Taiwan nikdy nebyl součástí Čínské lidové republiky, a pokud předseda KSČM Filip tvrdí, že Taiwan je pouhou provincií Číny, propaguje hledisko Komunistické strany Číny a prokazuje neznalost historie. Vývoj vztahů k Taiwanu v USA ukazuje, že Západ reflektuje měnící se poměry ve východní Asii a začíná si uvědomovat pošetilost „politiky jedné Číny“.

V televizní debatě v ČT 24 k projevu amerického ministra zahraničí Pompea v Senátu ČR předseda KSČM opakovaně a důrazně označil Taiwan za čínskou provincii. Protože jak známo opakovaná lež se může stát pravdou, cítím povinnost znovu vysvětlit, jak je to s Taiwanem, jeho vztahem k Čínské lidové republice a mezinárodní pozicí.

Ohlédnutí do historie

Taiwan byl do roku 1945 japonskou kolonií. Stal se jí poté, co čínské císařství roku 1895 prohrálo s Japonskem válku a ostrova na své periférii se celkem s lehkým srdcem vzdalo v rámci vynucených válečných reparací stvrzených ve smlouvě ze Šimonoseki.

Tehdejší čínský guvernér prefektury na ostrově Taiwan na protest proti politice pekingské vlády vyhlásil se svými stoupenci Republiku Taiwan. Pokus o vytvoření pravděpodobně první republiky v Asii Japonci bohužel za necelého půl roku potlačili.

Roku 1911 padlo čínské císařství a vznikla Čínská republika, která za druhé světové války stanula po boku Spojenců a vzdorovala japonské agresi. Když v roce 1945 Japonské císařství prohrálo válku, vítězní spojenci odebrali Japonsku jeho kolonii a přisoudili ji Čínské republice.

V Číně se mezitím znovu naplno rozhořela občanská válka rozpoutaná Komunistickou stranou Číny bojující za svržení vlády a vytvoření „nové Číny“. Když čínští komunisté roku 1949 zvítězili, představitelé Čínské republiky v čele s prezidentem a předsedou vládní strany Kuomintang Čankajškem — a se dvěma miliony čínských uprchlíků — se uchýlili na ostrov Taiwan.

Tak de facto vznikly dvě Číny, i když formálně nikdy mezinárodní společenství existenci dvou čínských států neuznalo. Ostrov Taiwan nikdy nebyl součástí státu, který od roku 1949 vládne Číně, tedy Čínské lidové republiky, která se distancovala od svého předchůdce Čínské republiky, včetně jakékoliv právní kontinuity. Řeči představitelů ČLR o taiwanském „separatismu“ či Taiwanu jako interní čínské záležitosti jsou jen pokusem zatemnit tuto historickou skutečnost.

Komunističtí bandité a krvavý pes Čankajšek

I po prohrané občanské vláce zůstávala vláda Čínské republiky spravující pouze ostrov Taiwan a přilehlé ostrůvky, avšak nárokující si celé území někdejší Čínské republiky, jediným legitimním zástupcem Číny v OSN. Oficiální zdroje na Taiwanu označovaly vedení Čínské lidové republiky za „komunistické bandity“ (kung fej), zatímco v propagandě Čínské lidové republiky se útočilo proti „fašistickému Čankajškovu režimu“ a označení „krvavý pes Čankajšek se ujalo i v propagandě poúnorového Československa.

S nástupem studené války se svět rozdělil na východ vedený Sovětským svazem, kam původně patřila i Čínská lidová republika, a západ v čele se Spojenými státy, které podporovaly Čínskou republiku. Svým vlivem zabránily komunistickým vojskům, aby obsadily i Taiwan.