23:50 Závěrečné shrnutí — komentář Jakuba Patočky: Není to triumf, jen šance

Volby skončily výsledkem, v nějž se ještě v pátek ráno neodvažoval takřka nikdo doufat. Hnutí ANO, de facto politická divize koncernu Agrofert vlastněného premiérem Andrejem Babišem, nebude sestavovat příští vládu, dokonce ani nezískalo největší díl hlasů.

Vcelku jasnou většinu ve Sněmovně získaly oba opoziční bloky. Trojkoalice pravostředových stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 dosáhla výrazně lepšího výsledku než dvojblok Pirátů a STAN, ačkoli před započetím volební kampaně šance obou uskupení vypadaly opačně. Do Sněmovny se nedostala žádná explicitně levicová strana.

Kromě zručného obchodníka se strachem a nenávistí Tomia Okamury, kterého by sebevědomější demokracie dávno odexpedovaly do vězení, ve Sněmovně neusedne žádná vyloženě rasistická či fašistická formace. Nabízíme několik základních postřehů k tomu, co volební výsledek znamená a jak se může česká politická krajina v povolební situaci vyvíjet.

1. Vítězným programem byl Antibabiš. Potvrdilo se, co jsme v Deníku Referendum dlouhodobě tvrdili: základním tématem voleb bude otázka pokračování vlády Andreje Babiše. Česká politická veřejnost prokázala své demokratické ledví, když dokázala — v těžké době a těžkých podmínkách — obstát. Babiš skončí.

Kdo ho nahrazuje, samozřejmě není dvakrát dobrou zprávou. Ale koalice SPOLU si to zcela nesporně zaslouží. Čím? Právě tím, že z Babiše dělala v kampani hlavní téma. Výsledek voleb je paradoxem proto, že po celé volební období suverénně nejpracovitější a nejschopnější opozicí ve Sněmovně byli Piráti. Ale chybovali tím, že tuto svou práci nepřetavili v předvolební komunikaci.

V kampani se jim stalo osudným, jakým způsobem se neuvážlivě pokoušeli veřejnosti prodat svého předsedu Ivana Bartoše jako příštího premiéra. Tím se mohl stát, ale musel by se představovat veřejnosti svými reálnými přednostmi, ne jako muž bez vlastností v saku. Pokus o plytký marketing se Pirátům vzhledem k dalším parametrům předvolební konfrontace stal osudným.

2. Zrodila se hvězda a jmenuje se Vít Rakušan. Aktuálního předsedu STAN jsme v roce 2014 jsme vyhlásili osobností roku. Před minulými volbami jsme mu věnovali text Řídit stát jako Kolín. V letošních volbách získal suverénně nejvíce preferenčních hlasů, o jedenáct tisíc více než Andrej Babiš nebo Petr Fiala.

Jedná se nepopiratelně spíše o politický typ Justin Trudeau či Emanuel Macron než Bernie Sanders či Jeremy Corbyn, ale to neznamená, že tu nemůže obrovské množství věcí změnit k lepšímu. Ostatně o francouzských, natožpak kanadských, poměrech si tu zatím můžeme nechat jen zdát.

Je to bytostně poctivý člověk otevřený dialogu. Ten s ním veďme. Je zjevné, že právě on svým fantastickým charismatem a velmi dobrými výkony — až na několik antiekologických lapsů — v předvolebních debatách pomoh uchránit koalici s Piráty před jejím naprostým kolapsem; a tím i volební výsledek. Je to nejpravděpodobnější přespříští český premiér.

3. Levice byla potrestána za kolaboraci a faleš. Že obě dosud parlamentní levicové strany končí mimo Sněmovnu, je důsledkem jejich podílu na současné vládě. Byly potrestány za kolaboraci s politickým hnutím, jež měly v souladu se svými ideologiemi definovat jako svého úhlavního nepřítele.

Čeho se dopustily a za co byly potrestány, rozebereme brzy v důkladnějším textu. Nebyla to chyba. Těch dělá v politice každý kupu. Byla to zrada. A ta je neodpustitelná.

Sociální demokraté nemohou vstupovat do vlády s nepřáteli demokracie, komunisté nemohou tolerovat vládu představitelů nejodpornějšího typu kapitalismu. Že to nevědí stranická vedení složená z oportunistů, je jedna věc. Že to vidí voliči, je věc druhá, naštěstí podstatnější. A ta se do výsledku voleb promítla.

Je samozřejmě neštěstí, že ve Sněmovně není žádná otevřená smělá levice. Ale nevrátí se do ní, pokud nevyjde z toho, že účast v Babišově vládě či tolerance k ní byla totální zradou elementárních principů levice. Stavět českou levici je třeba nyní začít znovu, s čistým stolem, od začátku, s lidmi, kteří si nezadali.

4. Není to triumf, je to jen šance, která se nemusí opakovat. Ludvík Vaculík říkal o poměrech na přelomu devadesátých a nultých let pěkný bonmot: „Komunismus skončil a místo něj máme poměry, z nichž vznikl.“ Je to věta pronikavě přesně hovořící k základní hrozbě obsažené v současné situaci.

Volby totiž ani tak nevyhrály opoziční strany jako volební systém, který do sněmovny nevpustil nikoho pod pěti procenty. Protože se Babišovi potenciální koaliční partneři — ČSSD, KSČM, Přísaha, Trikolóra — umístili všichni pod pěti procenty, ač společně nashromáždili přes patnáct procent hlasů, můžeme si dnes úlevně oddychnout.

Vláda, která vznikne, bude bohužel v pokušení navázat tam, kde skončila v roce 2013. Tomu pokušení musí odolat. Vládnutí prostě musí dbát na nespokojené a vyloučené vrstvy obyvatel a získávat je pro demokratický ideál.

A i když to pravicové strany neuslyší rády, musí se to opravdu dít přes pochopení toho, čím nešťastnější části obyvatelstva strádají. Takovou politiku lze přitom v určité míře opravdu uskutečňovat i zprava. Ale nebude-li se to dít, za čtyři roky nás všechny pravděpodobně čeká strašné rozčarování.

Sněmovna může být skutečně tou nejkonzervativnější v českých moderních dějinách. Bude-li to nutné, ke konfrontaci jsme připraveni.

5. Piráti začínají bojovat o přežití. Co se stalo Pirátské straně v letošních volbách, je strašné a vyloženě nespravedlivé. Byla opravdu mimořádně schopnou, suverénně nejzdatnější opozicí. Pokazila sice úplně kampaň, ale ne tak, aby kvůli tomu měla získat pouhopouhé čtyři mandáty.

Je paradoxně obětí prostředí, o němž kdysi tvrdila, že je „její moře“. Na internetu se proti ní vedla nelítostná, bezprecedentně surová kampaň. A ta je hlavní příčinou, že skončila až tak zle. Jak prostředí internetu v českých zemích narovnat, by mělo být nyní jejich hlavním tématem.

Nyní je třeba, aby Piráti zeskromněli a vrátili se ke svým přednostem — zejména věcnosti a principiálnosti. Možná by bylo nejlepší, aby sami ohlásili v dobrém odchod do opozice — vládě by ve Sněmovně prospěla nějaká lepší, než jakou budou moci být Babišovi sirotci či Okamurovi rasisté. Ivana Bartoše nezatracujme. Jeho talent je mimořádný. Udělal chyby, ale čelil silám, jež bylo opravdu velmi obtížné zvládnout.

I tak by ale pro Piráty bylo asi nyní lepší, kdyby je do příští éry vedla Olga Richterová. A dodat je na místě ještě šťulec, který si přece jen nemůžeme odpustit. Piráti se tak dlouho tvářili, že jsou povzneseni nad kvóty a zastoupení žen, až jim ve Sněmovně zbyde genderově vyvážené zastoupení. Možná by o tom měli přemýšlet.

6. Zelení musí začít úplně novou etapu. Pokud zde mají hrát zelení znovu vlivnou roli, musí se vrátit k politice z krátkého období, jež likvidační politice koalice s ODS předcházelo. Připouštím, že jsem tu osobní, protože jsem se tu na tehdejší politickém profilu sám podílel. Ale každého, kdo má pochyby, vybízím, ať si prověří, co tehdy Strana zelených chtěla.

Spočívalo to v nastolování radikální sociálně-ekologické alternativy k poměrům, jež tu od roku 1989 panují. Nebyla to negace, nýbrž alternativa — o našem prvním volebním programu Václav Havel řekl, že „je tak dobrý, že by jej rád napsal sám“. Historii nezajímají umírnění radikálové. Zelená politika je z podstaty radikální. A tak je ji znovu třeba začít provozovat.

Situace planety tomu jde přeci naproti — bohužel. Není nad čím váhat. Zelené vrátí k politické relevanci jedině smělý, přitom kompetentní, na faktech založený, radikalismus.

7. Občanská společnost v hlavní roli. Volby by neskončily takovýmto výsledkem nebýt fenomenální práce suverénně nejzdatnější české občanské iniciativy posledních dvou dekád. Tou je Milion chvilek pro demokracii. Právě jejich voličská mobilizace způsobila Babišův konec.

Její místo v nových poměrech se nebude hledat úplně snadno, přitom může být zásadní. Může se zdát, že dosáhla svého, a tudíž jí již není třeba. To by byl hluboký omyl. Ve skutečnosti právě Chvilky mohou nyní obratně komunikovat se svými příznivci tak, aby je zmobilizovaly k podpoře politiky, která povede k tomu, že se tu nevytvoří podmínky k nástupu nějakého nového Babiše.

Levice, politická, občanská i intelektuální, od ČSSD, přes think-tanky jako MDA až po média jako Alarm, v posledních čtyřech letech ostudně selhávala shovívavostí k Babišovu režimu. Neuslyší to jistě ráda, ale právě Chvilky a Pirátská strana jsou dnes nejrelevantnějšími, nejvlivnějšími politickými silami na levici. Tak vyklizené je levicové pole.

Pro klima a ekologickou politiku, sociální spravedlnost, kvalitu demokracie tu nyní bude takový prostor, jaký společně s Chvilkami a pirátskými poslanci a poslankyněmi dokážeme vydobýt. Je to práce, která začíná zítra.

Dnes ale ještě můžeme slavit. Mohlo být nesouměřitelně hůř. Máte-li pochyby, nechte si o tom vyprávět od Poláků či Maďarů.

23:15 Voliči letos odevzdali rekordní počet hlasů stranám, které se nedostaly do Sněmovny. Propadl téměř každý pátý hlas (19,82 procent, 1 069 359 hlasů).

22:30 Všechny okrsky sečteny. K volbám přišlo 65,43 procent registrovaných voličů, tedy o téměř pět procent víc než v roce 2017 a nejvíce od roku 1998.

• SPOLU 27,79 % (71 mandátů)
• ANO 27,12 % (72 mandátů)
• PirSTAN 15,62 % (37 mandátů)
• SPD 9,56 % (20 mandátů)
• Přísaha 4,68 %
• ČSSD 4,65 %
• KSČM 3,60 %
• TSS 2,76 %
• Volný blok 1,33 %
• Zelení 0,99 %

22:02 Koalice SPOLU a PirSTAN uzavřely memorandum. Zatímco se ještě sčítají hlasy v posledním okrsku (švýcarském Bernu), koalice SPOLU a blok Pirátů a STAN už ukončily první společné povolební jednání. Výsledkem je memorandum, v němž se předsedové stran zavázali, že se většinovou vládu pokusí vytvořit společně a nebudou jednat s žádným dalším politickým subjektem.

Vládu by měl sestavovat Petr Fiala (ODS). V dalších dnech budou jednání pokračovat, strany se při nich už budou věnovat konkrétním programovým bodům. Předseda ODS podle svých slov požádá v pondělí prezidenta Zemana o schůzku.

21:49 Jak dopadly temné postavy kandidátek? Pokud by sociální demokraté skončili ve Sněmovně, na jihomoravské kandidátce by místopředsedu ČSSD Romana Onderku přeskočila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Preferenční hlas dostala od 2 909 voličů, což je nejvíc z celé tamní kandidátky.

Stejně tak ve volbách pravděpodobně neuspěl vysoce postavený zaměstnanec uhelné korporace Sev.en Pavla Tykače a dvojka kandidátky SPD v Pardubickém kraji Marcel Dlask. Ve srovnání s pardubickými spolustraníky dostal sice nejvíce preferenčních hlasů, a to 903, k přeskočení na první místo a zisku jediného mandátu, který v Pardubickém kraji SPD připadl, to ale nestačilo.

Do Sněmovny naopak pronikne trojka královehradecké kandidátky SPOLU Pavel Staněk, vlivný šéf asociace vymahačů dluhů, který v minulosti hájil exekuční byznys. Podobně se poslancem stane Pavel Blažek, temná postava brněnské ODS, kterého sice přeskočili někteří lidovečtí kandidáti, ale přesto na mandát dosáhne.

21:46 V sousedním Rakousku ohlásil aktuálně rezignaci kancléř Sebastian Kurz, populární předseda konzervativně-lidovecké ÖVP. Dle vlastních slov se rozhodl vzdát se funkce, aby očistil své jméno v nyní vyšetřované korupční kauze zasahující část vedení jeho strany. Znalci rakouských poměrů se shodují, že si jeho rezignaci ve skutečnosti vynutili koaliční Zelení.

Pro české prostředí je však zajímavé, že Kurz osobně čelí ve zmiňované kauze zatím toliko podezření, že používal veřejné finance ke zlepšování si vlastního obrazu v médiích, konkrétně k proplácení píár článků v rakouském bulváru. Zkusí u nás nová vláda prověřit, kolik podobných vyšlo před volbami v Babišově tisku? V Rakousku bude jinak dál vládnout koalice ÖVP-Zelení, pouze v čele s Alexandrem Schallenbergem, dosavadním ministrem zahraničí.

21:45 Jan Charvát, politolog a expert na extremismus, hodnotí výsledky xenofobních stran: Propad Volného bloku a Trikolóry mě nepřekvapil. Lidé, kteří chtějí volit populistickou pravici, totiž volí primárně Okamuru. Je pro ně přitažlivější. Zbylé strany jsou jen odštěpky, které sice rezonují v médiích, ale voličům nemají co navíc nabídnout. Okamura v zásadě těží ze stejné strategie jako Andrej Babiš — pozice úspěšného podnikatele. Daří se mu vystupovat jako lídr, lidé hodnotili pozitivně i jeho výstupy v předvolebních debatách. To ovšem není to nejpodstatnější.

Okamura je velmi dobrý politický marketér, který dovede velmi dobře cílit na deset až patnáct procent hlasů. Nehraje si na žádnou „catch-all“ stranu.Nezapomínejme na celkový obraz: strany, které vykazují nedemokratické rysy či mají autoritářské prvky, získaly dohromady zhruba pětapadesát procent hlasů. Většina voličů volila populismus — různého druhu a různých odstínů.

Jestli by mělo z letošních voleb plynout nějaké důležité poznání, je následující: stále netušíme, proč lidi volí Babiše. A lidí, kteří nechtějí volit „demokratické strany“ je víc než těch, kteří je volí.

21:12 Bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický, kandidující letos za ČSSD v Praze na druhém místě kandidátky, dostal celkově 3108 preferenčních hlasů. Z kandidátky jde přitom až o třetí nejlepší výsledek. Pokud by se tak ČSSD dostala do Sněmovny, přeskočil by jej ze čtvrtého místa Miloslav Ludvík — ředitel Fakultní nemocnice v Motole, proslulý bagatelizací covidové krize v minulém roce či dřívější obhajobou poskytování lepší péče protekčním pacientům, tzv. kulichům.

I tak však získal Matěj Stropnický větší podporu než pověstně bezbarví vůdčí kandidáti ČSSD v Praze z minulých voleb: Petr Dolínek (2 322 hlasů), Lukáš Kaucký (1 310 hlasů) a Lenka Teska Arnoštová (2 054 hlasů).

21:00 Nebýt kroužkování, bylo by ve Sněmovně méně žen, říká pro DR Johanna Nejedlová za iniciativu „Zakroužkuj ženu“: Výsledky kroužkování ukázaly, že voliči a voličky stojí o větší zastoupení žen v politice. Do Sněmovny se dostalo celkem 49 žen, tedy o 5 více než v předchozích volbách. V české historii jde o rekordní počet.

Z naší analýzy vyplývá, že 12 žen by se do Sněmovny nebýt kroužkování vůbec nedostalo. Za úspěch považujeme, že 236 kandidátek z celkových 1664 překročilo pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Podrobnější analýzy připravujeme a zveřejníme je brzy.

20:57 Ve Sněmovně budou jen čtyři Piráti. Svůj mandát obhájili pouze tři poslanci: Ivan Bartoš, Jakub Michálek a Olga Richterová. Po dnešních volbách k nim přibude Klára Kocmanová ze středočeské kandidátky. Dosavadní poslanecký klub Pirátů přitom tvořilo dvaadvacet lidí.

Post neobhájil například místopředseda dosavadní Sněmovny Vojtěch Pikal či místopředseda poslaneckého klubu a někdejší předseda strany, Lukáš Černohorský. Mandát ztrácí i Dana Balcarová, předsedkyně Sněmovního výboru pro životní prostředí, kterou Piráti zařadilo na těžko volitelné dvanácté místo pražské kandidátky. Piráti tak utrpěli zásadní ztráty na úkor vykroužkovaných kandidátů Starostů a nezávislých.

Koalice získala zhruba 838 tisíc hlasů, tedy 15,6 procenta. Bilance oproti minulým sněmovním volbám roku 2017 není nijak příznivá. Oba subjekty dohromady tehdy dostaly 808 tisíc hlasů, celkem skoro 16 procent. Vzhledem k letos vyšší účasti tedy lze říci, že koalice v úhrnu ztratila. Mandátů má díky jiné formě přepočtu výrazně více: sedmatřicet namísto osmadvaceti (dvaadvaceti pirátských plus šesti pro STAN).

20:37 Europoslankyně Kateřina Konečná bude kandidovat na předsedkyni na sjezdu KSČM za dva týdny. Do obecních voleb by si představovala sdílenou levicovou kandidátku.

20:25 Komentář Jiřího Pehe pro DR: Koalice SPOLU vyhrála, protože měla nejviditelnější a skutečně nejlepší kampaň, a to i ve srovnání s Andrejem Babišem. Příznivý výsledek byl způsoben tím, že většina společnosti už nechce Babiše a hledala alternativu. Koalice SPOLU se voličům jevila jako lepší ze dvou možností, protože její strany jsou již vyzkoušené.

První strategickou chybou vysvětlující neúspěch Pirátů bylo, že se koalice nechala unést svým úspěchem v průzkumech, pokusila se rozkročit a stát se catch-all stranou, která může usilovat i o voliče politického hnutí ANO. Ti ale bývají spíše starší a konzervativní, což snahy středové koalice odsoudilo k neúspěchu.

Piráti se Starosty chybovali i tím, že se nepřipravili na to, že budou muset odrážet čelní útok ze strany hnutí ANO. Andreji Babišovi se tak podařilo vnutit Pirátům nesmyslnou nálepku „neomarxistů“.

Andreji Babišovi jde o politické bytí a nebytí, takže udělá všechno pro to, aby odštípil část koaličních stran a poskládal znovu vládu. Koaliční strany nicméně vyhrály, protože existovala silná poptávka po konci mocenského dua Zeman-Babiš.

Kdyby tuto snahu jedna ze stran zradila, tak si pro sebe vykope hrob. Pět koaličních stran tedy udělá všechno pro to, aby spolu vytvořily alespoň minimalistický program, který by alespoň dovedl společnost ke konci babišovského období, jež definitivně skončí až odchodem prezidenta Zemana z funkce.

20:10 Andrej Babiš předstoupil před novináře. „Máme skvělý výsledek. Takový jsme nečekali,“ prohlásil úvodem s tím, že jeho strana voliče svým působením ve vládě jistě nezklamala. Ve smířlivém a nijak vyhroceném projevu pogratuloval lídrovi koalice SPOLU Petru Fialovi a ocenil závěr jeho kampaně. Krátce si postěžoval, že politické hnutí ANO čelilo přesile pěti opozičních stran, a bylo terčem různých „vymyšlených kauz“- od Bečvy, přes Pandora Papers, pandemii až po jeho syna Andreje Babiše mladšího.

„Uvidíme, co teď udělá prezident Miloš Zeman. Povolební jednání mají začít ve středu. Pokud budu pověřen sestavením vlády, tak oslovím koalici SPOLU,“ uvedl. Otázkám, zda odejde z politiky, když skončí v opozičních lavicích, se vyhnul. Stejně tak neodpověděl na dotazy, zda by po případném prvním neúspěšném pokusu o vytvoření vládního kabinetu usiloval i o druhý.

19:50. Jedna z pěkných statistik dnešního dne:

• Hayato Okamura - 24 000 preferenčních hlasů
• Tomio Okamura - 17 000 preferenčních hlasů

19:30 Glosa Jana Grubera: Babiše neporazila ani tak opozice jako volební systém. Pětina voličů nebude mít ve Sněmovně zastání. Jakkoliv se ve štábech obou opozičních koalic právě slaví, je třeba mít na paměti, že politické hnutí ANO neporazila ani tak jeho politická konkurence, ale volební systém, respektive pětiprocentní uzavírací klauzule.

Pokud by byla o procentní bod nižší, v dolní komoře Parlamentu by vedle sociálních demokratů zasedlo i několik zástupců Přísahy Roberta Šlachty. Ve volbách propadlo přes milion hlasů, což znamená že skoro pětina voličů nebude mít v Poslanecké sněmovně zastoupení a veřejné politiky budou vychýlené ve prospěch bohatších skupin obyvatelstva s vyšším sociálním kapitálem.

Pokud nebude nová vláda působit s tímto vědomím, za čtyři roky nás může čekat kruté vystřízlivění.

19:20 Vojtěch Filip právě oznámil svou rezignaci na post předsedy KSČM. „Je to zničující porážka, kterou jsme nečekali," uvedl Filip s tím, že mu je líto, že nedošlo k sjednocení levicových sil. Vedením strany jsou pověřeni Petr Šimůnek a Václav Ort. Výkonný výbor rezignuje až k 23. říjnu, tedy na volebním sjezdu KSČM.

19:15 Komentář politického analytika Lukáše Jelínka pro DR: Za propad tradičních levicových stran může „sebevražedné mise”, do níž se pustili svou spoluprací s Andrejem Babišem. Politické hnutí ANO vysálo voliče ČSSD a KSČM.

U sociálních demokratů jsme sledovali ohromnou opatrnost, kvůli níž strana přestala být zajímavá pro své voliče. Komunisté zase přišli o hlasy kvůli tomu, že si jejich voliči zvolili silnější subjekt, který bude hájit sociální jistoty.

Rezignace Jana Hamáčka ukazuje, že strana potřebuje najít výraznějšího lídra. Ten bude mít situaci o to těžší, že ČSSD dost možná není v takové kondici, jako byli kdysi lidovci, kterým se podařil návrat do Sněmovny.

Ve straně sice napříč všemi proudy panuje shoda, že nejenergičtější postavou partaje je v současnosti Jana Maláčová, ČSSD se ovšem bude muset začít rozhlížet i mimo klasické struktury. Strana se bude muset zabývat svými regionální buňkami a hledat postavy z řad občanské společnosti.

Zároveň se jeví jako nutnost pokusit se o integraci levice. Nejsem si ovšem jistý, zda by hlavním hybatelem této integrace skutečně měla být zdecimovaná sociální demokracie nebo zcela jiná skupina na levici.

19:02 Představitelé iniciativy Jsme Fér, která měla za cíl do sněmovny prosadit co nejvíce kandidátů podporujících manželství pro všechny, hodnotí pro DR volby. „V tuto chvíli nevíme, kolik férových poslanců a poslankyň se dostane do sněmovny. Radost máme z toho, že se extrémní postoje proti gayům a lesbám — tedy s výjimkou SPD — do sněmovny nedostaly. Konkrétně mám na mysli strany jako Trikolóra nebo Volný blok, jejichž homofobní kampaň u voličů nerezonovala“, uvedl pro Deník Referendum Filip Milde, tiskový mluvčí iniciativy Jsme Fér.

„Dobrá zpráva je, že ve sněmovně budou strany, které chtějí téma rovného manželství řešit. Z čeho máme úplně největší radost je nevídaný počet preferenčních hlasů pro politiky, kteří podporují manželství pro všechny: například pan Rakušan či paní Richterová. Ve výsledku ale i Andrej Babiš, který téma alespoň nějakým způsobem podporuje. Téma rovného manželství voliče neodrazuje — spíš naopak“, uvedl Milde.

18:52 Vojtěch Filip mluvil ve volebním štábu KSČM. „Za neúspěch odpovídám jako předseda,“ prohlásil s tím, že o své případné rezignaci po prohraných volbách se s kolegy nebavil. Každopádně zopakoval, že předsedou zůstává už jen poslední dva týdny do volebního sjezdu KSČM, na kterém už nebude kandidovat na předsedu.

Absence levicových poslanců v nové sněmovně je pro něj největším zklamáním. Negativně vnímá zúžení spektra na „konzervativce a liberály“, které označuje za polský model. Prozradil také, že osobně nechtěl, aby KSČM kandidovala samostatně, ale nepovedlo se mu přesvědčit celé vedení strany. „Budoucnost vidím pozitivně, vstanou noví bojovníci,“ prohlásil.

18:50 Mluvčí Fridays for Future Petr Doubravský pro DR: Výsledky voleb nám dávají naději na změnu, otázkou je, jaký směrem se bude ubírat. Ve vládě bude ODS, od níž vzhledem k její minulosti i předvolební kampaně, nemůžeme očekávat, že pro ochranu životního prostředí a klimatu něco zásadní udělá. Na druhou stranu ve vládě snad bude řada lidí, s nimiž půjde alespoň vést konstruktivní debatu. Stejně jako u dosavadní vlády neočekávám, že by ta nastávající dělala sama od sebe dost, nebudeme-li je k tomu nutit. Pro ekologická hnutí to nebude snadné, ale věřím, že do příštího volebního období vstupujeme silnější než kdy dřív. Naše práce nekončí.

18:47 Atmosféra ve štábu PirSTAN se od běžného pražského baru v sobotu večer liší již jen množstvím lidí v oblecích a novinářskými visačkami. Slaví se pravděpodobný Babišův pád, ale také debatuje o budoucím vyjednávání se SPOLU. V části štábu dostupné médiím nad nedobrým výsledkem PirSTAN zřejmě nikdo netruchlí. Za dveřmi s ostrahou, jež odděluje stranické zázemí? Kdo ví.

18:45 Petr Fiala mluvil na tiskové konferenci. „Obě demokratické koalice mají většinu a mají šanci postavit většinovou vládu. Toto je změna, my jsme změna, vy jste změna. Spolu jsme přinesli šanci České republiky na lepší budoucnost. Tyto volby jsou zejména vítězstvím slušné a hodnotové politiky,“ zvolal Petr Fiala a štáb začal skandovat „Už je to tady!“

Podle Markéty Pekarové Adamové bude mít tato země v Petru Fialovi konečně slušného premiéra, a díky Marianu Jurečkovi slušného vicepremiéra. Marian Jurečka se zmínil o podnětech od lidí, kteří koalici nevolili, a doufali, že i ona případně nezapomene na jejich problémy.

Že je vítězná koalice SPOLU nositelkou dramatické změny v poměrech, je evidentní. Zda po vyprchání euforie nezapomene na slova Mariana Jurečky, to ukáže až čas. Každopádně občanská společnost a svobodná média jako Deník Referendum na to budou dohlížet.

18:20 Vít Rakušan mluví o konci Andreje Babiše. „Podle čísel, která máme, bude mít demokratická opozice ve Sněmovně většinu. Znamená to, že končí dominance Andreje Babiše, a doba chaosu bude brzy za námi. Ještě dnes večer pravděpodobně začneme jednat s koalicí SPOLU,“ uvedl právě předseda STAN Vít Rakušan. Jako jednoznačně úspěšnější ze dvou lídrů koalice PirSTAN promluvil na povolební tiskové konferenci jako první.

Rakušan dále ocenil přínos a práci předsedy Pirátů Ivana Bartoše a slíbil, že oba politické subjekty budou nadále postupovat společně. Personální obsazení případné budoucí vlády nespecifikoval. Bartoš konstatoval, že jeho straně uškodila dezinformační kampaň. Neoznámil sice, že by odstoupil z čela strany, ale připomněl, že Piráti budou brzy volit nové vedení.

Během tiskové konference se z pozadí volebního štábu začal ozývat pokřik „SPOLU vede!“

18:17 Nálada ve štábu politického hnutí ANO se podstatně zhoršila. Atmosféra ve štábu Babišova hnutí je oproti posledním volbám, v nichž premiérova strana suverénně zvítězila, o poznání trudomyslnější. Ačkoli to nikdo z toho mála politiků, kteří prozatím zavítali mezi novináře, nepřiznal, všichni si uvědomují, že se budou muset smířit s opoziční prací.

Všichni nicméně opakují, že navzdory jen malé šance na vytvoření vlády s důvěrou Sněmovny by měl být Babiš jmenován premiérem. „Musíme hledat to nejlepší řešení pro Českou republiku a jednat se všemi stranami, které do Sněmovny pronikly. S koalicí SPOLU ostatně máme mnohem větší shodu, než jakou s ní mají Piráti se Starosty,“ podotkla jednička jihomoravské kandidátky a ministryně financí Alena Schillerová.

18:08 Proslýchá se, že pod Ivanem Bartošem se otřásá předsednické křeslo v Pirátské straně. Strana ve volbách dopadla oproti koaličnímu partnerovi neslavně, nepoměr ilustruje naprostá převaha Víta Rakušana v preferenčních hlasech. Bartoš v kroužkování skončil i hluboko pod první místopředsedkyní Pirátů, hlavní tváří sociální politiky strany Olgou Richterovou. Ta obdržela po sečtení skoro 97,5 procenta obvodů přes 27 tisíc „kroužků“, Bartoš zhruba 12 tisíc.

Nynější předseda měl ovšem podstatně složitější terén: zatímco Richterová kandidovala v poměrně propirátské Praze, Bartoš vyzval těžkou váhu — Andreje Babiše (ANO) — v krajně nepříznivém prostředí Ústeckého kraje. Někteří komentátoři označovali Bartošovo rozhodnutí kandidovat zrovna tam za příliš ambiciózní a nestrategické. Zjevně měli pravdu.

18:00 „Čekala jsem, že překročíme pět procent, výsledek mě zklamal,“ říká vedoucí pražské kandidátky KSČM Marta Semelová. Díky komunistické straně se podle ní prosadily opatření jako valorizace důchodů či náhradní výživné, Andrej Babiš však úspěchy dokázal převzít a vydávat je za své. Strana podle ní nebyla přesvědčivá a srozumitelná, kritizuje i oddalování sjezdu strany. Ten KSČM čeká 23. října, kde strana bude reflektovat výsledky voleb. Nové vedení by mělo být novým impulsem pro stranu, která poprvé v historii opouští dolní komoru parlamentu. „Budeme muset pracovat s největším nasazením dál,“ uzavírá Semelová.

17:55 Vítězem voleb se skoro určitě stane koalice SPOLU. Trend je jasný a okrsky, které zatím nejsou sečteny, jsou z povahy věci ty nejlidnatější a tedy v centrech měst. Jedná se o okrsky, kde je rozdíl ve prospěch opozice nejvýraznější. V tuto chvíli se věci mají tak, že ANO první místo takřka určitě neudrží.

17:42 Premiér a majitel politického hnutí ANO Andrej Babiš stále do volebního štábu nedorazil. Navzdory velmi dobrému volebnímu výsledku jsou šance na jeho pokračování v čele vlády malé, neboť obě opoziční koalice avizují, že chtějí vládnout společně. Jediná Babišova naděje na setrvání ve Strakově akademii je tak prezident Miloš Zeman. Pokud jej v souladu s přáním Karla Havlíčka nebo Ivo Vondráka znovu jmenuje premiérem, může si post ještě několik měsíců udržet. Jeho vláda by ovšem nebyla schopna prosadit téměř nic.

17:40 STAN již slaví. PirSTAN vedený ze Středočeského kraje Rakušanem tam sice nad ANO nezvítězil - obdržel v kraji 19 proti necelým 26 procentům hlasů -, ale úspěch Víta Rakušana v počtu preferenčních hlasů i zvolení dalších kandidátů STAN vyvolává ve štábu smích a přípitky.

17:37 Předseda Milionu chvilek pro demokracii Benjamin Roll pro DR: Je to obrovský úspěch aktivních občanů, kterým záleží na demokracii v této zemi. Ukazuje se, že občanská angažovanost, spolupráce napříč názorovými proudy a laskavá osobní komunikace a dialog se vyplatí.

17:34 Ve štábu SPOLU je plno včetně představitelé všech koaličních stran. Vedou se živé debaty, ale především se slaví. „Jsem opravdu nadšen, je to opravdu víc, než s čím jsme počítali," uvedl lidovec Petr Hladík. Vítězem je podle něj celá koalice. Pokud dopadnou výsledky tak, jak to nyní vypadá, očekává pohodlnou většinu. Premiérem by měl dle něj být Petr Fiala. Jednat plánují s koalicí PirStan. Především je dle jeho slov potřeba vystřídat ANO ve vládě. Chtějí vytvořit vládu, kterou slíbili.

17:26 Havlíčkova matematika: „Je to v zásadě remíza. Politické hnutí ANO zřejmě vyhraje volby, ale opoziční koalice budou mít těsnou většinu. Na vládnutí je ale sto dva, sto tři mandátů málo. Proto by bylo lepší, aby vznikla vláda, které by se mohla opřít ve Sněmovně o pohodlnou většinu,“ prohlásil ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček.

17:15 Piráti zřejmě nebudou mít dost mandátů na vlastní klub. Ve všech krajích jejich nominanty zatím válcují kandidáti STAN. Následující přehled obsahuje, jak průběžně předskakují kandidáti STAN. Podle volebního zákona se každý kandidát s více než pěti procenty preferenčních hlasů přesune na přední příčky. Čísla jsou samozřejmě předběžná, některá z nich i starší, takže finální výsledky ještě mohou vypadat jinak.

Moravskoslezský kraj

1. (14) Michaela Šebelová 9,78 (STAN)

2. (10) Michael Rataj 9,59 (STAN)

3. (4) Petr Letocha 8,86 (STAN)

4. (8) Jan Lipner 8,58 (STAN)

5. (1) Lukáš Černohorský 7,53 (Piráti)

6. (12) Vladimíra Machalová 7,07 (STAN)

7. (7) Andrea Hoffmannová 6,96 (Piráti)

8. (5) Veronika Murzynová 5,75 (Piráti)

Zlínský kraj

1. (2) Petr Gazdík 20,29 (STAN)

2. (4) Eliška Olšáková 19,40 (STAN)

3. (6) Tomáš Pifka 10,31 (STAN)

4. (8) Martin Zábranský 9,80 (STAN)

5. (10) Kateřina Francová 8,29 (STAN)

6. (9) Zuzana Fišerová 8,24 (Piráti)

7. (1) František Elfmark 6,39 (Piráti)

8. (20) Petr Michálek 5,94 (STAN)

9. (22) Helena Fukalová 5,93 (STAN)

10. (5) Marek Houser 5,68 (Piráti)

11. (14) Tomáš Chmela 5,08 (STAN)

Olomoucký kraj

1. (5) Hana Naiclerová 19,28 (STAN)

2. (1) Tomáš Müller 16,15 (STAN)

3. (7) Eva Machová 12,21 (STAN)

4. (9) Michal Ondra 11,14 (STAN)

5. (2) Vojtěch Pikal 9,56 (Piráti)

6. (13) Zdena Kašparová 9,49 (STAN)

7. (3) Viktor Tichák 7,59 (Piráti)

Pardubický kraj

1. (5) Tomáš Dubský 17,80 (STAN)

2. (2) Jiří Hájek 16,62 (STAN)

3. (7) David Šimek 13,61 (STAN)

4. (1) Mikuláš Ferjenčík 10,59 (Piráti)

5. (9) Oldřich Koblížek 10,19 (STAN)

6. (4) Jitka Bidlová 9,05 (Piráti)

7. (8) Lucie Procházková 7,61 (Piráti)

8. (11) Alice Paurová 6,81 (STAN)

9. (3) Libuše Vévodová 6,37 (Piráti)

10. (10) Ivana Böhmová 6,22 (Piráti)

11. (17) Matěj Doležal 6,08 (STAN)

Jihomoravský kraj

1. (2) Jana Krutáková 18,77 (STAN)

2. (7) Martin Hájek 13,85 (STAN)

3. (12) Petra Quittová 12,83 (STAN)

4. (10) Josef Flek 11,51 (STAN)

5. (1) Radek Holomčík 7,68 (Piráti)

6. (9) Radka Musilová 7,07 (Piráti)

7. (3) Tomáš Vymazal 5,23 (Piráti)

Kraj Vysočina

1. (2) Lukáš Vlček 21,99 (STAN)

2. (4) Miloň Slabý 13,65 (STAN)

3. (6) Libor Kuchyňa 13,29 (STAN)

4. (12) Karolína Koubová 10,89 (STAN)

5. (8) Zdeněk Navrátil 10,26 (STAN)

6. (1) Blanka Lednická 7,49 (Piráti)

7. (16) Martin Mrkos 6,27 (STAN)

8. (10) David Šafránek 5,01 (STAN)

Liberecký kraj

1. (1) Jan Farský 31,74 (STAN)

2. (3) Jan Berki 23,18 (STAN)

3. (7) Jarmila Levko 18,28 (STAN)

4. (5) Petr Tulpa 17,59 (STAN)

5. (9) Jaroslav Demčák 10,84 (STAN)

6. (17) Radek Lípa 9,28 (STAN)

7. (2) Tomáš Martínek 8,15 (Piráti)

8. (11) Jaromír Dvořák 7,74 (STAN)

9. (13) Jiřina Brychcí 6,84 (STAN)

10. (6) Daniela Weissová 6,8 (Piráti)

11. (15) Lukáš Pohanka 6,65 (STAN)

Středočeský kraj

1. (1) Vít Rakušan 43,68 (STAN)

2. (4) Ondřej Lochman 19,6 (STAN)

3. (7) Věra Kovářová 16,33 (STAN)

4. (12) Barbora Urbanová 12,6 (STAN)

5. (10) Martin Exner 11,03 (STAN)

6. (2) Klára Kocmanová 6,45 (Piráti)

7. (20) Silvia Doušová 6,23 (STAN)

Karlovarský kraj

1. (2) Jan Kuchař 19,24 (STAN)

2. (4) Jiří Klsák 14,71 (STAN)

3. (1) Petr Třešňák 12,33 (Piráti)

4. (6) Petr Krása 12,19 (STAN)

5. (8) Štěpán Javůrek 11,71 (STAN)

6. (10) Markéta Mašková 10,88 (STAN)

7. (12) Karel Tyrpekl 10,2 (STAN)

8. (3) Vítězslav Adamec 8,31 (Piráti)

9. (14) Petra Gajičová 7,78 (STAN)

10. (5) Nikola Kassl 7,09 (Piráti)

11. (13) Markéta Monsportová 5,2 (Piráti)

Ústecký kraj

1. (1) Ivan Bartoš 25,79 (Piráti)

2. (3) Petr Liška 17,93 (STAN)

3. (7) Jana Oubrechtová 15,56 (STAN)

4. (5) Milan Šťovíček 13,76 (STAN)

5. (9) Robert Holec 8,66 (STAN)

6. (4) Kateřina Stojanová 8,62 (Piráti)

7. (2) Lukáš Blažej 6,82 (Piráti)

8. (15) Lada Rejšková 6,14 (STAN)

9. (13) Jana Syslová 5,56 (STAN)

Jihočeský kraj

1. (2) Viktor Vojtko 17,29 (STAN)

2. (5) Pavla Pivoňka Vaňková 16,53 (STAN)

3. (7) Václav Vostradovský 12,05 (STAN)

4. (11) Jaroslava Martanová 8,87 (STAN)

5. (9) Ondřej Pumpr 8,61 (STAN)

6. (1) Lukáš Kolářík 7,14 (Piráti)

7. (4) Zuzana Kudláčková 6,92 (Piráti)

8. (21) Jan Mádl 5,61 (STAN)

9. (8) Jana Koláříková 5,59 (Piráti)

Praha

1. (1) Olga Richterová 23,49 (Piráti)

2. (3) Jan Lacina 18,34 (STAN)

3. (7) Vladimír Balaš 14,35 (STAN)

4. (16) Milada Voborská 13,21 (STAN)

5. (11) Roman Bělor 10,02 (STAN)

6. (2) Jakub Michálek 9,73 (Piráti)

7. (10) Eva Tylová 7,62 (Piráti)

8. (4) Ondřej Profant 6,72 (Piráti)

9. (12) Dana Balcarová 6,47 (Piráti)

10. (20) Antonín Klecanda 5,29 (STAN)

11. (8) Adam Zábranský 5,18 (Piráti)

Královehradecký

1. (7) Lucie Potůčková 24,03 (STAN)

2. (2) Josef Cogan 20,42 (STAN)

3. (5) Martin Dvořák 17,66 (STAN)

4. (9) Jan Rejzl 10,70 (STAN)

5. (11) Matěj Hlavatý 7,46 (STAN)

6. (4) Filip Jiroušek 5,94 (Piráti)

7. (17) Michal Vávra 5,77 (STAN)

8. (3) Michal Čepelka 5,66 (Piráti)

9. (18) Anna Ungerová 5,44 (Piráti)

10. (13) Ludmila Pohanková 5,03 (STAN)

Plzeňský

1. (5) Michaela Opltová 22,32 (STAN)

2. (1) Josef Bernard 21,24 (STAN)

3. (9) Pavel Čížek 12,96 (STAN)

4. (7) Jan Bostl 12,14 (STAN)

5. (3) Lukáš Bartoň 9,16 (Piráti)

6. (2) Daniel Kůs 8,38 (Piráti)

7. (15) Martina Němečková 6,96 (STAN)

8. (4) Jiří Rezek 5,86 (Piráti)

9. (11) Libor Picka 5,44 (STAN)

10. (10) Jana Tomšíková 5,22 (Piráti)

17:10 Vít Rakušan suverénně nejvíce kroužkovaný politik. Ruch přeplněného baru ve volebním štábu PirSTAN pročísl jásot, když velkoplošná projekce na stěně ukázala, že Vít Rakušan předstihl v počtu preferenčních hlasů Andreje Babiše (ANO). Předseda STAN poráží Andreje Babiše o více než osm tisíc preferenčních hlasů. Po sečtení 65 procent okrsků má takřka 44 tisíc hlasů v absolutních číslech. To je až čtyřikrát více, než v tuto chvíli drží jeho pirátský protějšek Ivan Bartoš.

17:00 Strana zelených opět utrpí volební fiasko. Zelení nedosáhnou ani na státní podporu. Strana doplatila především na to, že základním tématem voleb bylo rozhodování o budoucnosti vlády Andreje Babiše. Zelení nejprve chtěli na kandidátky Pirátů a STAN, pak ale nepochopitelně zazmatkovali, když jednali o koalici s vládní ČSSD. Když se pak rozhodli kandidovat samostatně, nedokázali komunikovat tak, aby oslovili kohokoli mimo své tvrdé voličské jádro. Navíc vedli nepodařenou kampaň. Je jasné, že zelenou politiku tu bude třeba stavět od základů nově a s mnohem výraznější tváří.

16:50 Moravsloslezský hejtman a lídr tamější kandidátky politického hnutí ANO Ivo Vondrák řekl, že jej výsledek ČSSD mrzí. „V případě KSČM to ale neplatí,“ dodal. Na otázka, zda by měl prezident Miloš Zeman pověřit Andreje Babiše sestavením vlády navzdory tomu, že průběžné výsledky naznačují, že opoziční koalice získají většinu, uvedl, že vládu by měla sestavovat vítězná strana. „Je to tak obvyklé,“ doplnil. „Nechci ovšem prezidentovi radit,“ uzavřel.

16:47 Ivan Bartoš v preferenčních hlasech pod očekávání. Hlavním činitelem v rušném volebním štábu PirSTAN je nyní předseda STAN Vít Rakušan. Před pár minutami novinářům opět sdělil, že prioritou je složit vládu založenou na nejméně 101 mandátech demokratických koalic. V té by zjevně silnějším partnerem bylo SPOLU, nyní jen asi tři procenta hlasů od vedoucího ANO. PirSTAN zůstává zatím pod patnácti procenty. „Nemyslím si, že bychom byli slabým partnerem, nějakým přívěškem,“ zdůraznil však Rakušan.

Ivan Bartoš kandidující v Ústeckém kraji nad očekávání propadl v počtu preferenčních hlasů. Zaostává zhruba třikrát za svým krajským soupeřem Andrejem Babišem (ANO), ale i za koaličním kolegou Rakušanem. Mnohem více preferenčními hlasy zjevně disponuje i lídr SPOLU Petr Fiala (ODS) či Tomio Okamura (SPD). Před Bartošem jsou i dosavadní vládní politici za ANO, jako je Alena Schillerová či Karel Kavlíček.

16:33 ANO by jednalo i s SPD. Jako první mezi novináře do volebního štábu politického hnutí ANO dorazila ministryně pro místní rozvoj, jednička královehradecké kandidátky Klára Dostálová. „Z průběžných výsledků jsem nadšená. A mám radost rovněž z vysoké volební účasti,“ řekla s tím, že povolební vyjednávání ovšem nebudou jednoduchá. „Jistě zahájíme rozhovory se všemi stranami, které vstoupily do Sněmovny a věřím, že nakonec složíme koaliční vládu,“ doplnila. A na otázku, zda je připravena spolupracovat s xenofobní SPD Tomia Okamura odpověděla, že „si dovede představit spolupráci se všemi sněmovními stranami“.

16:30 Koalice Spolu bude usilovat o sestavení vlády s Piráty a Starosty. Podle Martina Kupky, místopředsedy ODS, jsou dosavadní výsledky především velice pozitivní zpráva o tom, že občané České republiky chtějí změnu. Dosavadní výsledky prý překonávají i všechny předvolební výzkumy. Kupka podle svých slov stále doufá, že budou s to vytvořit stojedničku s koalicí Pirátů a Starostů, kteří jsou jejich klíčovým a přirozeným partnerem.

16:22 Čtyři potenciální koaliční partneři ANO skončí mimo sněmovnu, a tak Babiš neposkládá většinu. Jakkoliv ještě zdaleka nejsou sečteny všechny odevzdané hlasy, trend sčítání je zřejmý. Politické hnutí ANO slábne, zatímco obě opoziční koalice posilují.

Naopak pod pětiprocentní hranici vedle KSČM zamířila rovněž Přísaha a ČSSD. Všechny tři strany spolu s Trikolórou mají kolem patnácti procent. Ale nebudou mít mandáty. Lze tak mít za pravděpodobné, že Andrej Babiš nebude s to sestavit vládu, jež by se mohla opřít o většinu v Poslanecké sněmovně. Zdá se, že nastává situace, o níž jsme psali před volbami: „pánbůh bude o víkendu doma, a tak se ČSSD, KSČM a Přísaha spravedlivě podělí o svých čtrnáct procent“.

16:16 Do volebního štábu KSČM v centrále strany v ulici Politických vězňů dorazila pražská lídryně Marta Semelová. „Z průběžných výsledků nejsem nadšená, ale výsledek se může ještě měnit.“ V průběžném sčítání strana padá pod pětiprocentní hranici. Ambicí KSČM je podle jejích slov je setrvání ve sněmovně, na vyšší výsledek si KSČM nevěří.

„Pokud bychom se nedostali do sněmovny, budeme nadále pracovat s lidmi, spolupracovat s odbory, asociacemi,“ okomentovala Semelová. Hlasy jim podle ní ubírají hlavně SPD a ANO. Straně klesla popularita po její toleranci vlády premiéra Andreje Babiše. Bez KSČM by však vláda nepřijala řadu pro-sociálních opatření, myslí si Semelová.

16:10 Do volebního štábu PirSTAN v pražských Holešovicích dorazil po Ivanu Bartošovi i předseda STAN Vít Rakušan. Při příchodu projevil naději, že se výsledky koalice, nyní zhruba čtrnáctiprocentní, vydají směrem ke dvaceti procentům. Za hlavní cíl opět označil získat v rámci demokratických stran 101 mandátů a odmítl povolební spolupráci se stranami, vůči nimž se PirSTAN vymezil již před volbami: dosavadní vládě, SPD i KSČM.

Vlastní výsledky, kdy Rakušan i kandidáti STAN obecně získávají oproti pirátským kandidátům vysoké počty preferenčních hlasů, předseda podrobněji nekomentoval. Zatím značně nepříznivé výsledky koalice v Ústeckém kraji, kde se střetává Bartoš s Andrejem Babišem (ANO), vysvětlil mimo jiné intenzivní štvavou kampaní proti Pirátům. „Šel do velmi těžkého souboje,“ podotkl Rakušan o Bartošovi. ANO na Ústecku vede s více než 37 procenty oproti 12,5 procentům pro PirSTAN.

15:55 Tradiční levicové strany doplácí na paktování s Babišem. Sečteno je třicet procent okrsků a ČSSD i KSČM se pohybují na pětiprocentní hranici. Sčítání velkých okrsků nás přitom ještě čeká a obě levicová uskupení v Praze tradičně ztrácí. Reálně tak hrozí, že ani jedno — poprvé v polistopadové historii — do Sněmovny nepronikne.

Poklesu důvěry v českou levici si v předvolebním týdnu všimla i zahraniční média. Obě strany tepe kupříkladu levicový americký čtvrtletník Jacobin v reportáži s názvem „Česká levice je trestána za svou katastrofální účast na Babišově vládě“.

Konkrétně píše: „Stropnický byl hlasitým zastáncem levicové politiky bez liberalismu, ale uvidíme, zda bude tato taktika pro voliče přesvědčivá — poté, co ČSSD osm letech kolaborovala s vykořištovatelským oligarchou a pro zlepšení pracovní podmínek lidí nic moc nedělala.“

15:35 Piráti a STAN skončí hluboko za očekáváním, navíc Starostové všude přeskakují Piráty. Na společné kandidátce nejvíce preferenčních hlasů prakticky všude získávají kandidáti za Starosty. Výjimkami propadu pirátských kandidátů jsou de facto pouze tváře strany Olga Richterová, Ivan Bartoš. Je pravděpodobné, že navzdory rozdělené míst na kaniddátkách ve snemovně bude více kandidátů STAN nežli pirátských. Podrobnosti připravujeme.

15:30 Předseda poslaneckého klubu politického hnutí ANO Jaroslav Faltýnek bude znovu poslancem. Faltýnek, který neuspěl na stranické krajské nominační konferenci, jež ho nejenže nepostavila znovu na první míst, ale vůbec jen nezařadila na kandidátku, míří zpět do Sněmovny z pozice dvojky olomoucké kandidátky. Průběžné výsledky totiž nenasvědčují tomu, že by jej voliči vykroužkovali stejně jako před lety Ivana Langra z ODS.

15:10 První výsledky naznačují, že opozice může na většinu mandátů dosáhnout. Po sečtení necelých deseti procent okrsků je volební účast je účast 64,6 % a pomalu roste.

• ANO 30,39 %
• SPOLU 23,73 %
• PirSTAN 13,05 %
• SPD 11,01 %
• ČSSD 5,30 %
• Přísaha 4,85 %
• KSČM 4,51 %

A všichni ostatní pod třemi procenty. Vzhledem k tomu, že do výsledků se teprve promítnou velká města a zejména Praha, kde bylo zatím sečteno jen 0,18 % z odevzdaných hlasů, vyhlídky jsou takové, že ve Sněmovně skončí jen čtyři volební subjekty. A opozice tak má reálnou naději na většinu mandátů dosáhnout.

15:00 Jan Kuliš ze štábu KSČM. „V současné chvíli není jisté, zdali se KSČM přehoupne přes pětiprocentní hranici, nebo poprvé poslanecké lavice opustí. Dlouhou dobu těžila z étosu protestní strany, nyní se však nachází v pozici podporovatelky vlády a její dřívější hlasy sbírají spíše populisté typu SPD. Pokud však bude vývoj pro KSČM příznivý, může se stát jednou z malých stran potřebných k vytvoření vládní většiny.

KSČM ke všemu za dva týdny čeká mimořádný volební sjezd, na kterém se už nebude snažit obhájit svou pozici Vojtěch Filip, nejdéle působící předseda parlamentní strany v historii České republiky, který se této role chopil již v roce 2005. Nahradit ho po 23. říjnu může Kateřina Konečná, Miloslava Vostrá, Hana Aulická Jírovcová, Stanislav Grospič, Leo Luzar, nebo někdo jiný. Dlouhodobě stabilní KSČM tak může nabrat odlišný směr a zůstává otázkou, zdali komunisté zrevidují například svou podporu oligarchy u vlády.

KSČM pomýšlí dle Filipa na výsledek alespoň shodný jako v minulých volbách v roce 2017, kdy strana zaznamenala svůj největší debakl a obdržela jen 7,76 procent hlasů.

14:55 Ze štábu koalice SPOLU se hlásí reportérka Fatima Rahimi. V hotelu Grand Majestic v centru Prahy se pomalu scházejí novináři i politici. Lídři koalice Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím nedorazili. Místnost pro novináře však navštívil například už Marek Benda (ODS). Je téměř jisté, že se ani nová Sněmovna bez historicky nejdéle sloužícího poslance neobejde. Marek Benda v ní s krátkou přestávkou mezi lety 2002 a 2004 působí již od vzniku samostatné České republiky.

14:45 První postřehy Jana Grubera ze štábu ANO. Ve štábu na Chodově je prozatím klid. Ze zhruba sto padesáti akreditovaných novinářek a novinářů jich dorazila sotva třetina. Pojďme si připomenout, jak se straně premiéra Andreje Babiše vedlo v minulých volebních kláních.

Hned první účast ve sněmovních volbách partaj proměnila v druhé místo těsně za vítěznou ČSSD a vynesla ji zisk více než osmnácti procent hlasů a sedmačtyřiceti mandátů. O čtyři roky později již politické hnutí ANO volby opanovalo. Posílilo bezmála o jedenáct procent hlasů a v Poslanecké sněmovně obsadilo osmasedmdesát křesel.

Trend průzkumů voličských preferencí naznačuje, že poslední výsledek ANO nezopakuje. Ačkoli Babiš stále může pomýšlet na obhajobu volebního vítězství, bude se zřejmě muset spokojit se slabší pozici. S ohledem na povolební matematiku mu však dílčí ztráty mohou pomoci, aby se v křesle předsedy vlády udržel i po volbách.

14:45 Volební místnosti po celé republice vykazují nevídaný zájem voličů. V největším olomouckém okrsku číslo 2 dokonce v pátek na chvíli došly hlasovací lístky. Vysoká účast je znát i v nejmenším volebním okrsku v Hořiněvsi (Královéhradecký kraj), kde odvolilo ze 13 oprávněných voličů 10. Dva z nich přišli s voličským průkazem.

14:35 Tři historická poprvé? Český politický systém po dlouhé roky vykazoval — na postkomunistickou zemi — relativní stabilitu. Letošní volby ovšem mohou přinést hned tři velká poprvé:

1. Alianci ODS, KDU-ČSL a TOP 09 či Piráty a STAN jako vůbec první koaliční projekt, který dokázal ve volbách zvítězit,
2. Nejhorší výsledek ČSSD a KSČM, jimž reálně hrozí vypadnutí ze Sněmovny
3. A možné ustavení nové vlády na půdorysu hned pěti partají.

Oproti situaci před čtyřmi lety, kdy se vítězství politického hnutí ANO všeobecně očekávalo, jsou letošní volby stále otevřené. Jakkoliv je obhajoba Babišovy partaje nejpravděpodobnější, naději na výhru stále mohou živit i oba opoziční bloky, tedy koalice SPOLU a Piráti se Starosty. O dalším vývoji země však nerozhodne to, kdo zvítězí, ale výsledky malých stran — KSČM, ČSSD a Přísahy. A také Okamurova SPD, které je posledním kandidujícím subjektem, o jehož účasti v příští sněmovně se více méně nepochybuje.

Druhým historickým poprvé s vysokou mírou pravděpodobnosti bude i nejhorší výsledek obou levicových stran od vzniku samostatné České republiky. Jak komunistům, tak sociálním demokratům — zejména kvůli poníženému angažmá v Babišově vládě — reálně hrozí, že nepřekročí hranici pěti procent a levice tak bude vůbec poprvé chybět ve Sněmovně, přičemž v celém Parlamentu jí zůstanou toliko tři senátoři za ČSSD.

Po historickém propadáku z posledních voleb letos ještě dále oslabí. Poslední významnou změnou, kterou mohou volby přinést, je vznik vlády, jež by se oproti dosavadním zvyklostem skládala hned z pěti politických subjektů. České vládní kabinety doposud čítaly nejvýše tři partaje. Výjimku představovala pouze první vláda Václava Klause, jíž se účastnily čtyři strany, KDS se ovšem o hlasy voličů neucházela samostatně, nýbrž v koalici s ODS.

S ohledem na vývoj voličských preferencí proto lze říct, že případnou vládu složenou z obou předvolebních koalic vytvoří dvě středně velké a tři malé partaje. A žádná z nich si nebude s to dělat nárok na poslední slovo, respektive prosazení své představy o řešení kterékoli otázky. To neznamená nic jiného, než že se jejich voliči musejí připravit na řadu programových ústupků.

14:20 Nová volební pravidla. Letošní volby se oproti mnoha minulým odlišují i tím, že lidé poprvé volí podle nového volebního zákona, který podstatným způsobem proměnil povolební matematiku. Právní úprava, již zákonodárci kvapně přijali v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil způsob přepočtu hlasů na mandáty coby rozporný s Ústavou, již nadále neznevýhodňují volebně slabší politické subjekty.

Jakkoliv jde jak z hlediska rovnosti volebního práva, tak rovnosti šancí kandidujících stran o změnu k lepšímu, nová pravidla zřejmě zapříčiní složitější povolební vyjednávání, než na jaká jsme byli zvyklí v minulosti. Nejenže hrozí, že příští vláda může být méně stabilní, ale budoucí koaliční partneři zřejmě budou nuceni i k většímu množství ústupků, což má potenciál prohloubit nezájem lidí o politiku.

14:10 Co znamená vyšší volební účast? Posledních sněmovních voleb se zúčastnilo necelých jedenašedesát procent voličů, letos bude volební účast zřejmě podstatně vyšší. To naznačovalo i šetření agentury Kantar z druhé poloviny září. Podle něj by k volebním urnám mohlo zamířit přes pětašedesát procent občanů České republiky, tedy nejvíce od roku 1998, kdy volení účast naposledy překonala hranici sedmdesáti procent.Z odborných studií vyplývá, že vyšší volební účast zpravidla posiluje protestní, nesystémové a často neparlamentní strany. K lepším výsledkům pomáhají i levice, byť jen drobně. Naopak na ní tratí pravice, v českých podmínkách zejména občanští demokraté. To jsou ovšem obecné poučky dané historickými zkušenostmi. V letošních volbách může být vše jinak. Na okraj je třeba poznamenat, že vyšší volební účast posiluje reprezentativnost zastupitelských sborů. A tím pádem dává i vyšší legitimitu přijímaným veřejným politikám.

14:00 Uzavřely se volební místnosti. Patrně nejnapínavější volby od roku 2002, kdy se rozhodovalo o konci opoziční smlouvy, provázela mimořádně těžkopádná a v mnoha ohledech problematická kampaň, v níž se teprve na poslední chvíli svobodným médiím, občanské společnosti a části opozičních politiků podařilo zkoncentrovat pozornost na ústřední otázku: jakou hrozbu pro republiku představuje případné pokračování vlády vedené Andrejem Babišem. Nepřišla-li ofenzíva pozdě, se ukáže zanedlouho.

Každopádně se nepotvrdily obavy, že politické hnutí ANO na poslední chvíli posune volební výsledek nějakou výraznou kauzou, obdobou vyfabulované aféry lithium z roku 2017. Stal se pravý opak. V letošní volební kampani se takovým šokujícím tématem poutajícím všeobecnou pozornost na posledních chvíli možná staly odhalení z Pandora Papers usvědčující českého premiéra Babiše ze skandálních machinací s luxusními majetky ve Francii. Českou veřejností háklivou na papalášské manýry toto mohlo otřást a zmobilizovat ji.

Každopádně volební účast je podle zpráv veřejnoprávních médií mimořádně vysoká. Jaký to může mít vliv na volební výsledky je těžké předvídat, protože nevíme, jaké segmenty voličů se zmobilizovaly.

Deník Referendum zahajuje svůj tradiční volební živý přenos. Z brněnské redakce jej pro vás chystají Petr Bittner, Gaby Khazalová, Daniel Kotecký, Jakub Patočka a Adam Rektor-Polánek. Ze štábů budou posílat informace Jan Gruber (ANO), Jan Kašpárek (PirSTAN), Jan Kuliš (KSČM) a Fatima Rahimi (SPOLU).