Virová varianta omikron, rozšířivší se od konce listopadu z jižní Afriky, získala převahu ještě dříve, než jsme o ní získali dostatečná vědecká data. Počty nakažených vyhnala do rekordních čísel: během deseti týdnů v celosvětovém souhrnu překonala celý rok 2020. Teď, když se křivky incidence v řadě zemí i globálně konečně lámou, virus dále mutuje — strojově poslušen své přirozenosti.

V pandemické situaci napříč světem je čím dál složitější se zorientovat. Souvislosti mezi novými případy, hospitalizacemi a úmrtími jsou čím dál méně jednoznačné. Každá země má totiž různou míru kolektivní imunity a omikron je přeci jen méně vážný než jeho předchůdci, brutální delta varianty. Jeho rychlost nicméně stále paralyzuje důležitá odvětví a stále způsobuje tragédie.

Například ve Spojených státech amerických se omikronová křivka zlomila ve všech aspektech až poté, co počty nemocničních příjmů dosáhly celopandemického maxima a čísla zemřelých přesáhly i podzimní delta vlnu. U nás také omikron rozprášil všechny dosavadní rekordy nových případů a zcela přetekl možnosti testovacího systému. Jakkoli se tu zhusta mluví o „mírnosti“ nové varianty, hospitalizace dále narůstají — i podle Státního zdravotního ústavu „výrazně“.

Naopak krotitele covidu ve vysoce proočkovaném Dánsku rekordy v incidenci přestaly zajímat a ruší prakticky všechna opatření. Omikronová vlna tam vyvolala mnoho nákaz, ale imunizace skoro úplně zadusila růst v úmrtích a těžkých případech. Podobně je na tom Portugalsko, další očkovací premiant.

Tady a teď musí být pořád prioritou

Část světa — ta bohatá, jež si předkoupila kvanta vakcín — tedy dochází k přesvědčení, že má pandemii takřka za sebou, neboli že dosáhla fáze, kdy pro ni covid nepředstavuje vážné ohrožení. Byť i v západním světě trvají otázky kolem takzvaného long covidu.

I experti říkají, že po odeznění současné vlny lze čekat zlepšení. Že půjdou zrušit protiepidemická omezení, aniž by se stalo cokoliv strašného. A že by se další vlna neměla co do dramatičnosti vyrovnat dnešku. Příležitostně se dokonce předjímá přechod pandemie v sezónní „vlnky“ či takzvanou endemii, nerostoucí výskyt viru v populaci.

Co mluví ve prospěch optimistického scénáře? Zejména to, že omikron nás ani svou schopností částečně obcházet získanou imunitu nevrátil na začátek. Existuje slušná šance, že letošní rok bude mnohem lepší než ten minulý.

Než se ovšem pustíme do analýzy toho, jak to tedy vypadá s oslabením či dokonce „endemizací“ covidu, je nutné předeslat: teď a tady je nebezpečný, zvlášť pro neimunizované a starší osoby, jakých žije v České republice až několik set tisíc. Je pořád smrtnější a zákeřnější než například chřipka. Nechcete jej chytit.

Světová zdravotnická organizace říká, že nyní je covid-19 pandemií, potažmo „ohrožením veřejného zdraví mezinárodního významu“, a odrazuje od předčasného optimismu. „Teď není správný čas rušit [všechna opatření] naráz,“ uvedla narovinu epidemioložka Maria Van Kerkhove, technická vedoucí Světové zdravotnické organizace pro covid-19.

Říci teď bez masivních důkazů, že akutní fáze covidu skončila, a lze tedy zrušit prevenci, by zvlášť v českém kontextu čpělo snahou zříci se odpovědnosti. V praxi je to často směs cynismu, rezignace a zbabělosti, jež předhazuje ohroženou část populace napospas „promoření“.

Omikron není „přirozená vakcína“, jak se někdy říká. Naopak plné očkování — hlavně třemi dávkami a na dříve prodělaný covid — funguje i proti omikronu, jak z hlediska těžkých průběhů, tak částečně z hledika pravdepodobnosti nákazy jako takové.

Očkování zlepšuje naše šance nyní i do budoucna, zachránilo bezpočet životů. Chceme-li chodit po světě volně, nespoléhejme na zbožná přání, ale bezpečnou imunizaci.

Omikron nám sebral manévrovací prostor…