KSČM bude na sobotním mimořádném sjezdu volit nové vedení včetně předsedy, který po šestnácti letech nahradí Vojtěcha Filipa. Ten rezignoval kvůli volebnímu debaklu, v jehož důsledku komunisté poprvé od roku 1989 ztratili zastoupení v Poslanecké sněmovně. Oficiálních kandidátů na předsednictví je více, předpokládá se ovšem duel hlavně dvou výrazných tváří: europoslankyně Kateřiny Konečné a představitele konzervativního křídla strany, Josefa Skály. Sjezd proběhne za zavřenými dveřmi.

Vedení strany eviduje osm nominací na předsednictví, k dalším třem se kandidáti prozatím nevyjádřili. Strana jména oficiálně nezveřejnila. Za favority se ovšem dlouhodobě pokládají europoslankyně Kateřina Konečná a Josef Skála.

Podle informací ČTK kandidují i končící poslanci Hana Aulická Jírovcová, Leo Luzar či Miroslava Vostrá. Nominace se vzdal další dosavadní poslanec, Stanislav Grospič. Ten spolu s dalšími funkcionáři středočeské KSČM navázal na odstoupení celostranického vedení vlastní rezignací. Kandidáti s menší očekávanou podporou mohou na sjezdu podpořit Konečnou či Skálu.

Bývalé vedení strany v čele s Filipem složilo funkci po sečtení volebních výsledků, jež KSČM poslaly poprvé po třiceti letech mimo Sněmovnu. Komunistům sice některé předvolební průzkumy přisuzovaly šanci na obhájení mandátů, nakonec ale skončili s 3,6 procenty, až na sedmém místě. Filip ještě na jaře označil za cíl kampaně výsledek z voleb 2017, tedy téměř 7,8 procenta hlasů.

„Považuji to za logické vyústění situace, která uvnitř strany nastala po loňských krajských volbách. Chápu, že veškerá odpovědnost za neúspěch se nyní sesypala na moji hlavu a nemám žádný problém ji přijmout,“ komentoval zřejmý debakl krátce po sečtení hlasů.

„Úpadek levice jako takový je již několik let patrný v celé Evropě. U nás to můžeme do značné míry přičíst faktu, že ve společnosti již převládají generace, vychovávané po roce 1989 v duchu tržního hospodářství a de facto s minimálním nebo žádným sociálním cítěním,“ analyzoval situaci strany začátkem týdne na sociálních sítích. V delším textu nepojmenoval žádnou chybu na straně komunistické politiky, pouze zdůrazňoval, jak je voličská přízeň vrtkavá.

Konečná v případě úspěchu zůstane europoslankyní

Mnozí komentátoři soustavně upozorňují, že KSČM trpí dlouhé roky odsunem ze všech volených funkcí, po třicet let trvajícím soustavným úbytkem členské základny i přebíháním voličů k ANO a SPD. Na komunální úrovni komunisté ztráceli od roku 2002, v krajích poslední dekádu. Poslední křeslo v Senátu KSČM získala před devíti lety.

Během vlády Andreje Babiše (ANO) komunisté kabinet tolerovali a umožňovali mu dosahovat sněmovní většiny. Příležitostně ovšem hlasovali jinak, hlavně před volbami se od vládní koalice verbálně distancovali.

Trend úbytku voličů patrný nepřetržitě od léta 2018 se ale zvrátit nepodařilo. Od nového předsednictví se proto očekává změna kurzu a představení vize, skrze níž by se strana mohla vrátit k celostátní politice.

Konečná se pokládá za představitelku mladší, relativně progresivnější části KSČM. Od roku 2014 působí v Evropském parlamentu, ve stínové vládě komunistů má na starost resort životního prostředí a mládež. Před třemi lety se stala místopředsedkyní strany poté, co se neúspěšně pokusila nahradit Filipa. Z postu odešla letos, když Filip znovu odolal, tentokrát v hlasování o možném odvolání.

Kandidátka otevřeně kritizuje kapitalismus a volá po „demokratickém socialismu“. Obvykle nevystupuje přímo proti Evropské unii, spíše ji chce transformovat z „byrokratické na socialistickou“. Říká ale, že by případně podpořila referendum o vystoupení České republiky z unie. Rusko označuje za „reálného partnera“.

V europarlamentu se angažovala například proti transatlantickým obchodním dohodám i palmovému oleji. Pokračovat v něm chce i tehdy, bude-li zvolena předsedkyní. Vedení domácích stran evropskými poslanci sice není zvykem, komunistům ovšem po obměně Sněmovny nezůstane nikdo ve vyšší funkci.

Konečná nabízí delegátům sjezdu program zahrnující roky skloňovanou generační obměnu strany i účinnější využívání stranického majetku vzhledem k finanční tísni, do níž strana skrze stále horší volební výsledky vstoupila. „Jestli KSČM nenajde odvahu k tomu, aby byla jiná, pak se může stát, že nemusí být žádná,“ zní jedno z hesel Konečné.

Skála razí doktrinářskou, antiliberální linii

Skála je naopak označován za jednu z předních tváří ultrakonzervativního křídla strany. Dlouhodobě kritizoval Filipovo vedení. Bývalého předsedu vyzval k volebnímu souboji o funkci v roce 2016 i 2018, obě kola ovšem prohrál. Při druhém pokusu Skálu sice nedělilo od Filipa mnoho hlasů (143 ku 165), v návaznosti na neúspěch ale obratem přišel i o post místopředsedy KSČM.

Kandidát hájí proruskou linii, kritizuje Evropskou unii. Vymezuje se vůči ochraně menšin i neziskovému sektoru, který rétoricky propojuje s finančníkem Georgem Sorosem. V rozhovoru pro Parlamentní listy například emotivně hájil tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Skála se objevuje na vícero webech šířících konspirační teorie. Svou kandidaturou podkládá mimo jiné podpůrným videem ultrapravicového ideologa Petra Hampla.

Skálova vize představená delegátům sjezdu přichází s tvrdou kritikou stávajících poměrů a sliby oslovení „levicové i nejširší vlastenecké veřejnosti“. Kandidát používá obraty jako „pátá kolona řídící zemi“ či „buržoazní stát“ a odkazuje se na Lenina.

„Tentokrát nám už nejsou s to ani vládnout postaru. Ďábelská intrika, kterou rozjeli, klame tělem. Pod hesly ‚zeleného údělu‘, boje s pandemií a jiných ušlechtilých cílů. Vábí na kapitalismus, co prý už bude laskavě ‚inkluzivní‘. Cílem je pravý opak. Koncentrace zisků i politické moci, jakou dějiny nepamatují. ‚Velký reset‘, který většinu ostatních ‚přesadí‘ (‚to reset‘) do mnohem nuznějšího světa,“ varuje v obtížně srozumitelném textu.

Sjezd bude uzavřený, první veřejný výstup přinese až tisková konference po čtvrté odpolední. K delegátům má promluvit i bývalý předseda Filip, byť nyní v roli řadového delegáta. Podle vyjádření pro ČTK hodlá vyzvat spolustraníky ke spolupráci a klidné debatě.

Pokud by jej nevyslyšeli a situace se zkomplikovala, mohou delegáti jednat až do deváté večerní. Jednání v pozdějších hodinách se neočekává, krajní — a neočekávanou — možností je dokončení sjezdu až za několik týdnů.