Vláda přistoupila k dalšímu rozvolnění protiepidemických opatření. Končí O-N systém, tedy prokazování se certifikáty v restauracích a dalších službách. Od osmnáctého února se násobně zvýší největší povolená kapacita veřejných akcí, má se přestat s pravidelným testováním v práci a školách. Tempo rozvolnění však neodpovídá postojům odborníků z Národního institutu pro zvládání pandemie, jímž vláda svou pandemickou politiku dlouhodobě zaštiťuje.

„Všichni věříme, že už tuto vlnu máme za sebou,“ shrnul vládní postoj premiér Petr Fiala (ODS). Protikladně k tomu, co říkají zdravotničtí statistici, očekávající, že vlna kulminuje zhruba teď. A v rozporu s daty. Podíváme-li se na křivku incidence, tak opravdu již vyklenula typický oblouk a klesá, nicméně je to dost možná i vlivem slabšího testování. Podle dat ze čtvrtečního dopoledne se od pondělí doteď provádělo průměrně necelých 99 tisíc PCR testů denně, zatímco o týden dříve to bylo skoro 137 tisíc. Míra pozitivity je prakticky stejná.

K oficiální incidenci, nyní průměrně 28 tisícům denně, je na místě přičítat zhruba šestinu tvořenou opakovanými infekcemi. Jak jsme navíc rozebírali dříve, omikronová vlna patrně narazila na limity testovacího systému. Při pozitivitě všech PCR testů na skoro třiceti procentech (u diagnostického použití nad čtyřiceti procenty) lze čekat, že značné počty infikovaných systémem zkrátka propadnou.

Tomu napomáhá i stav trasování, jež je podle centrálních dat Chytré karantény i mnohých anekdotických důkazů přehlcené. Nastavený systém pětidenních izolací i karantén navíc patrně motivuje snaha ne ani tak o omezení samotné nákazy, jako spíše doby, po níž budou nakažení chybět v práci. Výsledkem zmíněných vlivů počty nově nakažených zkrátka přestávají dávat smysl.

Lze z nich například číst, že geograficky se covid přelil od Prahy v podstatě na všechny strany, zatímco kolem hlavního města vlna již poměrně dávno — zhruba koncem ledna — kulminovala. Ale jinak je jejich vztah k realitě poměrně volný. Lze říci, že po takřka dvou letech pandemie jsme zřejmě opravdu došli do bodu, kdy hlavní data dávají počty hospitalizovaných či zemřelých zpožděné a pravidelně se vychylující.

Byť i ty se ve stávající vlně chovají jinak. Nemocničních pacientů s covidem-19 je mnoho, počet patrně roste ke čtyřem tisícům, ve vysoce intenzivní péči je však „jen“ asi 230 osob. Proměnila se i struktura průběhů, s nimiž jsou lidé hospitalizováni. Zatímco v uplynulých vlnách jasně dominoval takzvaně středně těžký stav, nyní se přetlačuje se stavem „lehkým“.