„Konečně se na zvěrstva nebude poukazovat u prasečáku.“ V Letech bourají vepřín

Vojtěch Petrů

Plní se sen jedné generace občanských aktivistů za lidská práva a důstojné připomínání všech obětí zvěrstev nacismu bez rozdílu. V pátek započala demolice vepřína, který od roku 1973 stál na místě bývalého koncentračního tábora v Letech.

V pátek 22. července 2022 areál bývalého vepřína převzala demoliční firma. Na místě vyroste moderní památník. Foto Muzeum romské kultury

Po dlouholetých debatách, kontroverzích, emocích a nenávistných vyjádřeních některých rasistických politiků se v pátek začala naplňovat myšlenka, která je ve společenské diskusi přítomná už od počátku 90. let. V pátek 22. července kolem poledne začala demolice někdejšího vepřína na pozemku bývalého nacistického koncentračního tábora v obci Lety nedaleko Písku, kterým v letech 1942 až 1943 prošlo 1308 Romů, z nichž nejméně 327 zde zemřelo. Mnozí další odtud byli deportováni do koncentračního tábora v Osvětimi.

Symbolického počátku demolice se účastnili zástupci romské komunity, aktivisté i vrcholní politici, včetně ministra kultury Martina Baxy (ODS) či předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09).

Tábor byl po válce zbourán, ale místo se nijak pietně nepřipomínalo. Normalizační komunistická garnitura na jeho místě v 70. letech dokonce nechala vystavět vepřín. Mnoho se ale nezměnilo ani s listopadovou revolucí. Vepřín v privatizaci získal soukromé majitele, kteří si na stát, když pak chtěl provoz zpětně odkoupit, kladli nepřiměřené požadavky.

Státu se pozemek po dlouhých debatách a průtazích podařilo odkoupit před čtyřmi lety — po zbourání objektů bývalého vepřína bude na místě zřízen památník romského holocaustu pod správou Muzea romské kultury. Počátek bourání mnohé výrazné postavy romské komunity i představitelé občanské společnosti prožívají jako zásadní událost.

„Je to pro nás velice významný den, završení minimálně pětadvacetiletého úsilí občanského sektoru, aktivistů i našeho muzea. Podařilo se v podstatě to, co se v devadesátých letech zdálo jako nemožné, takže je to obrovský mezník,“ řekla Deníku Referendum ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

„Už to, když Míra Brož a pan Miker přesvědčili vládu, aby vepřín odkoupila, pro mě byla velká věc. Je důležité, aby tato místa měly svůj památník. Když se řeší věci kolem druhé světové války a holocaustu, tak mám zvláštní pocit, že se mě to týká taky, protože moje rodina také prošla koncentrákem. Prožili jsme to na vlastní kůži a mně to koluje v krvi,“ řekl Deníku Referendum Lukáš Pulko, který v Ústí nad Labem provozuje fotbalovou akademii pro děti z vyloučených lokalit.

Pro romského novináře a publicistu Patrika Bangu znamená počátek bourání koncentráku především smíření s tím, co se v Letech stalo a narovnání křivdy. „Konečně můžu říct, že na zvěrstva se nebude upozorňovat u prasečáku,“ řekl Deníku Referendum. „Sluší se taky vzpomenout na Paula Polanskyho a Fedora Gála, protože si myslím, že bez nich by se nic podobného nedělo. Jeden měl odvahu najít informace a sepsat je, druhý je vydat. Sláva jim,“ doplnil Banga další jména osobností, bez nichž by se cíle nepodařilo dosáhnout.

Trojice osobností, s nimiž Deník Referendum hovořil, si není jista tím, co bourání vepřína a budování památníku do budoucna změní. „Co to přinese, nevím, protože mladí lidé se o to moc nezajímají. Pro nás starší to je znamení, že když se zatlačí na patřičná místa, dají se dělat velké věci a nic není nemožné. Zprvopočátku se odkup vepřína zdál jako neuskutečnitelná věc a nakonec se to podařilo. Je to motivací pro ostatní, aby bojovali za lidská práva,“ říká Lukáš Pulko.

„Co se změní, těžko říct. I dneska vám někteří budou tvrdit, že se v Letech nic podobného nedělo. Přijetí viny je dlouhodobý proces, nestačí na to jedna generace. Takže určitý stupeň uznání odpovědnosti ano, ale přijetí viny a šance na nějakou lepší budoucnost? To ještě potrvá,“ doplňuje Patrik Banga.

Jana Horváthová jako ředitelka muzeu, které chystá projekt výstavby památníku po demolici vepřína, je přesvědčena, že se o významný předěl jednat může: „Myslíme si, že památník může napomoci k lepší komunikaci mezi majoritou a romskou minoritou a ke zlepšování soužití. Chceme v památníku pořádat i takové akce, kde vznikne prostor pro diskusi o aktuální situaci, protože integrace Romů velice úzce souvisí s tím, jak se v naší zemi cítí.“

Odkup vepřína schválila v roce 2017 vláda Bohuslava Sobotky. Klíčovou úlohu ve vyjednáváních sehrál ministr Jiří Dienstbier. Na místě vyroste moderní památník, jehož návrh vzešel z architektonické soutěže.

advertisment