Poslanci SPD popírají romský holocaust, mladí sociální demokraté podali trestní oznámení
Jan GruberPoslanci SPD Tomio Okamura a Miloslav Rozner čelí trestním oznámením kvůli výrokům, které zpochybňují romský holocaust i existenci koncentračního tábora v Letech u Písku. Podle některý politiků by Okamura měl být odvolán z vedení Sněmovny
Mladí sociální demokraté podali trestní oznámení na poslance politického hnutí Svoboda a přímá demokracie Miloslava Roznera kvůli jeho výroku o koncentračním táboře v Letech u Písku. Trestní oznámení na Roznera podal i občanský aktivista a člen spolku Politika a svědomí Martin Uhlíř.
Rozner na prosincovém stranickém sjezdu SPD řekl, že „by nevyhodil z okna půl miliardy korun za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncetráku“. Mladí sociální demokraté se domnívají, že Roznerova slova naplňují skutkovou podstatu trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy, za který lze uložit až tříletý trest odnětí svobody.
Na místě koncentračního tábora v Letech dnes stojí velkovýkrmna prasat společnosti AGPI. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se v minulém volebním období rozhodla areál odkoupit a vybudovat zde důstojný památník.
„Výroky poslance Roznera, které v pořadu 168 hodin odvysílala Česká televize, podle nás dalece překračují hranice trestního práva a měly by jednoznačně mít následek v podobě zbavení imunity a následného trestního postihu poslance. Jde o veřejně pronesený výrok, kterým poslanec vědomě a úmyslně popírá a zpochybňuje existenci tábora, který byl jednoznačně součástí obludné vyhlazovací politiky nacistického režimu a ve kterém byly páchány zločiny proti lidskosti a genocidium,“ řekl předseda Mladých sociálních demokratů a zastupitel městské části Prahy 3 Radek Hlaváček.
Trestní oznámení za obdobné výroky o koncentračním táboře v Letech podal spolek Konexe i na Roznerova spolustraníka a předsedu SPD Tomia Okamuru. Ten minulý týden v rozhovoru pro DVTV řekl, že tábor v Letech nebyl hlídán a vězni se v něm mohli volně pohybovat. Odvolával se přitom na neexistující knihu z nakladatelství Akademie věd, která prý jeho slova potvrzuje. Následně se Okamura pokusil své tvrzení zrelativizovat, když prohlásil, že oplocení tábora existovalo, ale bylo samá díra a nikdo jej nehlídal.
Romský holocaust dříve zpochybňoval i Babiš
Slova poslanců SPD Roznera a Okamury obratem odsoudilo množství politiků. Místopředseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že Roznerovy výroky o koncentračním táboře v Letech jsou naprosto nepřijatelné. „Je jen správné, že na něj Mladí sociální demokraté podali trestní oznámení,“ dodal. Ohradil se i poslanec a člen vedení KDU-ČSL Marian Jurečka, nebo někdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO).
„Výroky extremistů a neonacistů zpochybňující holocaust jsou nepřijatelné a trestuhodné. Nelze zpochybňovat utrpení obětí tábora v Letech. Okamura s Roznerem zřejmě považují vraždění dětí za normální. Demokratičtí politici by měli Okamuru odvolat z funkce místopředsedy Sněmovny,“ napsal senátor a bývalý ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).
Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pak doplnila, že Okamura byl místopředsedou Sněmovny zvolen zejména hlasy poslanců ANO. „Najdou nyní odvahu jej odvolat, nebo snad s popíráním romského holocaustu souhlasí?“, ptala se Pekarová Adamová zřejmě v narážce na slova premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), který v roce 2015 taktéž prohlásil, že v Letech žádný koncentrační tábor nebyl.
„Byly doby,“ řekl tehdy Babiš při návštěvě severočeského Varnsdorfu, „kdy všichni Romové pracovali. (…) Kdo nepracoval, šup a byl tam.“ Následně pod tlakem veřejné kritiky svá slova relativizoval a uvedl, že se o výkup areálu velkovýkrmny vepřů sám zasadí. O odkupu areálu přitom vláda, jejímž byl Babiš v té době místopředsedou, již dávno jednala.
Odkoupení areálu v Letech totiž bylo cílem Sobotkovy vlády již od jejího vzniku. Ukončení činnosti prasečáku a vybudování památníku bylo i součástí Strategie romské integrace na léta 2015—2020, kterou vládě předložil tehdejší ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Dienstbier. Ten následně začal s firmou AGPI společně s bývalým ministrem kultury Hermanem jednat o odkupu vepřína, který Sobotkův kabinet schválil na konci srpna minulého roku. Stát firmě AGPI zaplatí čtyři sta padesát milionů korun.