Tchaj-wan potvrdil výstup z jádra, poslední elektrárnu zavře do devíti let

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Tchaj-wan přestane do roku 2025 vyrábět elektřinu z jádra. Namísto toho podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů a liberalizuje energetický trh. Tamní politická reprezentace to potvrdila zásadní úpravou energetické legislativy schválenou nyní v počátcích nového roku.

Pozorovatelé připomínají, že takzvaný výstup z jádra byl jedním ze slibů, s nímž loni vyhrála prezidentské volby Cchaj Jing-wenová, předsedkyně Demokratické pokrokové strany (DPP) a současná hlava státu. Vláda nastoupivší po jejím zvolení na slib nezapomněla a celý rok pracovala na přípravě reformy.

Plán měl i na ostrově řadu odpůrců, nová reprezentace ale vytrvala na svém. „Není o čem diskutovat, až přijde rok 2025, nukleární energie bude minulostí. Naše analýzy potvrzují, že je možné takového cíle dosáhnout,“ prohlásil jasně už loni v květnu na tiskové konferenci Lee Čchih-kung, tehdy nastupující ministr hospodářství.

Na Tchaj-wanu fungují v současnosti tři jaderné elektrárny, které vyrábějí přibližně devatenáct procent z celkové produkce elektřiny na ostrově. Nyní schválená vládní reforma počítá s tím, že celý tento díl vykryjí do devíti let právě obnovitelné zdroje, jež mají v roce 2025 produkovat pětinu tchajwanské elektřiny.

Součástí reformy bude i privatizace státní společnosti Taiwan Power Company, která má dosud na výrobu energie monopol, otevření trhu pro jiné investory a určitá zatím nespecifikovaná kompenzační opatření, jež mají ztlumit případný výkyv ceny energie. Podle posledních zpráv by mohl příslušnou kompenzaci provádět speciální státní fond.

Hnutí, investice, oblastní kontext

Znalci ostrovních poměrů uvádějí, že tlak veřejnosti na výstup z jádra vzrostl na Tchaj-wanu nesmírně po roce 2011 — po havárii japonské elektrárny Fukušima. Ostrovní stát totiž také patří do pásma takzvaného Ohnivého kruhu, kde jsou častá zemětřesení a vulkanická činnost.

Silné okamžiky tchajwanského protijaderného hnutí lze nicméně najít už v minulé dekádě, a to v souvislosti se stavbou čtvrté elektrárny známé jako Dračí brána (Lungmen). Ostrovní stát jí rozestavěl v roce 1999, kvůli bezpečnostním problémům a právě protestům však nebyla nikdy dokončená.

Už vláda Kuomintangu předchozího prezidenta Ma Jing-ťioua navíc začala mohutně investovat do energetických úspor a zelené energetiky, zvláště do větrných a solárních parků a do veřejného osvětlení pomocí LED žárovek.

Znalci pak ještě připomínají, že část ekologů kritizuje i plány současné vlády jako stále málo ambiciózní — většina tchajwanské elektřiny totiž bude i po reformě vyráběna z fosilních zdrojů a plán prozatím nijak konkrétně nerozpracovává, jak bude zlikvidován zůstavší nukleární odpad.

Celkově je ale reforma hodnocena i v ekologických kruzích kladně a v asijských masmédiích komentována jako logická součást oblastního trendu. Význam jádra se chystá ostatně snížit i pevninská Čína nebo Indie.