VŠE: Co si myslíte o Číně? Poznámka: Co nechceme slyšet, to si nechte pro sebe

Luděk Jirka

Vysoká škola ekonomická zaštiťuje „výzkum“ čínských studentů, jehož cílem evidentně není zjišťovat, jak se věci mají, ale opatřit data využitelná k propagandistickým účelům.

„Souhlasíte s prohlášením, že mezi Čínou a Českou republikou existuje tradiční přátelství.“ Otázka oznamovací — ani v dotazníku vcelku příznačně neobsahuje otazník. Dobový plakát čínské propagandy. Repro DR

Vysoká škola ekonomická je bezesporu významné a prestižní akademické pracoviště s dlouholetou tradicí. V nedávné době se však proslavila například tím, že organizovala přednášky vládním činitelům, kteří mohli mít volný prostor na propagaci svých myšlenek a legitimizaci budoucích — i minulých — kroků.

I proto mi trochu zatrnulo, když jsem obdržel email z Vysoké školy ekonomické, konkrétně od Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka, s přiloženým dotazníkem a s prosbou o jeho přeposlání vysokoškolským studentům. Jednalo se o zhodnocení Nové hedvábné stezky a spolupráce 17+1: tedy čínského projektu spolupráce střední a východní Evropy s Čínou.

Odborným garantem projektu je Alan Garlick a dalšími členy realizačního týmu jsou Čchin Fang-sing a S'-jang Liou. Dopis byl psán neosobní formou, z čehož lze předpokládat, že putoval i do jiných akademických pracovišť, a to zřejmě ve značném množství.

Jsem přesvědčen, že se mnozí kolegové nad emailem a nad formou dotazníku nepozastavili. A to je právě zásadní problém, protože jeho účel byl jasný — musí se vychválit česko-čínské vztahy a vzájemná spolupráce.

Na internetových stránkách Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka lze skutečně nalézt studentku Fangxing Qin. Není pak samozřejmě ani tolik zvláštní, pokud se Fangxing Qin a Siyang Liu zajímají o region střední Evropy v kontextu česko-čínských vztahů a vlastně by se to dalo předpokládat i jako logické vyústění jejich akademického zázemí.

Uvedený dotazník mě tak zajímal — koneckonců podobných jsem již vyplňoval celou řadu. Ale tentokrát byl zarážející hned v řadě ohledů. První bizarnost spočívá už v tom, že dotazník je na uvedeném linku veřejně přístupný a vyplnit jej tak může úplně kdokoli — vyzkoušeno za vás.

Felix Lazarsfeld by žasl. Repro DR

Autoři zpočátku chtějí vědět, zda vyplňující zná iniciativu Nové hedvábné stezky a tzv. spolupráci 17+1 (tedy střední a východní Evropy a Číny) a jak hodnotí čínský vliv a čínský „image“. Tyto otázky se jeví jako poměrně standardní a odpovídat lze podle uvážení dotazujícího, ovšem některé další otázky jsou již návodné.

Otázky začínají způsobem „souhlasíte s tvrzením“ nebo „souhlasíte s prohlášením“ jsou ovšem návodné a metodologicky přinejmenším pochybné. Je vždy nutné dané tvrzení dostatečně vyvážit, ovšem autoři výzkumu uvádějí: „Souhlasíte s prohlášením, že ‚Čína a země střední a východní Evropy se v průmyslových odvětvích velmi doplňují, mají obrovský rozvojový potenciál a jsou potenciálně schopné rozvíjet trhy obou stran společně‘?“

Uvedená otázka v podstatě staví dotazujícího před nutnost poskytnout souhlasnou odpověď, protože autoři jasně deklarují pozitivní vyznění vzájemné kooperace a ptají se na to, zda lze tuto kooperaci rozvíjet. Tím dané tvrzení ovlivňuje odpověď a většina respondentů by zřejmě uvedla souhlasné stanovisko.

Problematická je rovněž otázka: „Souhlasíte s prohlášením, že ‚mezi Čínou a Českou republikou existuje tradiční přátelství. Mezi oběma zeměmi neexistují žádné historické problémy ani střety základních zájmů. Obě země by měly aktivně podporovat přátelskou spolupráci‘?“ První dvě tvrzení skutečně v dotazníku neobsahují otazník, ale tečku.

Výzkum podle VŠE: „Souhlasíte s prohlášením, že ‚Čína a země střední a východní Evropy se v průmyslových odvětvích velmi doplňují, mají obrovský rozvojový potenciál a jsou potenciálně schopné rozvíjet trhy obou stran společně‘?“ Foto VŠE

Dotazujícímu otázka vsugerovává, že vzájemné česko-čínské vztahy v minulosti netrpěly vzájemným konfliktem, byly veskrze přátelské a pod vlivem tohoto vyznění otázky se autoři ptají, zda se takto definované vztahy mají i nadále rozvíjet. Pomineme-li skutečnost, že historické vazby mezi Čínou a Českou republikou jsou veskrze nijaké, pak se podobně jako u předchozí otázky jedná o otázku návodnou, která ovlivňuje odpověď dotazovaného.

Lze však stále uvažovat o tom, že autoři výzkumu nemají s dotazníkovým šetřením zkušenosti, a proto chybně sestavili otázky. Jasné záměry se však projevují v otázce, jak respondenti hodnotí zprávy o Číně, která „poskytují domácí mainstreamová média“.

Pokud opět pomineme skutečnost, že slovo „mainstream“ může mít negativní konotaci, pak autoři výzkumu v tomto momentě převracejí logiku celého škálování. Až dosud uváděli jako první možnou odpověď „rozhodně souhlasím/mnohem lepší“ a jako poslední možnou odpověď „rozhodně nesouhlasím/mnohem horší“.

Ovšem při otázce na zprávy z mainstreamových médií uvádějí jako první možnost „velmi negativní“ a jako poslední „velmi pozitivní.“ Pokud by tak na příklad dotazující ledabyle odpovídal na otázky, pak při vědomí předchozího škálování zaškrtl první odpověď a odpověděl by tak, že mainstreamová média informují o Číně velmi negativně, aniž by si toho musel být vědom.

Podobně bizarní je baterie otázek, které mají hodnotit — či srovnávat — Čínu s Japonskem, Ruskem, Evropskou unií a Spojenými státy. Pravděpodobným vrcholem v dané pasáže „dotazníku“ je otázka: „Na stupnici od 1 do 5, kde 1 znamená ‚velmi špatný dojem‘ a 5 ‚velmi dobrý dojem‘, jaký je váš dojem z lidí v následujících zemích/subjektech?“

Dotazník je pochybný i v mnoha jiných aspektech a výše uvedené body nabízejí ještě další možné interpretace. Je ovšem evidentní, že účelem dotazníku je legitimizovat pozitivní pohled vysokoškolských studentů na česko-čínské vztahy a na projekt Nové hedvábné stezky. Lze jen těžko určit, komu má daný výzkum posloužit. O jeho neutralitě však lze jen těžko uvažovat — jeho účelem není něco zjistit, ale opatřit si data, jež bude možno využít k propagandě.

Někdo může namítnout, že se jedná o pouhý dotazník pro — zřejmě — dizertační práci jedné čínské studentky. Ovšem pokud má podporu Centra asijských studií a Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka a pokud směřuje na akademiky a studenty, pak je něco špatně.

Diskuse