Chci přispět X

Vláda schválila odkup vepřína v Letech, oznámil ministr Chvojka

Vláda na svém pondělním jednání schválila návrh na odkup vepřína v Letech u Písku. Detaily kvůli utajenému režimu jednání nezveřejnila.

(pd)

21.08.2017 16:28

Lety

U vepřína v Letech se každoročně scházeli aktivisté, aby žádali jeho odstranění. Teď se zřejmě dočkají. Foto FB Konexe

První poprázdninové jednání vlády mělo na programu bod věnovaný odkupu vepřína v Letech u Písku. Na Twitteru to uvedl ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Kvůli utajenému režimu jednání však zatím není známá částka, na které se vlastnická společnost AGPI s ministry domluvila. Podle dostupných informací by však neměla překročit několik set milionů korun. Detaily hodlá vláda zveřejnit až v momentě podpisu smluv, tedy pravděpodobně v září. Chov prasat by měl skončit do půl roku. Velkovýkrmna prasat zabírá většinu území bývalého koncentračního tábora pro Romy. Areál by v případě dokončení prodeje měla do správy převzít pravděpodobně brněnské Muzeum romské kultury spadající pod ministerstvo kultury.

Návrh na odstranění velkovýkrmny se poprvé objevil v usnesení vlády na popud ministra vnitra Jana Rumla (ODS) v roce 1997. Po několikaletém nezájmu začala o odkupu areálu znovu jednat až vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Jednáním o převodu vepřína na stát byl pověřen ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Po jeho odvolání v listopadu 2016 v jednání pokračovali jeho nástupce Jan Chvojka (ČSSD) a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Vepřín v Letech funguje od roku 1973. Diskusi na téma romského holocaustu v České republice otevřel až v devadesátých letech americký novinář Paul Polansky. Podle něj se o minulosti Let mlčelo, protože se na provozu tábora podíleli Češi. Následně proto iniciovali ministr kultury Pavel Tigrid (bezpp. za KDU-ČSL) a zmiňovaný ministr vnitra Ruml, aby na místě vznikl alespoň památník. Z pozice ministra bez portfeje úřednické vlády Josefa Tošovského neúspěšné jednání s firmou AGPI zahájil Vladimír Mlynář (Unie svobody).

Následující premiér Miloš Zeman (ČSSD) v debatě nepokračoval, protože podnik podle něho dával lidem práci a stát na jeho odkup neměl peníze. Za názorem stojí – už jako prezident – i dnes. „Co by vzniklo místo něj? Jen prázdná plocha, nic víc. Ať zemědělské, potravinářské, průmyslové a další podniky fungují a nechť se jim nekladou žádné zbytečné překážky,“ prohlásil Zeman v červnovém pořadu Týden s prezidentem na televizi Barrandov.

Situaci nezměnily ani dvě rezoluce Evropského parlamentu z let 2005 a 2008, argumentem vlád byly nadále peníze. Europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL) Evropské unii v reakci na rezoluci vzkázal, že má České republice zaslat dvě miliardy korun, přestože cena vepřína se podle odhadů pohybovala okolo tři sta milionů korun. V roce 2010 došlo jen k rozšíření památníku z devadesátých let. Ten romští aktivisté z organizace Konexe ovšem považují za nepravý památník, protože neleží v místě bývalého tábora.

Peníze argumentem obou stran
„Tvrzení, že se o odkupu jednalo dvacet let, je mylné. Když jsem s AGPI začal jednat já, dozvěděl jsem se, že s nimi osm let nikdo nemluvil. Jedinou výjimku představuje jednorázový kontakt firmy s Džamilou Stehlíkovou (bývalá ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny za Stranu zelených, pozn. red.),“ komentoval pro Deník Referendum Dienstbier. „Argumenty o penězích nepovažuji za relevantní. Zda se dají peníze na to či ono je vždy otázkou politického rozhodnutí, nejedná se o částku takové výše, kterou by stát nebyl schopný zajistit,“ dodal.

Dienstbierova slova potvrzuje i Miroslav Brož z Konexe, který se podílel na organizaci blokád vepřína započatých v roce 2014. „Po blokádách jsme se sešli s akcionáři firmy a ti nám řekli, že s nimi vláda nejedná – tvrdí, že na odkup nemá peníze a přitom nezná částku, za jakou by firma byla ochotná vepřín prodat,“ uvedl Brož pro Deník Referendum.

Ještě na pietní akci v květnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zdráhavě odpovídal, že peníze by se měly raději použít na vzdělání romských dětí nebo na zlepšení podmínek v sociálně vyloučených lokalitách. Jednání ministra kultury a ministra lidských práv s majitelem podniku začalo v lednu 2015. V únoru téhož roku přijatá Strategie k integraci romské menšiny už výslovně označuje situaci v Letech za neúnosnou. Ještě v březnu vláda obě ministerstva pověřila úkolem přijmout opatření, která povedou k ukončení provozu vepřína. Další usnesení pobízející ministerstva ke splnění úkolu vláda schválila v listopadu 2016 a ministerstvo kultury proto vypsalo veřejnou zakázku na vypracování znaleckého posudku. Letos v létě už běžela v utajeném režimu vyjednávání vlády s firmou o konkrétní ceně.

Předseda představenstva AGPI Jan Čech se nechal slyšet, že společnost očekávala od státu vyšší nabídku a že stát byl ve vyjednávání „velmi přísný“. Přesto akcionáři firmy odkup 31. července v hlasování schválili. Couvli tak od svého požadavku prosazovaného ještě vloni v listopadu, aby jim stát jako náhradu postavil nový vepřín jinde.

Za změnou názoru stál argument peněz možná i v tomto případě. Jak totiž upozornil týdeník Respekt, společnost je v současnosti v stomilionové ztrátě a dalších osmdesát milionů dluží bankovním společnostem. „Prioritou je splacení úvěrů bankám,“ reagoval Jan Čech na dotaz akcionářů, zda peníze od státu poputují na výstavbu podniku nového.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.