Letošní jaro přináší dvě velká komunistická výročí: Sto let od založení Komunistické strany Československa a také sto let od založení Komunistické strany Číny. Dvě strany se stejnou či podobnou zkratkou (v angličtině — CPC a CCP) jsou stejně staré.

Jejich cesty dějinnými křižovatkami mají mnoho společných rysů, ale i rozdílů, jež jsou dány kontextem jejich zemí. Vztahy mezi oběma stranami šly od lásky k nenávisti až po formální usmíření.

V České republice a v Číně proběhnou komunistické oslavy různě. KSČ(M) si své století jistě připomene, ale v době pro ni dost pochmurné. Po sto letech její existence totiž reálně hrozí, že poprvé od roku 1946 vypadne z parlamentu.

Zatímco KSČ(M) tak dost možná pomalu odchází na „smetiště dějin“, KS Číny je na vrcholu moci. Své výročí bude slavit pompézně. Bude to vlastně oslava realizace „čínského snu“, tedy prosperující a mocné Číny pod vedením komunistické strany.

Pochopitelně všechny stinné stránky vlády KS Číny, jako žalostný stav lidských práv, genocida Ujgurů či devastace životního prostředí, budou ponechány stranou. Nebo i to, že čínská komunistická organizace má přímo na svědomí až 60 milionů lidských životů.

Vzestup z ničeho

Represivní působení KSČ s tisíci obětí se nemůže s čínskými měřítky srovnávat, ale relativně vzato to byla podobná hrůzovláda. Na jaře 1921 se svět vzpamatovával z první světové války, ale Evropu a svět, slovy Marxe, již obcházelo strašidlo komunismu.