Indie chystá výrazné ozelenění energetiky, jádro má být jen doplněk

Petr Jedlička, Radek Kubala

Dle nové vládní koncepce mají do deseti let tvořit 57 procent celkového instalovaného výkonu indických elektráren nefosilní zdroje. Dnes jde o 30,8 procenta. Nejvíce kapacit má přitom přibýt v obnovitelných zdrojích. Investice do jádra mají být skromnější.

Nejen Čína, ale i Indie se chystá v nadcházející dekádě ozelenit výrazně svoji energetiku. Odhaluje to nová energetická koncepce indické vlády zveřejněná krátce před Vánoci. Ústředním bodem koncepce je záměr proměnit skladbu výrobních kapacit elektrické energie v zemi tak, aby v roce 2027 tvořily 57 procent celkového instalovaného výkonu elektrárny využívající nefosilní zdroje. Konkrétně má v rámci daného mixu připadat 275 gigawattů (GW) na obnovitelné zdroje, 72 GW na vodní elektrárny a 15 GW na jaderné reaktory.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

Dnes přitom dosahuje instalovaný výkon obnovitelných zdrojů bez vodních elektráren v Indii 41,5 GW, vodních elektráren 48 GW a jaderných 5,8 GW z 308,8 GW celku. To je dohromady 30,8procentní podíl.

„Indie začíná odstupovat od fosilních paliv rychlostí, která byla ještě před dvěma lety nepředstavitelná,“ uvedl pro Guardian Tim Buckley z Institute for Energy Economics and Financial Analysis s připomínkou, že dalších sto gigawattů chce Indie dle nové koncepce ušetřit pomocí zateplování budov a zvyšování energetické účinnosti.

Nejvíce elektřiny vyrábějí v současné Indii elektrárny spalující uhlí, a to s velkým náskokem — v roce 2015 konkréně 835,8 TWh z celkových 1105,4 TWh, tedy 75,6 procenta z celku. Elektrárny využívající nefosilní zdroje vyrábějí dohromady 20,1 procenta, a to 11,7 procenta z vody, 3,3 procenta z jádra a zbýlých pět procent z větru, slunce a biomasy dohromady.

Překonání Paříže a role jádra

Pozorovatelé z agentur si při rozboru nové koncepce všímají specificky ještě dvou jejích rysů: jednak slibuje daleko razantnější energetický posun, než k jakému se Indie zavázala loni při podpisu Pařížské dohody o ochraně klimatu, a jednak odporuje dřívějším předpokladům, že Indie založí svoji energetickou budoucnost především na využívání jádra.

V Paříži slíbila Indie konkrétně, že do roku 2030 bude čtyřicet procent jejích výrobních kapacit využívat nefosilní zdroje. Nový cíl tedy překonává původní o téměř polovinu.

Jaderné reaktory v Indii měly zas podle původního plánu mít v roce 2020 celkový instalovaný výkon odpovídající 20 GW (dnes 5,8 GW). Nová koncepce ale počítá už jen se zmíněnými 15 GW, a to až v roce 2027.

Lákadlo pro giganty

Podle odborníků na energetiku je celá nová koncepce zpracována tak, aby zaujala velký energetické koncerny, a ty pomohly stávající vládě realizovat energetický obrat v příslušně krátké době.

O perspektivní investice do obnovitelných zdrojů v Indii projevilo zájem už několik korporací. Japonská banka SoftBank plánuje spolu s tchaj-anským Foxconnem a indickou Bharti Enterprises investovat dvacet miliard dolarů (518 miliard korun) do solární energie.

Francouzská EDF zase v září oznámila investici dvou miliard dolarů (51 miliard korun) do projektů zaměřených na rozvoj sluneční a větrné energie. Indická společnost Adani, která je známá svým kontroverzním uhelným gigaprojektem Carmichael v australském Queenslandu, před třemi měsíci otevřela největší soustavu solárních elektráren na světě s názvem Kamuthi.

Kritikové koncepci vyčítají malý důraz na podporu malých energetických výrobců a promeškanou příležitost k decentralizační reformě energetické sítě. Znalci však upozorňují, že tato kritika je v celkovém objemu reakcí výrazně menšinová. Větší rozpaky budí spíš fakt, že v jiných zemích chce Indie do špinavé energetiky investovat dále.

Další informace:

The Guardian India plans nearly 60% of electricity capacity from non-fossil fuels by 2027

GreenEnergyInvesting.net India skeleton scarcely 60% of electricity ability from non-fossil fuels by 2027

The Independent India predicts it will exceed Paris renewable energy target by half

    Diskuse
    December 29, 2016 v 16.35
    Oprava
    Původní verze zprávy zaměňovala na několika místech instalovaný výkon zdrojů udávaný v GW a vlastní produkci elektřiny udávanou v TWh. Za chybu se omlouváme, čtenářům děkujeme za upozornění.
    Jestli tomu dobře rozumím, v roce 2027 by zhruba 43% vyráběné elektřiny mělo pocházet ze zdrojů závislých na počasí.
    Mohl by někdo, kdo do toho vidí, naznačit, co tenhle poměr bude dělat s přenosovou sítí?
    PH
    December 30, 2016 v 18.4
    Jako technik
    vám mohu p. Morbicere odpovědět:
    1. nikdy se neptáme, jak něco nepůjde, vždy jak to půjde - to jen u nás máme ten špatný zvyk, je to pak vidět na poměru počtu patentů - např. Rakousko ročně jich má desetkrát více nežli my, Holandsko má roční příjem z patentů ve výši našeho národního důchodu
    2. i nyní si musíme poradit s konstantním přebytkem energie z JE v noci, ale obnovitelné zdroje nepotřebují pro svou lokálně vyráběnou a lok. spotřebovanou energii nákladné přenosové sítě jako JE (nepřenášejí tak velké výkony, není třeba stavět obludná vedení -např. aktuálně jaké se chystá s dostavbou Temelína přes ČM vysočinu), chytré sítě si poradí s přebytkem/nedostatkem energie lépe,
    3. důležitý je mix fotovoltaických, větrných a vodních zdrojů, v SRN mají zkušenost, že se prvně jmenované dva typy ročně doplňují.
    4. kromě aktuální výroby je třeba energii akumulovat a v tom se rýsují mnohé moderní způsoby - od rozkladu vody na vodík a kyslík a vhánění vodíku do zemního plynu (až 10%), slučování vodíku s CO2 na metan atd. až po moderní baterie (dnes najdete výrobce soustav baterií a kapacitou řádu MWh) - ostatně my jsme v tom průkopníci - asi jste slyšel o novém českém vynálezu akumulátorů s nanovlákny.
    Prostě svět energetiky se mění - i Dana Drábová na přednášce na ZČU v Plzni připustila, že pokud se v dohledné době nezmění technologie a bezpečnost jaderných elektráren, tak do konce století zaniknou.

    Pozn.: přečtěte si články p. Smrže zde v DR, které jdou do podrobností.
    1/ neptal jsem se jestli něco půjde nebo nepůjde, ale co to bude dělat.
    2/ žádné chytré sítě jsem ještě neviděl a ani neslyšel, že by se v brzké budoucnosti objevily. Zato jsem zaznamenal jakési obrovské heblo, které nás má chránit před výkyvy německé sítě, které bylo tak obrovské, že se nedalo převézt ani autem ani letadlem
    3/ "ročně" doplňují? Takže to může být i tak, že půl roku fouká a zároveňsvítí slunce a půl roku je tma a bezvětří?
    4/ tady snad jsou jisté naděje...
    JS
    December 30, 2016 v 22.30
    V nasazování obnovitelných zdrojů jsou IMHO tři různé problémy:

    - Výkyvy v řádu minut, způsobené variabilitou zdroje. To mi připadá jako non-problém. Třeba Dlouhé stráně zvládají přepnout +-650 MW během asi 5 minut. Taky nedávno prošla zpráva, že Dánsko jelo po několik dní 100% na větrnou energii.. Možná kdyby ČR lépe modernizovala svou přenosovou síť, nepotřebovali by heblo.

    - Variabilita den-noc. To je taky celkem řešitelný problém, asi nejlepší řešení jsou baterie a mírné přizpůsobení provozu. Jak už bylo zmíněno, do jisté míry to už dnes děláme.

    - Variabilita léto-zima. To je asi největší z překážek, ačkoli zrovna Indie se to asi moc netýká. Já mám za to, že nejlepší je asi právě výroba metanu z přebytku (případně metanolu a etanolu), protože tak jako tak budeme muset nějak řešit pohon vozidel pomocí obnovitelných zdrojů. Ale i tak si myslím, že to nebude pro naší technologicky vyspělou společnost nereálné, když uvážíme, že lidstvo se s podobným problémem potýká v oblasti produkce potravin už po tisíce let a nějak se to zvládá. Základní princip je stejný - prostě se toho vyrábí přebytek, když to jde.

    Je škoda, že zrovna EU tak kašle na Řecko (a Itálii a Španělsko) - přitom to jsou ideální země, kde by bylo možné začít provozovat skutečně konkurenceschopné sluneční elektrárny. Jednou to myslím budou z tohoto důvodu velmi průmyslové regiony.
    January 2, 2017 v 9.30
    Od V. Wagnera panu Morbicerovi
    Pan Wagner z Ústavu jaderné fyziky AVČR mě mailem požádal o zveřejnění odpovědi na úvodní otázku pana Morbicera. Zde tedy je:

    "Odpověď na Vaši otázku se skrývá v tom, co byl základní problém článku, na který jsem upozornil a je klasickým trikem, který se používá v aktivistických kampaních. Zneužívá se rozdíl mezi podílem na výkonu a podílem na výrobě elektřiny. Fotovoltaika má roční využití výkonu mezi 5 až 20 % (v Indii nyní 11 %), vítr mezi 10 až 40 % (v Indii nyní 17 %) a velmi silně to závisí na geografických a povětrnostních podmínkách. U vodní energie je to dost závislé na podnebných podmínkách a může se měnit v širokém rozsahu 20 až 90 %. Například přehrady v Evropě mají většinou velmi stabilní podmínky a vysoký koeficient ročního využití. Indie je na tom jinak, má velmi vysoké rozdíly mezi průtoky řek v průběhu roku. To je i důvod, proč nyní je její koeficient využití 35 %. Biomasa, jádro a fosilní zdroje se pohybují mezi 60 až 90 % (jádro mělo nyní v Indii koeficient využití výkonu 68 %). Například celá jaderná flotila v USA (99 bloků) má dohromady (tedy i s bloky v dlouhodobé generálce a odstávce) už řadu let koeficient ročního využití přes 90 %.
    Využijme tedy velice střízlivé hodnoty a předpoklad, že se u všech zdrojů v Indii podaří její současný koeficient využití zlepšit. Je to docela namístě, protože nové zdroje se teprve vylaďují. Takže pro fotovoltaiku vezměme 15 %, vítr 25 %, vodní zdroje 50 % a biomasu, jádro a fosilní zdroje 80 %. V daných materiálech jsou uvedeny u obnovitelných zdrojů v roce 2027 tyto hodnoty plánovaného instalovaného výkonu: fotovoltaika 150 GW, vítr 100 GW, biomasa 17 GW a malé vodní elektrárny 8 GW (Indie je počítá do této kategorie zvlášť od vodních, což jsou u nich velké hydroelektrárny). To je dohromady těch uváděných 275 GW obnovitelných zdrojů. Velké vodní elektrárny pak mají mít 72 GW a jádro 15 GW. Fosilní bloky pak 273 GW (zbývajících 43 % kapacity).
    Pokud tedy spočítáme efektivní výkon, který udává poměr výroby elektřiny, tak je tento:
    Slunce: 22,5 GW (eff)
    Vítr: 25 GW (eff)
    Biomasa: 13,6 GW (eff)
    Malé vodní: 4 GW (eff)
    Vodní: 36 GW (eff)
    Jaderné: 12 GW (eff)
    Fosilní: 218 GW (eff)
    Takže celkový efektivní výkon je 331 GW. Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny tak je: fosilní 66 %, jaderné 3,6 %, vodní 10,9 %, malé vodní 1,2 %, biomasa 4,1 %, vítr 7,6 % a fotovoltaika 6,8 %. V realitě tak dodají v tomto výhledu na počasí závislé intermitentní zdroje pouze 14,4 % elektřiny. A to je podíl, který síť neohrožuje. Celkově je pak daný energetický mix rozmanitý a střízlivý a z hlediska cesty ke snížení emisí nepříliš ambiciózní. Jestliže vezmeme jadernou energetiku, tak má Indie už teď reálně 6,2 GW výkonu, těsně před dokončením jsou 3,3 GW a zhruba 5 GW je ve stádiu zahajování stavby. U některých starých zdrojů sice skončí životnost, ale ty jsou malé. Takže těch 15 GW není příliš velkou výzvou. Což je hodně dáno i negativistickou kampaní aktivistů proti tomuto nízkoemisnímu zdroji."