Snížit závislost země na dovážených surovinách, vytvořit nová pracovní místa a především udržet prvenství v obnovitelných zdrojích — to vše má Číně dle pozorovatelů zajistit nový investiční plán, v rámci kterého chce pekingská vláda do roku 2020 vložit do zdrojů vyrábějící elektřinu z větru, slunce, vody a geotermální energie dalších 361 miliard dolarů (9,1 bilionu korun).

Největší část sumy — 101 miliard — má jít na stavbu větrných turbín, přes 70 miliard na vodní elektrárny a zbytek na rozvoj solárních a geotermálních energetických zdrojů. Odpovědný energetický úřad představil celý investiční plán už na počátku ledna. V minulém týdnu publikoval ještě některá zpřesnění.

„Dle čínské Národní energetické správy (NEA) vznikne dík investici třináct milionů nových pracovních míst (...) Instalované kapacity obnovitelných zdrojů zahrnující větrné, vodní a sluneční elektrárny by měly pak v roce 2020 spolu s jadernými elektrárnami sytit přibližně polovinu čínské poptávky po elektřině,“ píší zpravodajové agentury Reuters.

Důsledky i pro svět

Čína už v současnosti jako stát drží světové prvenství ve velikosti kapacit pro výrobu energie z větru a slunce. Ve vlastní produkci energie z obnovitelných zdrojů jí u větru mírně předstihují Spojené státy (v roce 2015 190 TWh v USA vs. 186,3 TWh v Číně), u slunce je první i zde. Vodní, sluneční a větrné elektrárny v Číně dnes produkují v součtu podobné množství energie jako všechny elektrárny ve Francii a Německu dohromady. Příslušné kapacity přitom dokázala Čína vybudovat takřka za jednu dekádu.

Znalci připomínají, že rozvoj obnovitelné energetiky v Číně dopadá velice i na zbytek světa. Zásluhou vyšší poptávky klesly například náklady na stavbu velkých solárních elektráren za posledních šest let o čtyřicet procent.

Podle expertů se přitom prostor pro rozvoj ekologické energetiky v Asii stále ještě zvětšuje. „(Čínská) vláda může vytyčené cíle dokonce přesáhnout, protože díky snižujícím se cenám obnovitelných zdrojů se otevírá mnohem více investičních příležitostí,“ uvedl pro Reuters energetický analytik firmy Shenyin Wanguo Steven Han.

Otázka uhlí

Řada komentátorů dává aktuální čínský plán také do kontrastu s politikou nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce naopak podpořit rozvoj energetiky využívající fosilní zdroje. I v Číně nicméně zůstává hlavním zdrojem pro výrobu elektřiny uhlí. Dnes jej využívá 61 procent instalovaných kapacit čínských elektráren a vyrábí se z něj přibližně 73 procent domácí produkce. Do roku 2020 by měl podíl na produkci klesat a dle oficiální prognóz se blížit 50 procentům.

Masivní investice právě do uhelných elektráren pomohly Číně v minulých dekádách zajistit dostatek elektřiny pro rostoucí průmysl i města. Vedlejším důsledkem se ovšem stalo značné znečištění ovzduší v řadě oblastí.

Sami Číňané se snaží v posledních letech stále více proti znečištění bojovat, leckdy i kreativními formami protestů. Státní orgány tyto aktivity tvrdě potlačují, podle některých pozorovatelů jsou ale například právě investice do obnovitelných zdrojů reakcí, která má zároveň vycházet nespokojenosti vstříc.

Další informace:

Reuters China to plow $361 billion into renewable fuel by 2020

CommonDreams.org China Leaves U.S. in Dust With $361 Billion Renewable Energy Investment

The Guardian China to invest £292bn in renewable power by 2020

The New York Times China Aims to Spend at Least $360 Billion on Renewable Energy by 2020

Mother Jones China Is Pumping Hundreds of Billions of Dollars Into New Renewable Energy Projects by 2020