisy zohledňují „centralizované a sjednocené vedení strany v práci jednotné fronty“ a usnadňují „vědečtější a kvalitnější práci“, jakož i „zdokonalení institucí“.
O přípravě předpisů již dříve informovaly zahraniční analýzy. A proti činnosti organizací jednotné fronty v soukromých podnicích se nedávno ohradila i Evropská hospodářská komora.