Poslanci SPD opět zablokovali projednání pandemického zákona. Řečnili až do rána

Jan Gruber

Vládní koalici se ani na druhý pokus nepodařilo prosadit novelu pandemického zákona. Poslanci Okamurova hnutí SPD úspěšně obstruovali její projednání po celý středeční den a čtvrteční noc.

S přednostním právem nemusím mluvit k věci, řekl Tomio Okamura a spolu se svými stranickými kolegy na mnoho hodin zablokoval Sněmovnu. Foto FB SPD

Poslanci politického hnutí SPD dlouhými projevy opětovně zablokovali projednání vládní novely pandemického zákona. Tu setrvale kritizují coby nepotřebnou a toliko jinou formu nouzového stavu, který v České republice platil během posledních dvou let kvůli pandemii onemocnění covid-19 286 dní. Kabinetu Petra Fialy (ODS) se navzdory tomu, že v dolní komoře parlamentu disponuje pohodlnou většinou sto sedmi hlasů, ani na druhý pokus nepodařilo o návrhu byť jen zahájit diskusi.

„Jde o bezprecedentní útok na práva a svobody občanů,“ řekl na adresu zákona v úvodu svého více než tří a půl hodinového projevu Tomio Okamura (SPD) s tím, že jeho přijetí považuje za zbytečné. „Kdybychom čelili nějaké katastrofě, může vláda vyhlásit nouzový stav, jehož pokračování po třiceti dnech musí potvrdit Sněmovna. Kabinet ovšem nouzový stav nechce, a proto prosazuje pandemický zákon, do kterého překlopil všechna omezení, čímž obchází Ústavu,“ pokračoval a obviňoval sněmovní většinu z „totalitních manýrů“.

Předseda politického hnutí SPD vládě dále vytkl, že hodlá novelu projednat ve stavu legislativní nouze, tedy schválit ji během jediného dne, ačkoli podmínky pro jeho vyhlášení prý nejsou naplněny. „Navíc fňukáte v médiích, že jste nic neprosadili. Jste ufňukálkové, ubrečená vláda. Brečíte, že vám nic neprochází, ale s námi nejednáte. Jste arogantní, přehlíživí a teď jste to přepískli, protože lidé se bouří,“ poznamenal s odkazem na demonstraci odpůrců zákona, jež probíhala na nedalekém Malostranském náměstí.

Stav legislativní nouze

Stav legislativní nouze je institut, který umožňuje zkrácené a zrychlené projednávání zákonů, a to za jasně stanovených podmínek. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny říká, že jej na návrh vlády může vyhlásit předseda Sněmovny „za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody“.

Ve stavu legislativní nouze se nekoná první čtení, ve druhém čtení nemusí být otevřena obecná rozprava a Sněmovna si navíc může odhlasovat omezení doby pro jednotlivá vystoupení zákonodárců. Současně neplatí stanovené jednací dny, nezbytné lhůty pro třetí čtení a lze jednat i po jedenadvacáté hodině, jakož i o víkendu. Zákon tak může být schválen během jediného dne.

K problematice projednávání zákonů ve stavu legislativní nouze existuje řada nálezů Ústavního soudu, který opakovaně konstatoval, že jej poslanci využívají až příliš často. Před dvanácti lety navíc uvedl, že „využití institutu legislativní nouze je možné jen za předpokladu širokého konsensu v Parlamentu“ (alespoň ústavní většina), anebo tehdy, když situace odpovídá zákonný požadavkům.

„Chtěl bych vás proto požádat, abyste ten návrh stáhli,“ vyzval Okamura Fialův kabinet v závěru svého vystoupení, které se jen velmi volně dotýkalo jak předloženého zákona, tak stavu legislativní nouze a jehož jediným cílem bylo znemožnit, nebo alespoň co nejvíce oddálit, schválení novely. Někdejší místopředseda dolní komory to ostatně sám přiznal, když na výtku předsedající Věry Kovářové (STAN), jež ho upozornila, že nehovoří k věci, odvětil, že „poslanec s přednostním právem k věci mluvit nemusí“.

Poslanci vládní koalice přepisovali vládní návrh zákona

V době, kdy Okamura řečnil v jednacím sále, poslanci vládní koalice představili v tiskovém atriu pozměňovací návrh, který má za cíl upravit sporné části novely. „Některá ustanovení nebyla formulována ideálně, proto jsme navrhli několik změn,“ zdůvodnila Eva Decroix (ODS). Návrh počítá mimo jiné se zkrácením platnosti zákona do konce listopadu letošního roku, plošným snížením pokut o osmdesát procent nebo úpravou nového systému nařizování karantén a izolací. „Nechceme jít režimem nouzového stavu,“ podotkl Marek Výborný (KDU-ČSL).

Vládní novela pandemického zákona

Cílem vládní novely pandemického zákona je zejména prodloužení jeho platnosti, neboť ta vyprší s koncem letošního února. Vládou navržená právní úprava dále rozšiřuje současný výčet mimořádných opatření, která mohou úřady – nově i ministerstva obrany a vnitra – za nepříznivé epidemické situace přijmout.

Návrh zákona dává úřadům oprávnění omezit chod jakýchkoliv provozoven, sportovišť, škol, kulturních institucí a regulovat veškeré činnosti, při nichž jsou v kontaktu nejméně dvě osoby. Dále jim umožňuje přikázat testování v zaměstnání a školách, předběžné „izolace“ nebo vydávat rozhodnutí o karanténách mimo správní řád.

Fialova vláda původně navrhla, aby úřady získaly oprávnění nařídit karantény nebo izolaci například po telefonu. Reagovala tak na loňský rozsudek Nejvyššího správního soudu, který konstatoval, že rozhodnutí o izolacích a karanténách musejí být učiněna ve správním řízení. Podle ministerstva zdravotnictví ovšem není takový postup s ohledem na rostoucí počty nakažených možný. „Je to naprosto nemyslitelné. […] Žádný správní orgán není schopen takové množství rozhodnutí vydat,“ uvedlo v důvodové zprávě.

Právníci ovšem varovali, že předmětná ustanovení nejsou ústavně konformní. Pozměňovací návrh proto do předlohy doplnil, že ti, kterým bude karanténa nebo izolace nařízena mimo správní řízení, získají právo požádat orgány ochrany veřejného zdraví o prošetření důvodnosti jejich rozhodnutí, přičemž budou spraveni i o jeho výsledku. „Informování skrze telefon jsme v zákoně zachovali, protože není jiná možnost. Navíc to odpovídá praxi posledních měsíců. Nově tu však budou opravné prostředky,“ poznamenala Decroix.

Poslanci dále navrhli z vládní novely vypustit oprávnění úřadů, jejichž výčet ministerstvo zdravotnictví oproti platnému znění zákona podstatně rozšířilo, zcela zakazovat konání veřejných a soukromých hromadných akcí a provozování hudebních klubů nebo diskoték. „Chceme sjednotit přístup ke všem podnikatelským a nepodnikatelským činnostem. Cílem zákona má být omezovat, nikoliv zakazovat,“ upřesnila poslankyně s tím, že vypuštěna budou rovněž ustanovení, která měla zmocnit k vydávání mimořádných opatření i ministerstva vnitra a obrany.

Schillerová kritizovala systém náhrad škod, které prosadilo ANO

Řadu výhrad vůči návrhu ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) následně vznesla i Alena Schillerová (ANO). „Nedovedu si představit, jak by musel být zákon upraven, abychom jej podpořili. Nesouhlasím s tím, že jej musíme přijmout jen z toho důvodu, že tomu stávajícímu na konci února končí platnost. Kdyby bylo třeba zavést zásadní opatření, stále tu máme nouzový stav. Ten jste ovšem sami zpolitizovali, když jste si na něm před rokem dělali kampaň,“ řekla. A navrhla, aby byla novela řádně prodiskutována ve výborech.

Někdejší ministryně financí dále poukázala na rozpor mezi programovým prohlášením vlády a způsobem přípravy zákona. Fialův kabinet se totiž zavázal, že zvýší kvalitu legislativy, důkladně zváží každou novou regulaci a zákony bude předkládat standardní cestou, včetně jejich projednání v Legislativní radě vlády. To se ovšem v tomto případě nestalo. „Pokud Jakub Michálek říká, že omezení platnosti vypadlo z předlohy omylem, tak se ptám, co dalšího omylem vypadlo. Co tam ještě chybí. A proč máme ministra pro legislativu,“ tázala se.

„Jsem přesvědčena, že pro projednání návrhu ve stavu legislativní nouze objektivní důvody prostě nejsou,“ pokračovala ve shodě s Okamurou a připomínala Válkova slova, že zákon má představovat pojistku „do budoucna“. Na konci svého projevu ještě zkritizovala ustanovení o náhradě škod, jež počítá toliko se skutečnou škodou, nikoliv ušlým ziskem. Pravdou ovšem je, že Fialova vláda tuto část právní normy nijak neměnila a zachovala ji ve znění, v jakém ji loni schválila Sněmovna, a to i hlasy politického hnutí ANO.

Další vystoupení, jejichž délku zákonodárci na návrh Marka Výborného (KDU-ČSL) zkrátili na dvakrát pět minut, byly v zásadě jen variacemi na dříve řečené. Jaroslav Bašta hovořil o románu 1984, Radim Fiala se přihlásil k obstrukci a Jiří Kobza (všichni SPD) hrozil napadením zákona u Ústavního soudu. „Naše hnutí má jiná názor, jak řešit pandemii. Žádné plošné restrikce, naopak je třeba se soustředit výhradě na ochranu ohrožených skupin občanů, pro které musíme zajistit dostupnou a hrazenou zdravotní péči,“ shrnul Radek Rozvoral (SPD).

Okamura si ve Sněmovně otevřel „opoziční okénko“

Když Sněmovna krátce před devátou hodinou večerní, tedy bezmála po jedenácti hodinách diskuse, schválila, že novelu lze projednat ve stavu legislativní nouze, požádal Radim Fiala o hodinovou přestávku na poradu poslaneckého klubu politického hnutí SPD. „Jde o zcela jasně obstrukční krok. Proto navrhuji, aby bylo o přestávce hlasováno a rozhodli jsme, zda přestávka bude, nebo nebude,“ reagoval Výborný. Předsedající Jan Bartošek (KDU-ČSL) ovšem jeho požadavku s ohledem na dosavadní praxi nevyhověl a jednání na požadovanou hodinu přerušil.

Následně si poslanci politického hnutí SPD ve Sněmovně otevřeli — Okamurovými slovy — „opoziční okénko“ a až do čtvrtečního rána vystupovali s obsáhlými návrhy na změnu programu schůze. V případě projednávání zákonů ve stavu legislativní nouze totiž lze pořad jednání libovolně doplňovat a měnit. „Nyní se k programu vyjádří všech dvacet našich poslanců, přednesou své návrhy a pochopitelně je detailně odůvodní,“ avizoval před půlnocí Okamura a sám přednesl hned sedm nových diskusních bodů.

Požadoval, aby se Poslanecká sněmovna zabývala problematickou zdražování energií, financováním hnutí Starostové a nezávislí nebo údajnou kumulací funkcí vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Kobza posléze navrhl projednat návrh zákona, který mění názvy některých svátků. Foldyna požadoval informace o daru vojenského materiálu Ukrajině. A Fiala se pokusil prosadit přerušení jednání do začátku září, s čímž ovšem neuspěl, neboť poslanci vládní koalice jeho návrh zamítli.

Vystoupení opozičních poslanců předsedající z řad vládní koalice v průběhu noci několikrát přerušili a vyzvali je, aby se vyjadřovali k věci, tedy k programu schůze. Místopředseda Jan Skopeček (ODS) z tohoto důvodu dokonce Oldřichu Černému (SPD), který více než hodinu četl důvodovou zprávu novely veterinárního zákona, odebral slovo. „Nikdy jsem si nemyslel, že nám bude brát slovo. To je od vás velmi demokratické,“ prohlásil Fiala a podal stížnost proti Skopečkovu postupu, ta ovšem nezískala dostatečnou podporu.

Pokud Sněmovna zlomí opoziční obstrukci a zákon se zmíněnými úpravami přijme, bude jej možné aplikovat šířeji než doposud a vláda, respektive ministerstvo zdravotnictví, se již nebude muset spoléhat na vydávání opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, která opakovaně rušily správní soudy. Největší neduh právního předpisu ovšem zůstane novelizací nedotčen: Nadále neumožní omezit volný pohyb osob nebo uzavírat vybrané provozy. V případě sílení epidemie proto kabinetu nezbude než využít krizový zákon a nouzový stav.

Pandemický zákon, který vstoupil v platnost na počátku minulého roku, umožňuje ministerstvu zdravotnictví a hygienickým stanicím v době takzvané pandemické pohotovosti, o níž rozhoduje hlasováním Sněmovna, vydávat rozličná opatření proti šíření koronaviru. Ta vyžadují souhlas vlády, musejí být pravidelně přezkoumávána z hlediska nezbytnosti, přičemž případnými návrhy na jejich zrušení se zabývá Nejvyšší správní soud. Zákon rovněž upravuje náhrady skutečných škod, které právnickým i fyzickým osobám, v důsledku opatření vzniknou.

advertisment
advertisment