Vláda Petra Fialy (ODS) na středečním zasedání schválila novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok, kterou ji předložil ministr financí Zbyněk Stanujra (ODS). Návrh, jenž v příštích dnech začne projednávat Poslanecká sněmovna, počítá se schodkem ve výši dvou set osmdesáti miliard, což je bezmála o sto miliard méně, něž kolik plánoval kabinet Andreje Babiše (ANO). Snížit výdaje státu o avizovaných sto miliard se ovšem Fialově vládě ani zdaleka nepodařilo. Seškrtala je jen zhruba o třetinu.

„Nahradili jsme předvolební Babišův rozpočet rozpočtem protiinflačním. Je třeba si uvědomit, že předcházející vláda jen od roku 2019 zadlužila každého z občanů České republiky o dalších devadesát tisíc, takže každý dnes dluží již čtvrt milionu. Tomu nelze přihlížet, s tím musí odpovědná vláda něco dělat,“ uvedl premiér s tím, že se jeho kabinetu podařilo dosáhnout vytčeného cíle, a to snížení deficitu pod tři sta miliard. „Snažili jsme se šetřit na provozu státu, nikoliv na lidech,“ doplnil.

Upravený rozpočet předpokládá příjmy ve výši 1,61 a výdaje 1,89 bilionu. Ve srovnání s návrhem bývalé ministryně Aleny Schillerové (ANO) novela počítá se zvýšením příjmů o dvaašedesát a se snížením výdajů o necelých pětatřicet miliard. Ty nově zahrnují zejména mimořádnou zákonnou valorizaci penzí, která vyjde na více než dvacet miliard, navýšení příspěvku na bydlení v souvislosti se strmým nárůstem cen energií a úroků na státní dluh nebo další covidové kompenzace pro podnikatelský sektor.

Fialova vláda škrtala nejvíce ve zdravotnictví

„Prvním rozpočtem této vlády, který jsme předložili po pouhých sedmi týdnech prací, chceme vyslat jasný signál, že začíná období zodpovědného protiinflačního hospodaření bez zvyšování daní. Pokračovat v dosavadním tempu zadlužování, které za pouhé dva roky zdvojnásobilo náš státní dluh, je jako řítit se autem bez airbagů proti zdi. Tou zdí je dluhová brzda, na kterou bychom bez šlápnutí na brzdu narazili už v roce 2024. Minulá vláda ji ignorovala a místo brzdy dál šlapala na plyn,“ poznamenal Stanjura.

Ministr financí dále upřesnil, že oproti plánům kabinetu politického hnutí ANO a ČSSD nová vláda uspoří třináct miliard na provozních výdajích státu, dalších čtrnáct díky zrušení valorizace plateb za státní pojištěnce, osm snížením dotací na obnovitelné zdroje energie a více než patnáct na kapitálových výdajích. „Při přípravě rozpočtu jsme diskutovali, zda můžeme všechny plánované investice uskutečnit v letošním roce, část se ukázala jako nerealizovatelná,“ podotkl s odkazem na zakázku rezortu obrany na bojová vozidla pěchoty.

Nejvyšší jednotlivou úsporou nového rozpočtu tak je zachování loňské úrovně platby za státní pojištěnce ve výši necelých osmnácti set, úhrnně bezmála sto pětadvaceti miliard. Ministerstvo rozhodnutí zdůvodnilo mimo jiné tím, že odvody státu se v posledních třech letech téměř zdvojnásobily, což způsobilo, že zdravotní pojišťovny vykazovaly ke konci letošního ledna celkové zůstatky ve výši šestapadesáti miliard. A ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ujistil, že škrty neohrozí kvalitu a dostupnost péče.

Zdravotnické odbory vstoupily do stávkové pohotovosti

Navzdory Válkovým slovům ale zdravotnické odbory vstoupily do stávkové pohotovosti. Vedle snížení plateb kritizovaly i zamýšlené propouštění na krajských hygienických stanicích, které by měly přijít o více než sto zaměstnanců. „Zdravotnictví je dnes ve velmi složité situaci, a proto považujeme změnu státních odvodů za nezodpovědný hazard. Věříme, že vláda neupřednostní ekonomické zájmy nad zdravím a životy,“ psali odboráři premiérovi několik dní před středečním jednáním kabinetu v otevřeném dopise.

„Vláda není v jednoduché situaci, ekonomika je křehká, sužuje nás inflace a obrovský deficit. Kdyby ovšem pod pláštěm covidu nebyly v minulém roce realizovány daňové změny, tak bychom se dnes bavili o schodku ne dvě stě osmdesát, ale jen sto miliard. A to je velký rozdíl,“ poznamenal s odkazem na zrušení superhrubé mzdy nebo daně z nabytí nemovitosti odborový předák Josef Středula. „Problém neleží jen na výdajové, ale také na příjmové straně rozpočtu. Proto chceme, aby kabinet otevřel debatu o úpravě daňového systému,“ dodal.

To, že stabilizace veřejných financí nelze dosáhnout jen úsporami v oblasti výdajů, v posledním roce opakovali i mnozí ekonomové, a to včetně Národní rozpočtové rady, která během loňského jara konstatovala, že konsolidace se neobejde bez významného zvýšení daňové zátěže, nemá-li být ohrožen rozsah a kvalita veřejných služeb. Programové prohlášení Fialovy vlády ovšem s novými podstatnými rozpočtovými příjmy nepočítá, naopak předpokládá další výdaje v řádu desítek miliard korun.

Úspory na kultuře, vědě a humanitární pomoci

Přestože premiér říkal, že jeho vládou schválený rozpočet nešetří na lidech, ale na provozu státu, není to zcela pravda. Například v kapitole ministerstva kultury kabinet škrtl sto padesát milionů v oblasti podpory živého umění, přičemž většinu částky uspořil v programu, z něhož jsou spolufinancovány profesionální divadla, symfonické orchestry a pěvecké sbory. A podobně omezil i program na záchranu a obnovu kulturních památek, což způsobilo, že jeden z jeho dílčích dotačních titulů letos vůbec nebyl vypsán.

Další škrty, které bezprostředně nesouvisí s provozem státu, postihly ministerstvo zahraničních věcí. To ve své rozpočtové kapitole přišlo o sto pětadvacet milionů na zahraniční rozvojovou spolupráci, jejíž výše dlouhodobě ani zdaleka neodpovídá mezinárodním závazkům České republiky vůči Organizaci spojených národů a Evropské unii, o padesát milionů určených na humanitární pomoc a o další desítky, jež měly směřovat na programy na podporu zdrojových a tranzitních zemí migrace nebo rekonstrukce v regionu Blízkého východu.

Rezort vnitra snížil o sto čtyřicet milionů účelovou podporu programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací a dalších více než padesát uspořil na institucionální podpoře výzkumných organizací. V podobné oblasti jako vicepremiér Vít Rakušan (STAN) škrtal i jeho stranický kolega, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík (STAN), když o sto padesát milionů snížil objem finančních prostředků vynakládaných na mezinárodní spolupráci České republiky v oblasti vědy, výzkumu a inovací.