Obnovitelná energetika je všude na vzestupu. Tempo výstavby však přesto nestačí

Adam Rektor-Polánek

Letošní rok zaznamenal absolutní rekord ve výstavbě obnovitelných zdrojů energie, především fotovoltaiky. Podle Mezinárodní agentury pro energii bude rostoucí trend nadále pokračovat. K dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 však nestačí.

Solární energie má velký potenciál mimo jiné v afrických zemích, kde fotovoltaiky každoročně přibývá — avšak nikoli tak rychle, jak by bylo vzhledem k postupu klimatické krize zapotřebí. Snímek zobatzuje pilotní projekt mise Organizace spojených národů v Mali, který má podpořit energetickou soběstačnost západoafrické země. Foto UN Peacekeeping

Navzdory covidu i stoupajícím cenám materiálů i v letošním roce výstavba nových kapacit obnovitelné energetiky láme rekordy. Podle nové zprávy Mezinárodní agentury pro energii letos vznikly projekty o celkovém instalovaném výkonu 290 GW, což je o tři procenta víc, než kolik vzniklo vloni. Nadpoloviční většinu nových projektů tvoří fotovoltaika, zbytek sestává převážně z větrných a vodních elektráren.

Podle výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola nejsou letošní čísla překvapující: „Rekordní rozvoj obnovitelných zdrojů je dalším znamením, že v globální energetice vznikl nový ekonomický sektor… Nárůst cen komodit i energií sice pro rozvoj obnovitelného sektoru představuje nové obtíže, avšak zvyšování cen fosilních paliv činí zelené zdroje energie ještě konkurenceschopnějšími,“ uvedl pro média Birol.

Podle Mezinárodní energetické agentury je navíc rozmach obnovitelných zdrojů projevem trendu, který má nadále pokračovat. Modely založené na skutečných i přislíbených investicích předjímají, že do roku 2026 bude pětadevadesát procent veškeré nově produkované elektřiny právě z čistých zdrojů.

Graf znázorňuje gigawatty obnovitelné elektřiny instalované za jednotlivé roky. Světlé modrá barva vyobrazuje hodnoty, které svět téměř určitě naplní. Tmavě modrá takzvaný „zrychlený“ scénář, ve kterém státy naplní své energetické přísliby. Graf IEA

I přesto však většina zemí nejedná ani zdaleka dostatečně rychle na to, aby naplnily své vlastní klimatické závazky. Podle Mezinárodní energetické agentury se musí rychlost výstavby obnovitelných zdrojů téměř zdvojnásobit, aby mělo lidstvo šanci před rokem 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, která může zajistit alespoň relativní stabilizaci klimatu.

„Roční růst energetické kapacity obnovitelných zdrojů musí být o nejméně osmdesát procent rychlejší… vlády musí nejen vyřešit organizační překážky, ale i zvýšit své dosavadní klimatické ambice,“ stojí ve zprávě Mezinárodní energetické agentury.

Světovým premiantem v budování obnovitelných zdrojů je i nadále Čína, za ní následuje Evropská unie, Spojené státy a Indie. Sama Česká republika je ale v podpoře čistých zdrojů energie dlouhodobě pozadu. To ostatně dokazují i analýzy Mezinárodní energetické agentury zaměřené konkrétně na českou energetiku.

Nastupující vláda Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení slibuje obrat směrem k decentralizaci a podpoře obnovitelných zdrojů — a to především fotovoltaiky. Stále však není jisté, zdali pětikoalice slibům podpory zelenější energetiky dostojí — obzvlášť ve světle dlouhodobě antiekologických postojů předních členů ODS.

Model Mezinárodní energetické agentury je nekompletní, ale i tak je důležitý

K dekarbonizaci světové ekonomiky však nepostačí pouze boom obnovitelných zdrojů. Podle odborníků musí lidstvo v zájmu odvrácení klimatického kolapsu v co nejbližší době snížit emise — optimálně o sedm procent za rok — i celkovou spotřebu. Ani jedno však modely v nové zprávě Mezinárodní energetické agentury neberou v potaz, a podle mnohých kritiků tak vytvářejí zavádějící dojem, že energetická transformace sama o sobě bude stačit k naplnění klimatických cílů.

Ač zpráva Mezinárodní energetické agentury nenabízí komplexní řešení, pouze mapuje jeden konkrétní sektor a jeho vývoj, k obnovitelné energetice hovoří jasně: budoucnost v ní spatřují takřka všechny státy světa. A její rozvoj není otázkou technologické proveditelnosti či ekonomických nákladů, nýbrž politické vůle.

Další informace:

advertisment