Vláda snížila platby za státní pojištěnce. Odbory varují před omezováním péče

Jan Gruber

Kabinet Petra Fialy rozhodl o zachování celkového objemu plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku. Státní rozpočet tak ušetří čtrnáct miliard korun. Podle zdravotníků mohou škrty ohrozit rozsah a kvalitu zdravotní péče.

Zamrazení výše plateb za státní pojištěnce představuje největší úsporu státního rozpočtu na letošní rok. Ta je ovšem toliko provizorní. Pokud se vláda nerozhodne omezit dostupnost zdravotní péče, jejich zvýšení se v příštím roce nevyhne. Foto ÚV ČR

Platba za státní pojištěnce se od července sníží o čtyři sta korun, rozhodla ve středu vláda Petra Fialy (ODS). Přijetí novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění navazuje na již schválený návrh zákona o státním rozpočtu, který počítá se zachováním úrovně plateb na loňské úrovni, čímž státní kase uspoří zhruba čtrnáct miliard korun. Zdravotníci se navzdory vládním ujištěním obávají, že škrty mohou omezit rozsah a kvalitu zdravotní péče.

Jelikož kabinet Andreje Babiše (ANO) na sklonku loňského července svým nařízeném platby zvýšil o 200 na stávajících 1967 korun, přistoupila Fialova vláda k jejich snížení o 400 korun, aby průměr odvodů do systému veřejného zdravotního pojištění za letošek ve výsledku dosáhnul úrovně loňského roku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozhodnutí zdůvodnil tím, že se nenaplnily odhady o vyčerpání zůstatků na účtech zdravotních pojišťoven.

„Navýšení plateb mělo zamezit ohrožení dostupnosti a kvality péče. Vycházelo přitom z pesimistické predikce, podle níž měly pojišťovny v loňském roce hospodařit s deficitem přes 50 miliard korun a vyčerpat prostředky z rezervních i provozních fondů. Ta se však nepotvrdila. A systém skončil s deficitem pouze 13 miliard,“ uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě s tím, že zůstatky na účtech pojišťoven činily na konci roku bezmála 52 miliard korun.

Zdravotní pojišťovny na konci minulého roku disponovaly celkovými zůstatky ve všech fondech ve výši necelých 52 miliard korun. Podle ministerstva financí z neoficiálních dat za letošní leden navíc plyne, že se tyto rezervy ještě zvýšily. Tabulka MF ČR

Vedle příznivější než očekávané bilance systému ministerstvo financí ve prospěch svého rozhodnutí dále argumentovalo tím, že s ohledem na inflaci očekává zvýšení příjmů od aktivních plátců pojistného, a to v rozmezí od 5 do 7 miliard korun. „Reálná hodnota ale bude známá až v průběhu roku a je třeba počítat s tím, že inflace se současně projeví i na nákladové stránce poskytovatelů zdravotních služeb, což bude vyvíjet tlak na navyšování úhrad,“ přiznalo.

Celkově by měl systém zdravotního pojištění, jak vyplývá z materiálu Hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění na základě návrhů zdravotně pojistných plánů 2022 činných zdravotních pojišťoven, v letošním roce hospodařit se schodkem 9,5 miliardy korun, přičemž jeho příjmy ve srovnání s loňským rokem vzrostou o 6,4 procenta na 431,2 miliard korun a výdaje o 4,6 procenta na 440,7 miliard korun.

V minulých letech byl růst příjmů systému dán výbornou hospodářskou situací. Vinou pandemie výběr pojistného v roce 2021 klesl na úroveň roku 2019. A celkové příjmy systému v těchto letech zachraňoval stát platbou za státní pojištěnce, jež se v daném období zvýšila o 74 procent, upozorňují výzkumníci. Graf CERGE-EI

Nejde o úsporu, ale o účetní trik

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče spolu s Lékařským odborovým klubem — Svazem českých lékařů ovšem upozorňuje, že zdravotně pojistné plány vedle zmrazení plateb nepočítaly ani s dalšími náklady na boj s pandemii koronaviru — například v podobě testování a nákupu léků —, což znamená, že se systém i přes zmíněné zůstatky na účtech pojišťoven ocitne na konci roku v problémech, které se zákonitě promítnou do poskytování zdravotní péče.

„Stávající rozhodnutí vlády je proto dle našeho názoru neracionální a bude mít velké dopady do ekonomické stability systému. Proměnných je opravdu hodně a v žádném případě ani přes zbožná přání politiků nelze predikovat vývoj pandemické situace. Zdravotnictví je více než cokoliv jiného závislé na vůli politiků. Kvalitu a dostupnost zdravotní péče nezajistíte bez potřebných financí,“ uvedli zástupci odborů v otevřeném dopise zákonodárcům.

Obavy ze škrtů s odbory sdílí i Svaz zdravotních pojišťoven. Podle jeho prezidenta Ladislava Friedricha by sice pojišťovny měly výpadek 14 miliard korun v letošním roce ještě finančně zvládnout, ale pokud by se platby nezvýšily ani v tom příštím, musely by přistoupit ke snižování úhrad. „Tento pokles již zůstatky ve fondech nemohou pokrýt a část nezaplacených nákladů se proto přesune do následujícího roku,“ upřesnil ve vyjádření pro Zdravotnický deník.

„Jde o účetní trik. Vláda potřebuje ušetřit ve státním rozpočtu, proto deficit přesunula do jiného veřejného rozpočtu,“ shrnul ve vysílání Českého rozhlasu prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Babišův kabinet nám sice se zvládáním pandemie moc nepomáhal. Jeho jednání bylo chaotické. Nicméně alespoň sehnal peníze na zdravotnictví. Tahle vláda je také chaotická. A nad to nechce systém dostatečně finančně podpořit,“ doplnil.

Programové prohlášení Fialova kabinetu navíc o snižování plateb za státní pojištěnce vůbec nehovořilo, naopak slibovalo, že vedle víceletého financování a plánování úhrad zdravotní péče do konce volebního období prosadí i jejich pravidelnou valorizaci. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce ovšem předeslal, že tuto úpravu nelze očekávat v brzké době, návrh prý bude připraven nejdříve za tři roky.