Okamura jako místopředseda Sněmovny skončí, shodují se strany příští vlády

Jan Gruber

Koalice SPOLU a Piráti se Starosty avizují, že do funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny znovu nezvolí Tomia Okamuru. Nebrání se ovšem tomu, aby zástupci SPD usedli v čele některých ze sněmovních výborů.

Přístí vedení Sněmovny bude bez rasistů. Foto FB Tomio Okamura

Souběžně s jednáními o programu a personálním obsazení nové vlády probíhají mezi představiteli koalice SPOLU a Pirátů se Starosty i rozhovory o rozdělení míst v orgánech Poslanecké sněmovny. Ačkoli doposud není zřejmé, kdo usedne v jejím vedení, jedna věc je naopak takřka jistá: Ve funkci místopředsedy dolní komory Parlamentu již nebude nadále pokračovat Tomio Okamura (SPD).

Poslanecká sněmovna se sejde na ustavující schůzi 8. listopadu, během níž noví poslanci zvolí ze svých řad jejího předsedu a několik místopředsedů a následně rozhodnou i o obsazení sněmovních výborů, komisí a delegací. Jelikož vznikající vládní koalice disponuje pohodlnou většinou sto osmi hlasů, neměl by jí činit problém obsadit orgány dle vlastního uvážení.

„Nechceme ve Sněmovně nic ukořistit. Máme v plánu si vyslechnout opoziční strany. Nemáme nic, přes co nejede vlak. Chceme se domluvit slušně a rozumně. Ve Sněmovně mají být zastoupeny rovně hlasy všech voličů,“ řekl předseda nově zvolený předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura s tím, že post předsedy dolní komory Parlamentu si bude nárokovat koalice SPOLU.

Jeho spolustraník Marek Benda (ODS) v rozhovoru pro iRozhlas.cz upřesnil, že proběhne-li předání moci bez zdržování a poražení uznají svou volební porážku jsou oba předvolební bloky připraveny respektovat princip poměrného zastoupení, a to nejen ve sněmovních výborech, kde je ostatně povinný, ale i při obsazování jejich vedení, tedy rozdělení předsednických postů mezi sněmovní strany.

Navzdory tomu ani jedna z pětice stran příštího vládního kabinetu nepočítá s tím, že by ve funkci místopředsedy Sněmovny měl pokračovat předseda SPD Okamura. „Do vedení Poslanecké sněmovny jsme nikdy nevolili představitele strany, kterou i ministerstvo vnitra označuje za extremistickou. A na tom se nic nezmění ani nyní,“ prohlásila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

A podobně o věci smýšlejí i další zástupci jak koalice SPOLU, tak Pirátů se Starosty. „Nedovedu si představit, že bychom zvolili představitele extremistické strany,“ potvrdil Deníku Referendum Petr Gazdík (STAN). „SPD s dvaceti poslanci na post místopředsedy Sněmovny zkrátka nemá nárok,“ doplnil v rozhovoru pro Deník Referendum Marek Výborný (KDU-ČSL).

SPD získá několik míst ve vedení výborů

Pokud však jde o obsazování míst v čele sněmovních výborů, nejsou reprezentanti předvolebních koalic vůči SPD zdaleka tak nesmiřitelní. „Opozice, a to včetně Okamurovy SPD, má dostat několik míst předsedů výborů,“ řekl Deníku Referendum staronový předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek. „V této věci budeme vstřícní, jde o odborné funkce,“ podotkl Výborný.

Dříve ovšem vládní většiny princip poměrného zastoupení zdaleka nerespektovaly. V letech 1992 až 1996 posty ve vedení České národní rady a jejích výborů držely pouze strany tehdejší vládní koalice — ODS, KDS, KDU-ČSL a ODA. Tehdy se nedostalo nejen na poslance zvolené za KSČM nebo SPR-RSČ, ale ani na moravské politické hnutí HSD-SMS nebo ČSSD.

A v zásadě totéž platilo i pro Poslaneckou sněmovnu vzešlou z voleb před pětadvaceti lety, v níž komunisté a Republikáni do funkcí předsedů výborů voleni nebyli. A to navzdory tomu, že KSČM byla třetí nejsilnější sněmovní stranou a partaj Miroslava Sládka (SPR-RSČ) získala stejný počet poslaneckých mandátů jako KDU-ČSL.

Už minulá Sněmovna se pokoušela Okamuru odvolat

Předseda SPD čelil pokusu o odvolání z postu místopředsedy dolní komory Parlamentu již v tomto volebním období, a to kvůli svým výrokům v rozhovoru pro DVTV, v němž prohlásil, že koncentrační tábor v Letech u Písku nebyl hlídán a vězni se v něm mohli volně pohybovat. Odvolával si při tom na neexistující knihu z nakladatelství Akademie věd, jež prý jeho slova potvrzovala.

Přestože Bartoškův návrh vedle lidovců podpořili i poslanci ODS, ČSSD, Pirátů, Starostů a TOP 09, Okamuru se z vedení Sněmovny odvolat nepodařilo. Proti se totiž kromě SPD postavili i zákonodárci z řad politického hnutí ANO spolu s KSČM, kteří odmítli předmětný bod vůbec zařadit na program jednání. Premiér Andrej Babiš (ANO) předem avizoval, že pro Okamurovo odvolání nevidí žádný důvod.

„Je třeba si uvědomit, že když jste svým hlasováním znemožnili zařazení tohoto bodu, tak jste současně neumožnili, aby Tomio Okamura mohl své výroky vysvětlit a omluvit se za ně. Tím, že jste hlasovali proti zařazení tohoto bodu, jste se přiznali ke zpochybňování utrpení lidí v koncentračním táboře v Letech. Je to znevážení obětí holocaustu,“ řekl tehdy Bartošek.

Diskuse