V Číně se množí kreativní protismogové protesty, lidé nasazují sochám roušky

Petr Jedlička, Josef Patočka

Agentury si všimly nového způsobu aktivismu v souvislosti s nedávnou smogovou kalamitou v jedenáctimilionovém Čcheng-tu. Protesty kvůli znečištění ovzduší jsou v dnešní Číně jedny z nejčastějších.

Nejen demonstracemi a letákovými akcemi, ale i novými kreativními způsoby vyjadřují čím dál častěji Číňané nelibost nad stavem ovzduší v jejich zemi. Velkou popularitu získává v poslední době zvláště nasazování respiračních roušek sochám či postavám ze sousoší, jež zdobí ulice čínských měst — metoda protestu známá už dříve z Británie.

Zpravodajské agentury zaujal nyní daný druh aktivismu v souvislosti s nedávnou smogovou kalamitou v Čcheng-tu, jedenáctimilionovém městě na jihozápadě Číny. Tamní konvenční protesty byly zadušeny již v počátcích — policie obklopila kordony náměstí, na němž sě měla konat tematická demonstrace, a již přítomné pozatýkala.

Snímky soch ozdobených rouškami ovšem už mezitím unikly na sociální síť Weibo, která je čínskou obdobu Twitteru. A i když začaly posléze zase zásahem cenzury mizet, jejich kopie se už rozletěly internetem.

„Máme toho dost! Pojďme do ulic! Všichni můžeme za to, že jsme stvořili takovýhle svět. Děcka, ukažme, že chceme zůstat naživu,“ cituje Radio Free Asia reakci jednoho z protestujících.

Policejní reakce

Pozorovatelé uvádějí, že čínská policie si potenciál nového typu protestů zjevně uvědomuje. Vedle systematického zatýkání jejich strůjců vydala například oběžník určený copycentrům, v kterém vyzývá jejich provozovatele, aby policii udali kohokoliv, kdo by si chtěl rozmnožit letáky se stížnostmi na smog. Přímo prodejci roušek mají pak hlásit, pokud by si jich někdo chtěl pořídit větší množství.

V širších centrech měst začali také být kontrolováni a někdy i zadržováni lidé, kteří mají roušku jen sami nasazenu. Na sociálních sítích se pak objevila zvláštní fotoalba, do nichž umísťují příslušně šikanovaní svoje fotografie s nápisem „Nechte mě dýchat!“

Pozorovatelé ovšem zároveň dodávají, že čínská policie zvládá větším protestům zatím dost účinně předcházet. A například i v metropoli Pekingu, kde je ovzduší ještě znečištěnější než v Čcheng-tu, se dosud žádný podobně významný protest neodehrál.

Příčiny kalamit

Konkrétně v Čcheng-tu viní obyvatelé za zhoršující se kvalitu ovzduší velký petrochemický provoz Pcheng-čou, jehož výstavba vzbudila nepokoje již v roce 2013. Tamní smogové kalamity jsou přitom jevem relativně novým a celkově bývají mírnější, než je tomu ve městech na pobřeží a severovýchodě.

Obecně se za příčinu smogových kalamit pokládají rychlá industrializace a následné relativní zbohatnutí země, jež se projevuje mimojiné i stále rostoucím počtem aut, a také cenzura a nedostupnost klíčových informací o skutečných trendech ve znečištění.

Odborníci odhadují, že v Číně zemře na následky znečištění ovzduší předčasně až půl milionu lidí každý rok. Vůbec největší škody páchá polétavý prach (PM) do průměru 2,5 nanometru, který se usazuje hluboko v plicích. Konkrétně v Čcheng-tu překračuje jeho roční koncentrace podle dat shromážděných Greenpeace limit doporučený Světovou zdravotnickou organizací až šestkrát.

Další informace:

The Guardian China riot police seal off city centre after smog protesters put masks on statues

Radio Free Asia Smog in China's Sichuan Sparks Protests From Students, Elderly

South China Morning Post Planned protest against smog in southwest China shut down before it begins