Odhadovaný počet uprchlíků z válkou zmítané Ukrajiny v České republice dosáhl na 300 tisíc. Příchozím zajisté musíme pomoci, což také málokdo rozporuje. Odborníci ovšem od začátku upozorňují, že pro tuzemské zdravotnictví nepůjde o úplně snadný úkol. Tím spíše, že uprchlická vlna navazuje na epidemické vlny covid-19, jež poměrně robustní, leč dlouhodobě napjatý, systém opakovaně přivedly na hranu možností.

O některých nových výzvách se nemluví snadno, je totiž nasnadě jejich politická zneužitelnost. Bez střízlivého zhodnocení to však bude ještě horší. Vedle systémových výzev pro zdravotnictví je zde i bezprostřední téma, přinejmenším na úrovni obav spojené se všemi konflikty a uprchlickými vlnami: infekční nemoci.

S těmi má Ukrajina dlouhodobější problém. Poprvé, jde o covid, který z vícero důvodů nedostatečně, jen z asi šestatřiceti procent, proočkované zemi zasadil těžké rány. Ovšem výčet je podstatně delší, zahrnující i nákazy, se kterými jsme se v posledních dekádách zcela odnaučili počítat. A obecně se dá očekávat, že míra nákaz všeho druhu během války a exodu milionů lidí ještě naroste.

České odborné společnosti vakcinologů, praktických lékařů i epidemiologů v aktuálním společném dokumentu upozorňují, že epidemiologická situace Ukrajiny je  „z důvodu vleklého válečného konfliktu [dlouhodobě] nepřehledná, data nelze spolehlivě ověřit a jsou zatížena velkou podhlášeností“. Za vyloženě nepříznivý experti označují výskyt tuberkulózy a spalniček.

Prvně zmíněná infekce k roku 2019 postihovala asi patnáctkrát více Ukrajinců než Čechů (77 případů na 100 tisíc obyvatel oproti pěti na 100 tisíc). Tuberkulóza se navíc nesrovnatelně častěji objevuje ve zvlášť odolných formách či v souběhu s infekcí HIV. Podobně jsou na tom spalničky — prudce infekční a potenciálně život ohrožující nemoc, proti níž se u nás i na Ukrajině sice má povinně očkovat, ale reálné pokrytí není stoprocentní.

„V letech 2017 až 2019 proběhla na Ukrajině rozsáhlá epidemie s více než 100 tisíci hlášených případů a několika desítkami úmrtími. Případy spalniček byly v minulosti do České republiky opakovaně importovány právě z Ukrajiny. V letech 2004 až 2020 tvořily polovinu všech importovaných případů,“ shrnují odborníci. V roce 2021 epidemie opadla — spalničkové vlny nákaz obvykle trvají dva až tři roky — panuje ovšem ostražitost.

Česká republika ztratila status země bez spalniček nedávno, v roce 2019. Přesná proočkovanost se odhaduje těžko, podle někdejšího předsedy vakcinologické společnosti Romana Prymuly před třemi lety nepřesahovala devadesát procent. Někteří rodiče totiž odmítají či odkládají očkování dětí — buď jim vadí vakcíny obecně, nebo konkrétně MMR vakcína (spalničky, příušnice, zarděnky). Práh pro zablokování infekce v populaci je zhruba na pětadevadesáti procentech.

Nepříjemné, ale řešitelné obtíže

Nelze pominout ani HIV, jímž je v přepočtu na velikost populace nakažen asi šestnáctkrát větší podíl Ukrajinců než Čechů. Jakkoli kolem HIV pozitivity převládá stigma a řada mýtů, kdy se infikovaných lidí okolí často zcela iracionálně bojí, jde o objektivní problém. I odmyslíme-li si konkrétní epidemiologii, nakažení zkrátka potřebují pomoc.