„Soužití Romů a většinové společnosti není ideální ani bezproblémové a ani uplynulý rok tuto situaci výrazněji nezměnil. V každodenním životě se na obou stranách objevují předsudky, neporozumění, nedůvěra a výjimkou není ani diskriminace a projevy nenávistného chování,“ konstatuje Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za loňský rok, kterou se na svém pondělním zasedání schválila druhá vláda Andreje Babiše (ANO). Podle odborníků je na vině neochota politické reprezentace se danými problémy vážně zabývat.

„Přestože existují koncepční dokumenty s četnými opatřeními, jež mají pomoci zlepšit vztahy mezi majoritou a minoritou, příslušné úřady je neberou příliš vážně a nakonec vždy nějakým způsobem zdůvodní, proč ten který úkol nerealizovaly,“ vysvětlil Deníku Referendum Jan Snopek z Platformy pro sociální bydlení. „Politici tíživé sociální postavení Romů zpravidla přehlížejí. Ačkoli máme platnou Strategii romské integrace nebo Strategii pro sociální začleňování, chybí vůle je naplňovat,“ doplnil v rozhovoru pro Deník Referendum ředitel IQ Roma servis Petr Mačál.

Zpráva uvádí, že na základě kvalifikovaných odhadů žilo v České republice přes dvě stě čtyřicet tisíc Romů, což představuje více něž dvě procenta obyvatelstva. Nicméně při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 se k romské národnostní menšině přihlásilo pouze 5 135 osob. „Důvodů pro nízkou míru sebedeklarace Romů může být několik, například strach ze stigmatizace nebo diskriminace,“ vysvětlují propastný rozdíl mezi statistikami autoři vládního materiálu.