Ostrava přečerpala dvojnásobně smogovou kvótu opět jako první v ČR

Vratislav Dostál

Ostravské Radvanice překračují limity dlouhodobě a patří mezi vůbec nejzamořenější místa v celé Evropě, nejen prachem, ale i rakovinotvorným benzo-a-pyrenem. Překročit denní limit pro znečištění prachem je povoleno pětatřicet dnů v roce.

Měřící stanice Ostrava Radvanice v sousedství průmyslového komplexu ArcelorMittal letos jako první v České republice přečerpala dvojnásobek počtu dní v roce, po které smí legálně překročen denní limit pro zamoření vzduchu prachem (PM10).

Ostravské Radvanice překračují limity znečištění dlouhá léta a patří mezi vůbec nejzamořenější místa v celé Evropě, nejen prachem, ale i rakovinotvorným benzo-a-pyrenem. Studie českých expertů prokázala významně vyšší nemocnost dětí žijících v této části Ostravy.

„Překročit denní limit pro znečištění prachem je povoleno pětatřicet dnů během kalendářního roku. Podle údajů Českého hydrometeoroligického ústavu monitorovací stanice Ostrava-Radvanice překročila denní limit už 16. března, podruhé 4. prosince. Celkově byl v tomto roce v Radvanicích překročen 24hodinový limit už během dvaasedmdesáti dnů,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Připomíná také, že mimo Moravskoslezský kraj zaznamenaly zatím nejvíce překročení denního limitu pro prach dvě stanice v jihomoravském kraji (Brno-Zvonařka 33krát a Brno-Svatoplukova 31krát) a po jedné v Olomouckém a Ústeckém kraji (Olomouc-Hejčín 31krát, Lom 30krát).

„Ostravské Radvanice dlouhodobě překračují jak platné limity stanovené zákonem a evropskou směrnicí o ovzduší, tak doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pro znečištění jemným prachem (PM2,5). Průměrná roční koncentrace jemného prachu za rok 2015 zde překročila doporučení WHO pro ochranu lidského zdraví asi 3,46krát,“ zdůrazňuje Šuta.

Radvanice tak podle něj obrazně řečeno patří mezi evropskou smogovou extraligu. „Srovnatelně vysoké zamoření jemným prachem mají totiž jen neznečištěnější oblasti Polska, Bulharska či severní Itálie,“ vypočítává Šuta.

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10), jako jemný prach pak částice menší než 2,5 μm (PM2,5). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

Ostrava-Radvanice patří mezi nejznečištěnější místa Evropy také z hlediska koncentrací benzo-a-pyrenu. „Roční limitní hodnota pro tento rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík činí 1 ng/m3. V roce 2015 však průměrná roční koncentrace rakovinotvorného benzo-a-pyrenu v Radvanicích překročila limit 7,8krát. Takové znečištění v Evropě nemá obdoby s výjimkou nejzamořenějších míst v Polsku,“ říká Šuta.

„Studie zdravotního stavu dětí v Ostravě prokázala, že děti narozené a bydlící po šest let v nejznečištěnější oblasti Ostrava východ (Radvanice, Bartovice, Slezská Ostrava) měly třikrát vyšší výskyt lékařem diagnostikovaného průduškového astmatu a nejméně dvakrát vyšší výskyt atopického ekzému a alergické rýmy než děti narozené a žijící ve zbytku Ostravy,“ uzavírá Šuta.