Lidé si u památníku v Letech připomínali oběti holocaustu, poprvé bez vepřína
Radek KubalaKaždoroční pietní akce připomínající oběti romského holocaustu byla v neděli zároveň oslavou konce provozu vepřína na místě bývalého koncentračního tábora. V Letech ocenili členy Sobotkovy vlády, kteří se o vykoupení vepřína zasloužili.
Desítky lidí se v neděli sešly u památníku bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, aby si během tradiční pietní akce připomněli oběti romského holocaustu. Celá akce se nesla ve znamení díků za nedávné zrušení vepřína ležícího na místě bývalého koncentračního tábora.
Výbor pro odškodnění romského holocaustu udělil ocenění politikům, kteří se podle něj nejvíc přičinili o odstranění výkrmny. Mezi nimi byl bývalý předseda vlády Bohuslav Sobotka, jehož vláda loni schválila výkup vepřína za čtyři sta padesát milionů, senátor Jiří Dienstbier (oba ČSSD) a bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Druzí dva jmenovaní se pietní akce zúčastnili osobně.
„Mám velkou radost, že se podařilo odstranit tuto skvrnu ulpívající na České republice. Věřím, že lidé si jsou rovni i ve své důstojnosti. Odstranění vepřína je vyjádřením respektu k důstojnosti lidí, kteří si táborem prošli anebo zde ztratili život,“ řekl během akce Jiří Dienstbier.
Po odstranění vepřína chce Muzeum romské kultury připravit nové důstojnější pietní místo, které veřejnosti představí za tři roky. Výbor ocenil také bývalého starostu sousedních Mirovic Adolfa Vondráška, který počátkem devadesátých let umístil první památník romským obětem nacismu na obecním hřbitově. Čtvrtým oceněným byl náměstek ministra kultury René Schreier.
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička v úvodu nedělní více než dvouhodinové slavnosti řekl, že její účastníci si díky zrušení vepřína mohli poprvé připomenout oběti nacismu neobtěžováni hmyzem. „To, co jsme si přáli všichni a o co jsme usilovali, se stalo,“ řekl Čeněk Růžička.
Pietní akce se zúčastnil také ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nebo předseda Strany zelených Petr Štěpánek. Tábor v Letech vznikl v srpnu 1940 jako kárný pracovní tábor. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny takzvané cikánské tábory. Od té doby letským táborem prošlo více než tisíc tři sta Romů, mužů, žen i dětí, více než tři sta dvacet z nich zahynulo. Obdobný tábor existoval také v Hodoníně u Kunštátu.
Více než pět set vězňů letského tábora nacisté převezli do Osvětimi, odkud se většina nevrátila. O odstranění vepřína na místě bývalého koncentračního tábora, který vznikl na začátku sedmdesátých let, se mluvilo přes dvacet let.