Obrys programového prohlášení budoucí vlády Petra Fialy, na němž se v minulých dnech shodli představitelé ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostů a Pirátů, nenabízí zásadní strukturální změny. Přestože v některých oblastech přináší žádoucí posuny k lepšímu, celkově jej tíží neschopnost přiznat si, v jakém ekonomickém stavu se Česká republika nachází. A že na sliby nebudou peníze.

„Česká republika má za sebou nejtěžší období polistopadové historie. Naše země se musí vypořádat nejen s následky světové pandemie, ale i s následky bezohledné nezodpovědnosti předchozí vlády. Ta za sebou nechává zemi s největším zadlužením v její historii […] a rozdělenou zbytečnými sváry, rozdmýchávanými populistickou politikou posledních let,“ píše se v úvodu programového dokumentu.

Pětice stan, jež v Poslanecké sněmovně disponuje pohodlnou většinou sto osmi hlasů, slibuje, že tyto rány zacelí a vrátí Českou republiku do dobré ekonomické kondice. „Naše vláda je připravena překonávat rozdíly ve společnosti a být reprezentantem všech lidí,“ zdůrazňuje. Zavazuje se ozdravit veřejné finance spolu s poškozenou ekonomikou. A posílit důvěru občanů ve stát a jeho instituce.

Odpovědná rozpočtová politika: daně se zvyšovat nebudou

Právě konsolidaci veřejných rozpočtů si vznikající Fialův kabinet vytknul jako svůj hlavní úkol. Chce jej docílit odpovědnou rozpočtovou politikou, omezením „nesmyslného rozhazování peněz daňových poplatníků“ a úsporami. „Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu, opatřeních proti střetu zájmů a korupci a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže,“ zdůrazňuje.

Ekonomové ovšem — nejpozději od zrušení superhrubé mzdy — upozorňují, že stabilizace veřejných financí nelze dosáhnout pouze úsporami na výdajové stránce rozpočtu. A i Národní rozpočtová rada vlády na jaře letošního roku konstatovala, že se konsolidace neobejde bez významného navýšení daňové zátěže, nechce-li příští vláda redukovat objem prostředků na školství, zdravotnictví a sociální zabezpečení.

Jak nastupující kabinet umenší strukturální saldo, jež přesahuje sto padesát miliard korun ročně, ale dokument neříká. Počítá naopak s řadou dalších výdajů v řádu desítek miliard korun ročně, namátkou se snížením sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body, se zvýšením výdajů na obranu na dvě a vzdělávání na více než pět procent hrubého domácího produktu nebo s valorizací slevy na poplatníka.

Koalice SPOLU a Piráti se Starosty se dále shodují, že sníží daň z přidané hodnoty na výstavbu nebo rekonstrukce bytů, zvýší vdovské a vdovecké penze, zajistí zvýhodněné — tedy státem dotované — hypotéky na první bydlení, finančně posílí Státní fond podpory investic a údržbu silnic II. a III. třídy nebo zavedou daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny čerpající rodičovský příspěvek.

Přestože jen nárůst kapitol ministerstev obrany a školství, mládeže a tělovýchovy spolu se snížením odvodů představuje nárok na státní rozpočet ve výši bezmála sto miliard korun ročně, Fialova vláda s novými příjmy v zásadě nepočítá. Náčrt programového prohlášení totiž hovoří jen o vyšším zdanění těžby a úpravě spotřebních daní, jež mají do budoucna více zohledňovat společenskou škodlivost.

Jakkoliv může jisté prostředky přinést důslednější postup vůči daňovým únikům, lepší opatření proti transfer pricingu a nelegálním praktikám daňové optimalizace nebo zvýhodnění reinvestic coby součásti řešení problematiky odlivu dividend do zahraničí, platí, že pětice stran v ekonomické oblasti setrvala u nereálných populistických slibů, jež prezentovala ve svých volebních programech.

Patříme na Západ: v Evropské unii, ale bez eura

Druhou prioritou středo-pravého koaličního kabinetu je orientace na Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. „Zahraniční politika bude mít nezpochybnitelnou euroatlantickou orientaci, důraz na stabilní partnerství s demokratickými zeměmi po celém světě a na ochranu lidských práv a demokracie,“ slibuje koalice SPOLU a Piráti se Starosty s tím, že „obnoví tradici havlovské diplomacie“.