Sněmovna ve třetím čtení schválila novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která zavádí exekuci doposud nepostižitelných dávek pomoci v hmotné nouzi. Návrh, jenž předložili poslanci v čele s Janem Bauerem, Janou Černochovou a Petrem Fialou (všichni ODS), podpořilo sto dvanáct zákonodárců z řad politického hnutí ANO, ODS, SPD, KSČM, TOP 09 a KDU-ČSL. Podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka je přijatá úprava v rozporu s ústavním pořádkem, neboť Listina základních práv a svobod všem lidem v hmotné nouzi zaručuje právo na zajištění pomoci nezbytné pro zabezpečení základních životních podmínek.

Bauerova novela původně počítala a s tím, že příjemci sociálních dávek o tuto podporu přijdou, spáchají-li opakovaně přestupek proti veřejnému pořádku, občanskému soužití nebo majetku. Návrh ovšem za pomoci ministerstva práce a sociálních věcí doznal v průběhu legislativního procesu výrazných změn.

Komplexní pozměňovací návrh gesčního Výboru pro sociální politiku ji upravil tak, že lidem bude možné strhávat z dávek pokuty, které jim byly vyměřeny za různé přestupky. Vedle zmíněných se dále jedná o nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce a zanedbávání péče o něj.

Další změnu představovalo, že částka, o níž bude dávka z důvodu úhrady pokuty zkrácena, se stane příjmem obecního rozpočtu. Bauer současně prosadil i to, aby část podpory v hmotné nouzi, případně příspěvku na živobytí mohla být odňata nikoliv až po třech proviněních, jak navrhoval původně, ale již napoprvé. A to tehdy, bude-li mít obec pochybnosti o „způsobilosti pachatele k nápravě“.

Přestupky si odskáče celá rodina

Novela navíc nepostihuje toliko pachatele vybraných přestupků, ale i jejich rodinné příslušníky a členy společné domácnosti, neboť se vztahuje i na takzvaně společně posuzované osoby. Dopustí-li se například otec rodiny rušení nočního klidu, o doplatek na bydlení, případně i příspěvek na živobytí přijde celá rodina, které zůstane jen částka životního minima na každé nezaopatření dítě.

V neposlední řadě návrh umožňuje, aby dávky pomoci v hmotné nouzi byly jejich příjemcům sníženy i opakovaně — přesně řečeno do doby, než pachatel přestupků uhradí všechny uložené pokuty.

Sněmovnou schválená právní úprava současně činí z pokut za vybrané přestupky pohledávky první kategorie, jež mají přednost před všemi ostatními, například i před veřejnoprávními pohledávkami, kterými jsou například výživné na nezaopatření děti, náhrady újmy ublížení na zdraví nebo újmy způsobené úmyslnými trestnými činy. Ani v případě těchto pohledávek totiž není možné exekvovat doposud nepostižitelné dávky pomoci v hmotné nouzi, jež slouží k zabezpečení základních životních podmínek těch nejchudších společenských vrstev.

„Dojde-li k postižení těchto dávek v exekučním řízení, nelze hovořit pouze o určitém snížení životního komfortu jejich poživatelů jako v případě exekuce jiných postižitelných příjmů a majetku. Představa, že tyto osoby nebudou po určitou dobu naplňovat své základní životní potřeby, je iluzorní. Naopak se lze důvodně obávat, že výpadek těchto příjmů si část z nich bude snažit kompenzovat i nelegálními způsoby,“ varoval v obsáhlém dopise, který má Deník Referendum k dispozici, členy sněmovního Výboru pro sociální politiku veřejný ochránce práv.

Protiústavnost? Lidem kradou boty!

Před neblahými sociálními dopady — například v podobě zvýšené kriminality — v dlouhé sněmovní diskusi varovala i poslankyně Olga Richterová spolu s Mikulášem Ferjenčíkem (oba Piráti), nebo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která Bauerův návrh označila přímo za protiústavní. Většina členů dolní komory Parlamentu ovšem jejich argumenty zlehčovala, případně odbývala.

„Když někdo nebude nic páchat, nikdo mu nebude nic brát. Ale Piráti říkají: páchejte, dělejte závažné činy a nic se vám nestane. To je zpráva pro občany,“ útočila poslankyně Jana Pastuchová (ANO).

„Musíme dát stopku lidem, kteří nedodržují pravidla. Všichni se tu oháníte protiústavností, ale co ten zbytek lidí? Ti přece mají nárok na to mít klid. Nárok se v klidu vyspat. Nárok na to, aby jim nikdo nekradl neustále boty,“ navázala na svou kolegyni Eva Fialová (ANO).

A obdobně hovořil i Aleš Juchelka (ANO), který zákonodárce vyzýval, aby obcím konečně dali do rukou nástroj, který by jim umožnil proti lidem páchajícím přestupky zakročit. „Nemůžeme pořád jenom na něco čekat a zaštiťovat se lidskými právy,“ podotkl.

Podstatu návrh ovšem ve svém příspěvku na sociálních sítích nejlépe shrnul poslanec Petr Beitl (ODS). Ten napsal, že podle jeho názoru si pachatelé přestupků pomoc od státu zkrátka nezaslouží.

„Za přestupky musí přijít trest, tak nás to doma učili,“ vysvětil. „Od naších odpůrců, Pirátů a ministryně Maláčové jsme se dozvěděli, že tím ti dotyční budou trpět. Ale o tom nám jde. Ať nesou následky oni, ne jejich slušní sousedé,“ doplnil s tím, že nikdo, kdo porušuje zákon se nesmí cítit v České republice beztrestně.

Novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi nyní posoudí Senát. S ohledem na rozložení politických sil je pravděpodobné, že ji schválí — a i kdyby ne, Poslanecká sněmovna by jeho zamítnutí bez větších obtíží přehlasovala. Jejím kritikům z řad Pirátů a ČSSD proto zbývá jediná možnost — pokusit se sehnat potřebný počet podpisů a napadnout ji v řízení před Ústavním soudem.

Výsledek ovšem nelze čekat v krátkém čase. Například případem podobně základní lidská práva omezujících bezdoplatkových zón se Ústavní soud bezvýsledně zabývá přes tři a půl roku.