Delegáti mimořádného sjezdu KSČM, který se sešel v pražském Top Hotelu, zvolili nové vedení. Po Vojtěchu Filipovi, jenž stranu vedl šestnáct let, předsednické křeslo převzala europoslankyně Kateřina Konečná. Stala se tak vůbec první ženou ve stoleté historii strany, jež stanula v jejím čele. Jako svůj hlavní úkol si samozřejmě stanovila přivést za čtyři roky KSČM znovu do Sněmovny.

Konečná se o předsednické křeslo utkala s někdejším stranickým místopředsedou Josefem Skálou, bývalou poslankyní Hanou Aulickou Jírovcovou a mistrem výroby z Moravskoslezského kraje Janem Zámarským. Členka Evropského parlamentu uspěla již v prvním kole volby, v němž podle informací ČTK získala 175 z 342 hlasů. Skálu podpořilo sedmdesát, Aulickou Jírovcovou třiašedesát a Zámarského šest delegátů.

Ve svém kandidátském programu Konečná zdůrazňovala roky skloňovanou — a stále neuskutečněnou — generační obměnu a slibovala nastartování změn nutných pro obrodu strany, coby nutné předpoklady pro její návrat mezi hlavní politické síly v České republice. Přihlásila se k myšlence koordinovaného postupu levicových subjektů v následujících volbách, odmítla však, že by se s někým z nich — například s ČSSD — komunisté měli sloučit.

„Rozhodně nechceme jít cestou vymazání naší značky. Ale bude nutné nastartovat užší spolupráci se všemi společenskými i politickými organizacemi na levici. Podařilo se to — alespoň částečně — v evropských volbách, není důvod se o to nepokusit i nyní. Třeba pro komunální volby. Zkušenosti ze zahraničí také ukazují na volební úspěchy kandidátek sestavených z osobností se společným cílem v duchu toho, co představovala národní fronta,“ vysvětlila.

Konečná v Bělobrádkových stopách. Dovede KSČM zpět do Sněmovny?

Před nově zvolenou předsedkyní leží spousta těžkých zkoušek, přičemž tou hlavní je přivést stranu za čtyři roky zpět do sněmovních lavic. Jediná strana, které se to ovšem v posledních třiceti letech podařilo, jsou lidovci.

Konečnou hned v příštím roce čekají komunální volby, v kterých strana obhajuje přes čtrnáct set mandátů, a volby do třetiny Senátu. V těch se KSČM dlouhodobě nedaří. Poslední křeslo v horní komoře Parlamentu získala v roce 2012.

Nová předsedkyně se také bude nucena vypořádat se zhoršenou finanční situací. Setrvale se horšící volební výsledek má za následek pokles objemu státních příspěvků na činnost, a úbytek členstva.

Ještě před deseti lety KSČM evidovala přes šestapadesát tisíc členů, dnes jich ve straně zůstala méně než polovina. Většinu z nich navíc tvoří lidé předdůchodového a důchodového věku. Lze tak očekávat, že úbytek straníků bude pokračovat i v příštích letech.

Porážka střídala porážku. Filip se ale v čele KSČM zabydlel

Stávající členové vedení KSČM rezignovali na svá křesla bezprostředně po vyhlášení výsledků sněmovních voleb, v nichž strana obdržela pouhé 3,6 procenta hlasů a poprvé ve své historii nezískala zastoupení v dolní komoře Parlamentu. Řízením strany byli pověřeni dosavadní místopředsedové Petr Šimůnek a Václav Ort.

„Je to zničující porážka, kterou jsme nečekali,“ prohlásil tehdy Filip. A vyjádřil lítost nad tím, že se před volbami nepodařilo sjednotit levicové síly.

„Sociální demokraté nebyli ochotní zrušit Bohumínské usnesení. Pakliže lidem nevadí, že v Poslanecké sněmovně nebude zastoupená levice, je to jejich rozhodnutí. Ale zúžení politického spektra na konzervativce a liberály se mi z dlouhodobého hlediska jeví jako nemožné a povede k poruchám, které můžeme sledovat například v sousedním Polsku,“ poznamenal nejdéle sloužící komunistický předseda. Vyjádřil také mínění, že voliče zřejmě již omrzely tradiční politické strany.

Odchod z funkcí ovšem čelní představitelé strany slíbili již o rok dříve v reakci na debakl, který KSČM utrpěla ve volbách do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu a jenž byl předzvěstí toho, co stranu potkalo v letošních sněmovních volbách. Komunisté získali zastoupení pouze ve čtyřech krajích, přišli o křeslo hejtmana v Ústeckém kraji a z šestaosmdesáti mandátů jich byli s to obhájit pouze třináct, tedy jen o šest více než Zelení. V senátních volbách žádný z jejích kandidátů nepostoupil do druhého kola.

Osobní odpovědnost ze špatných volebních výsledků ovšem vedení tehdy nevyvodilo, neboť kvůli pandemii koronaviru KSČM opakovaně posunula termín konání mimořádného sjezdu. Přestože třetina okresních organizací požadovala, aby si strana zvolila nové vedení ještě před volbami, ústřední výbor jejich požadavek na sklonku května odmítl. „Shodli jsme se, že příprava na volby je dostatečná, má dynamiku a sjezd proto nebudeme organizovat,“ uvedl Filip.

Ten o měsíc dříve přečkal hlasování o svém odvolání z pozice předsedy. Pro jeho odchod se sice vyslovila většina členů ústředního výboru, podle stanov ovšem bylo třeba, aby návrh získal třípětinovou podporu. Delegátům se navíc nepodařilo funkcí zbavit ani jeho kolegy z nejvyššího stranického vedení. „Myslím, že jsme všichni dopadli obdobně, na ztrátu důvěry chybělo kolem dvaceti hlasů, takže náš mandát je docela silný,“ okomentoval tehdy výsledek jednání Filip.

Komunisté se na sjezdu, kterého se vůbec poprvé zúčastnil i prezident Miloš Zeman, sešli naposledy před třemi lety v Nymburce. Filip tehdy obhájil předsednické křeslo, když relativně těsně zvítězil nad Skálou a Konečnou. V prvním kole získal 110, zatímco Skála 105 a Konečná 79 hlasů. Ve druhém kole pak Filipa podpořilo 165 delegátů a pro Skálu jich hlasovalo 143.