Delegáti mimořádného sjezdu KSČM, který se sešel v pražském Top Hotelu, zvolili nové vedení. Po Vojtěchu Filipovi, jenž stranu vedl šestnáct let, předsednické křeslo převzala europoslankyně Kateřina Konečná. Stala se tak vůbec první ženou ve stoleté historii strany, jež stanula v jejím čele. Jako svůj hlavní úkol si samozřejmě stanovila přivést za čtyři roky KSČM znovu do Sněmovny.

Konečná se o předsednické křeslo utkala s někdejším stranickým místopředsedou Josefem Skálou, bývalou poslankyní Hanou Aulickou Jírovcovou a mistrem výroby z Moravskoslezského kraje Janem Zámarským. Členka Evropského parlamentu uspěla již v prvním kole volby, v němž podle informací ČTK získala 175 z 342 hlasů. Skálu podpořilo sedmdesát, Aulickou Jírovcovou třiašedesát a Zámarského šest delegátů.

Ve svém kandidátském programu Konečná zdůrazňovala roky skloňovanou — a stále neuskutečněnou — generační obměnu a slibovala nastartování změn nutných pro obrodu strany, coby nutné předpoklady pro její návrat mezi hlavní politické síly v České republice. Přihlásila se k myšlence koordinovaného postupu levicových subjektů v následujících volbách, odmítla však, že by se s někým z nich — například s ČSSD — komunisté měli sloučit.

„Rozhodně nechceme jít cestou vymazání naší značky. Ale bude nutné nastartovat užší spolupráci se všemi společenskými i politickými organizacemi na levici. Podařilo se to — alespoň částečně — v evropských volbách, není důvod se o to nepokusit i nyní. Třeba pro komunální volby. Zkušenosti ze zahraničí také ukazují na volební úspěchy kandidátek sestavených z osobností se společným cílem v duchu toho, co představovala národní fronta,“ vysvětlila.

Konečná v Bělobrádkových stopách. Dovede KSČM zpět do Sněmovny?