Sněmovna obstrukcím ANO navzdory zvolila nové vedení. Povede ji Pekarová Adamová

Jan Gruber

Poslanecká sněmovna si na ustavující schůzi zvolila nové vedení. Dle dohody stran budoucí vládní koalice se do jejího čela postavila Markéta Pekarová Adamová. Kandidát politického hnutí ANO Karel Havlíček nebyl do volby připuštěn.

Markéta Pekarová Adamová vystřídala v pozici předsedkyně Sněmovny Radka Vondráčka. Foto TOP 09

Poslanecká sněmova ve středečních večerních hodinách zvolila svou novou předsedkyní Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). V tajné volbě, v níž neměla žádného protikandidáta, obdržela sto dva hlasů. Poslanci dále zvolili i pět místopředsedů. Stali se jimi Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Jan Skopeček (ODS), Věra Kovářová (STAN), Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Olga Richterová (Piráti), ta ovšem až napodruhé. Jedno místo zůstalo neobsazeno.

Volbě předcházela mnohahodinová diskuse, v níž vystupovali zejména představitelé politického hnutí ANO, kteří vyzdvihovali přednosti svého kandidáta, dosluhujícího vicepremiéra, ministra dopravy, průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO). Ten ovšem nemohl být podle výkladu sněmovního legislativního odboru do volby připuštěn, neboť Ústava jasně konstatuje, že člen vlády nemůže být předsedou či místopředsedou Sněmovny.

„Předpokladem pro to, aby poslanec — člen vlády mohl být volen do funkce předsedy Sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě. Nestane-li se tak, nelze poslance do funkce volit, to znamená, že jeho kandidatura by neměla být vůbec připuštěna,“ uvedli sněmovní legislativci s tím, že volitelným by se Havlíček nestal ani v případě, kdyby avizoval budoucí zánik členství ve vládním kabinetu, případně obratem rezignoval na oba ministerské posty.

Článek 32 Ústavy

Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí

Volba nevolitelného Havlíčka

Právnímu stanovisku navzdory ovšem poslanci politického hnutí ANO na Havlíčkově nominaci trvali. „Jsem přesvědčena, že je nejlepším možným kandidátem. […] Vždy hledá cestu k dohodě a je konsenzuální,“ prohlásila předsedkyně stranického poslaneckého klubu a končící ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Stejný názor vyslovil i ministr obrany Vladimír Metnar (ANO) a doplnil, že Havlíček ve vládě osvědčil své manažerské a odborné dovednosti.

„Pozice předsedy je diplomaticky manažerská pozice. A měla by být o životních a pracovních zkušenostech,“ připojila se vypočítávání vicepremiérových schopností dosluhující ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). „Jeho vynikající jazykové schopnosti jsou jen pomyslnou třešničkou na dortu,“ dodala. A po ní vystoupila řada jejích dalších stranických kolegů, kteří rovněž vyzdvihovali Havlíčkovy silné stránky.

Zástupci nejpočetnějšího sněmovního klubu současně rozporovali výklad sněmovních legislativců, když ostatní zákonodárce přesvědčovali, že případným zvolením by vicepremiérovi automaticky zaniklo členství ve vládě Andreje Babiše (ANO). „Každý, kdo v této ctěné Sněmovně sedíme déle a nemáme právní vzdělání — a já ho opravdu nemám — víme, že právní výklady jsou mnohé, liší se a někdy jsou naprosto jiné,“ doplnila Jana Pastuchová (ANO).

Poslanci z řad budoucí vládní koalice se do rozpravy až na výjimky nezapojovali. „Nikdo nepopírá, že politické hnutí ANO má právo navrhnout svého kandidáta, jenom je škoda, že na všechny funkce vybírá stále toho stejného člověka. Jeden ministr Havlíček, druhý ministr Havlíček, předseda Sněmovny Havlíček. Kdyby navrhlo někoho jiného, nemuseli jsme řešit žádný právní problém. Zatížilo to diskusi na dlouhou dobu,“ poznamenal Vít Rakušan (STAN).

Sněmovna po ukončení debaty rozhodovala o dvou souvisejících usneseních. Nejprve odmítla vyslovit souhlas s tím, že je Havlíček volitelný na pozici předsedy Sněmovny. A následně konstatovala nesouhlas s jeho kandidaturou do funkce třetího nejvyššího ústavního činitele z důvodu neslučitelnosti funkcí. V obou případech zástupci všech pěti stran vznikajícího kabinetu Petra Fialy (ODS) — až na Víta Vomáčku (ODS) — hlasovali jednotně.

Zádrhel u volby Richterové

Následující volbě místopředsedů Sněmovny předcházela již jen krátká rozprava, která se točila kolem dvou témat. Poslanci politického hnutí SPD se pokoušeli své kolegy přesvědčit, aby jedním z místopředsedů zvolili jejich stranického předsedu Tomia Okamuru (ANO). A Patrik Nacher (ANO) rozporoval rozdělení místopředsednických postů mezi sněmovní subjekty s tím, že nerespektuje systém poměrného zastoupení. Ten ovšem jednací řád Sněmovny nijak neupravuje.

V prvním kole první volby získala nejvíce hlasů bývalá karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO), a to sto dvaačtyřicet. Sto dva poslanci hlasovali pro Jana Skopečka (ODS) a Jan Bartošek (KDU-ČSL) spolu s Věrou Kovářovou (STAN) obdrželi shodně sto hlasů. Další dva místopředsedové nebyli zvoleni. Olze Richterové (Piráti) chyběly tři, Radkovi Vondráčovi (ANO) pět a Okamurovi, jehož podporu budoucí vládní koalice již dříve vyloučila, osmnáct hlasů.

Napodruhé již první místopředsedkyně Pirátu v souladu s dřívější dohodou pětice stran příští vlády zvolena byla, když obdržela sto a jeden hlas. Poslední místopředsednický post se ovšem obsadit nepodařilo, neboť ani Vondráček, ani Okamura nezískali dostatečnou podporu. Poslanecká sněmovna se proto k volbě vrátí na jedné ze svých příštích schůzí, a to s novými nominacemi, což ovšem Vondráčkovou opětovnou kandidaturu nevylučuje.

Jeho nezvolení, oproti prvotnímu neúspěchu Richterové, přitom není překvapivé. Zástupci koalice SPOLU a Piráti se Starosty již před několika dny avizovali, že mu své hlasy nedají. Vytýkali mu zejména nedávnou návštěvu u prezidenta v Ústřední vojenské nemocnici, z níž si odnesl dokument o svolání zasedání Sněmovny, nebo hudební vystoupení v jednacím sále, během něhož hrál na kytaru přímo na stolku předsedajícího.

Diskuse