Nový výzkum potvrdil, že Romové čelí výrazné diskriminaci na trhu s bydlením

Radka Rybnikárová

Bytový trh v České republice stále nezákonně diskriminuje Romy. Tuto zkušenost nově potvrdil bakalářský výzkum studenta Roberta Olaha. Podle jeho zjištění se ovšem šance na zajištění pronájmu zvyšuje spolu s dosaženým vzděláním.

Na zájem Romů o prohlídku bytu reagovalo sotva padesát procent pronajímatelů. Z řad představitelů majority se kladné reakce dočkalo přes 82 procent lidí. Foto Petra Dvořáková, DR

Romové čelí při hledání podnájmu předsudkům a diskriminaci. Sehnat bydlení je pro ně složitější než pro bílou majoritu. Že nejde o ojedinělé zkušenosti pár jednotlivců, potvrdila nově bakalářská práce studenta ekonomie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Roberta Olaha. Práce je navíc nyní nominovaná na nejlepší ve svém oboru, její abstrakt má být publikován v zahraničním odborném periodiku. K dalším zjištěním práce patří, že vyšší vzdělání Romům šanci získat bydlení zvyšuje. 

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Robert Olah pro účely své práce vytvořil osm fiktivních osob ženského i mužského pohlaví s typicky romskými a českými příjmeními a různým vzděláním. Jménem vymyšlených osob pak odpověděl na 1600 nabídek bytů na českých portálech chcibezrealitky.cz a byty.cz, kde inzerují přímo majitelé bytových jednotek. 

Na poptávku fiktivních postav zareagovalo 68,44 procent pronajímatelů, přičemž u žádostí Romů pozitivní odpověď sotva přesáhla padesát procent. Naopak neromští žadatelé se stejným počtem žádostí o prohlídky dosáhli 82 procent reakcí. Nejméně odpovědí získali Romové s nižším sociálním postavením. Z výsledků vyplývá, že neromové měli o 27,88 % větší šanci obdržet pozvánku na prohlídku.

Jak uvádí Olahův výzkum, žádná odpověď od pronajímatelů nebyla otevřeně ponižující. Na druhou stranu většina negativních odpovědí směřujících k romským žadatelům obsahovala projev lítosti nebo upozorňovala na kauci a výši nájemného. Odpovědi obsahovaly ovšem i otázky na to, kolik osob bude nabízený byt užívat, a to i v situaci, kdy se o něj ucházel svobodný student. 

Žádosti o prohlídky Olah zasílal pronajímatelům do Ústeckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje a do Prahy. Ve výběru vycházel ze Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2018, podle níž se nejvíce Romů hlásí ke svému původu v prvních dvou jmenovaných krajích, zatímco na Zlínsku či v Praze naopak nejméně. Vycházel z předpokladu, že v krajích s početnějším otevřeným zastoupením Romů bude vyšší míra diskriminace. 

„Vliv kraje na obdržení pozitivní reakce od pronajímatele byl prokázán pouze u Romů. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde se ke svému původu hlásí nejvíce Romů, totiž měli nižší pravděpodobnost obdržet pozitivní reakce od pronajímatelů v porovnání s hlavním městem a Zlínským krajem, kde se ke svému původu Romové hlásí nejméně,“ uvedl Oláh pro portál Romea.

Ústecký a Moravskoslezský kraj trpí sociálními problémy i segregací. Především v Ústeckém kraji města běžně vyhlašují takzvané bezdoplatkové zóny a podnikají nejrůznější represivní opatření s cílem vytlačit chudé Romy sestěhovávané do sociálně vyloučených ubytoven.

Neromští žadatelé podle Olahova výzkumu obdrželi obecně minimum negativních odpovědí. Mezi kraji byly v této kategorii jen minimální rozdíly. Odezva zájemcům z majority byla nicméně odlišná v závislosti na uvedeném pohlaví: neromské ženy byly úspěšnější než neromští muži, zatímco šance Romů a Romek zůstávaly srovnatelně nízké.

Olahův výzkum prokázal pozitivní efekt vyššího vzdělání Romů. „Nejvíce mě v pozitivním slova smyslu překvapila zvyšující se šance získání pronájmu u vzdělaných Romů. U těch byla nalezena dvakrát větší síla závislosti vyššího sociálního statusu proti nevzdělaným Romům,“ řekl pro Nadaci OSF student. 

Podle Olaha lze očekávat, že investice do vzdělávacích či jiných programů zacílených na romskou komunitu mohou přinést pozitivní efekt. „Smyslem by bylo dlouhodobě zvyšovat vzdělanost Romů, která jim zlepší postavení nejen na trhu bydlení, ale i trhu práce. Na potlačení stereotypů a předsudků o romské menšině, jež mají vliv na diskriminaci vůči nim, je na místě více pracovat s romskými dětmi už na základních školách,“ uzavřel student, který by rád jednou učil na střední ekonomické škole profilové předměty.

S romským jménem se k bydlení nedostanete 

Na diskriminaci v přístupu k bydlení upozorňuje i organizace IQ Roma Servis, která provozuje již přes dvacet let poradenské centrum. „Máme zkušenosti, že když se člověk při volání na inzerát představí romským jménem, často ho odmítnou. Když se představí českým jménem, pozvou ho na prohlídku,“ potvrdila zkušenost Olahových fiktivních zájemců o bydlení pro Deník Referendum mluvčí organizace Veronika Štiglerová. Dodala, že i jeden z jejích kolegů si musel kvůli shánění bytu změnit příjmení.

Podle zprávy IQ Roma Servisu z roku 2014 bylo pro romské klienty nemožné sehnat nájemní bydlení mimo vyloučenou lokalitu. „Důvodem je zejména neochota pronajímatelů pronajmout byt Romům z důvodu stereotypů a předsudků. Pokud se realitní makléř dozví při telefonickém rozhovoru, že zájemce je Rom, ukončí s ním hovor bez možnosti prohlídky. Diskriminační podmínky bývají i součástí inzerátů, ve kterých bývá explicitně napsáno, že majitel Roma nepřijme,“ uvedl ve zprávě právník IQ Roma Servisu Marcel Glasa. 

Od té doby se podle slov Štiglerové situace nikam neposunula. „Přes všechny snahy se s diskriminací setkáváme i teď. Naši sociální pracovníci řeší různé její typy velmi často,“ uzavřela. 

Již jedenáct let platí v České republice antidiskriminační zákon, který má zajistit rovný přístup i v oblasti bydlení. Za zakázaná rozlišovacími kritéria považuje rasu, etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra či světový názor.

    Diskuse