Rizika a příležitosti čínské klimatické politiky

Filip Šebok

Čína zvýšila spalování uhlí, jehož využití chce ale od roku 2026 omezit. Současně investuje do zelených technologií. Obavy z její dominance v tomto odvětví mohou vést k větším úspěchům klimatické politiky než dosavadní snahy o spolupráci.

Snímek z tohoto měsíce zachycuje jindy zpola ponořený ostrov Luo-sing Tun na největším čínském sladkovodním jezeře Pcho-jang v provincii Ťiang-si. Foto Noel Celis, AFP

Čínu zasáhla v posledních týdnech vedra a související extrémní sucha, jaká země nezažila více než šedesát let. Dlouhotrvající vysoké teploty a minimální srážky vedly k vysušení koryt velkého množství čínských řek — například průtok nejdelší čínské řeky Jang-c'-ťiang klesl na polovinu průměrných hodnot. Největší čínské jezero Pcho-jang v provincii Ťiang-si se zmenšilo na téměř pětinu své obvyklé plochy.

Nejvíce byla současnou krizí zasažena provincie S'-čchuan na jihovýchodě Číny. S'-čchuan je v Číně na první příčce výroby energie z hydroelektrických zdrojů, které tvoří až osmdesát procent celkové výroby energie v provincii. Kromě pokrytí vlastní spotřeby vyváží S'-čchuan elektřinu také do ostatních částí Číny, především do vyspělých provincií na východním pobřeží.

Výpadek hydroelektrických zdrojů za situace, kdy vedra vyhnala poptávku po energii vysoko nahoru, proto provincii zasáhl obzvlášť tvrdě. Nedostatek energie vedl místní vlády k přídělovému systému elektřiny, což mělo za následek omezení nebo úplné pozastavení fungování velké části místního průmyslu.

Sucha si vybrala svou daň na zemědělské úrodě a zásadně ovlivní podzimní sklizeň. Podle čínského ministerstva pro vodní zdroje zasáhla sucha po celé zemi téměř 22 tisíc kilometrů čtverečních úrodné půdy a dopadla na 350 tisíc hospodářských zvířat.

×