Archeologové v čele s Pavlem Vařekou ze Západočeské univerzity prozkoumali prostor někdejšího koncentračního tábora v Letech u Písku. Jejich práce prokázala, že tábor, kterým během druhé světové války prošlo přes třináct set Romů, se z převážné části nacházel pod areálem velkovýkrmny vepřů zbudované v sedmdesátých letech. Ta fungovala až do začátku roku 2018, kdy areál odkoupil stát. Na místě má vzniknout důstojný památník spravovaný Muzeem romské kultury.

„První průzkum v roce 2017 na území Letů ukázal, že tábor nezmizel, jak někteří politici říkají, ale zůstal. Pouze není vidět na povrchu. Za plotem vepřína se pozůstatky zachovaly až překvapivě dobře. Dovnitř jsme tehdy ale nemohli vstoupit. Výzkum se tak realizuje až teď, kdy se připravuje plán na zbudování památníku,“ uvedl archeolog Vařeka.

Jeho týmu se podařilo zmapovat, jak tábor během svého fungování v letech 1942 a 1943 vypadal. Vykopávky odhalily jak domky vězňů, tak hlavní budovy i zařízení včetně prádelny, umývárny a stáje. Na jižním okraji areálu archeologové nalezli pozůstatky oplocení a odpadní jímku, která uchovala rozličné předměty i poté, co koncentrační tábor lehl popelem. Jde mimo jiné o zbytky oděvů a obuvi či drobné šperky patřící pravděpodobně vězňům.

„Sondy jsme prováděli také tam, kde dnes stojí haly vepřína. Trosky tábora byly v sedmdesátých letech při stavbě provozu odbourány a navezeny na druhou stranu prostranství. Překvapivé je zde zjištění, že při budování vepřína měly být základy tábora stále viditelné na povrchu. Zřetelné podezdívky a spálené konstrukce potvrzují i dobové snímky armády,“ pokračoval Vařeka.

Výsledky práce jsou důležité nejen proto, že se konečně odhalily přesné rozložení někdejšího tábora, ale také kvůli potomkům a příbuzným obětí. V září se totiž podařilo odhalit hroby několika lidí, co v Letech zemřeli. „Příbuzní obětí, z nichž nemnozí ještě žijí, vědí nyní přesně, kde byli jejich blízcí pohřbeni. Bylo nám velkou ctí, že jsme jim mohli výsledky průzkumu představit,“ uzavřel archeolog.

Výzkumný tým odkryl hroby jedné ženy a malého dítěte, tedy zřejmě první hroby patřící jednoznačně obětem nacistického pronásledování Romů v Evropě. I když se nekopalo na celém prostranství pohřebiště, archeologům se podařilo oblast na základě vzorků zrekonstruovat. Hřbitov zabírá zhruba čtyři sta metrů čtverečních a měl by obsahovat ostatky sto dvaceti lidí. Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička přislíbil, že se oblast oplotí a opatří křížem.

O podobě památníku rozhodne soutěž

Pro přesnější odhalení toho, co se v Letech odehrávalo, bude ovšem zapotřebí další výzkum. Podle Vařeky je na místě se zaměřit na systém zákopů severně od tábora, u něhož není zcela jisté, kdy vznikl. Poblíž se nachází také lom, kde vězni lámali kámen a ručně drtili štěrk, stejně jako další místa související s týráním pronásledovaných Romů.

Neprobádaným zůstává mimo jiné rybník poblíž areálu, v němž podle některých výpovědí pamětníků měli čeští dozorci topit děti narozené sexuálně zneužívaným vězeňkyním. Zde se ale pátrání zatím nechystá. „Je to otázka dalšího projektu,“ poznamenal Vařeka. Co přesně by průzkumy v oblasti ještě mohly odhalit, není zcela jisté. Obvykle uváděný počet přímých obětí tábora v Letech — tedy tři sta sedmadvacet — je však pokládán za přinejmenším konzervativní.

Bez ohledu na objevování neznámých kapitol historie tábora se má harmonogram budování památníku odvíjet od plánované architektonické soutěže. Tu Muzeum romské kultury vypíše příští pondělí. S vítězným návrhem se veřejnost seznámí v červnu 2020.

Demolici budov vepřína za sto deset milionů korun, stejně jako dřívější výkup areálu v ceně čtyř set padesáti milionů korun, hradí stát. Samotný památník včetně expozice ovšem z větší části zaplatí Norské fondy. Zbudování důstojné připomínky obětí tábora v Letech vyjde na zhruba jeden a půl milionu euro. Jedna z možností počítá i s tím, že by rekonstruovaný areál doplňovala malá část aktuálně stojícího hospodářského provozu, jež by sloužila jako připomínka táhlých sporů o vepřín.

Popírání holokaustu Romů stále přežívá

Někdejší koncentrační tábor v Letech provázely spory od doby, kdy téma v devadesátých Letech otevřel americký genealog Paul Polansky, jenž poznatky ze svého nezávislého bádání shrnul v knize Tábor smrti Lety. Na místě sice v roce 1995 vznikl památník a vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) o dvaadvacet let později rozhodla o výkupu a demolici vepřína, část politiků ovšem závažnost holokaustu Romů nadále bagatelizuje.

V posledních letech zpochybňovali nelidské podmínky panující v táboře především představitelé SPD v čele s Tomiem Okamurou. Ten mimo jiné tvrdil, že vězně v areálu „většinou nikdo nehlídal“. Výroky Okamury i jeho stranického kolegy Miloslava Roznera, jenž Lety označil za „neexistující pseudokoncentrák“, prověřovala policie.

Případ napoprvé odložila, ale státní zástupce nakonec rozhodl stíhat alespoň Roznera kvůli podezření ze zpochybňování genocidy. Poslanecká sněmovna jej nicméně odmítla vydat.

Vlnu kritiky vyvolal před třemi lety i současný premiér a někdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ řekl při návštěvě Varnsdorfu, kde prý poprvé viděl sociálně vyloučenou lokalitu. Babiš se za výrok posléze omluvil a zdůraznil, že jej média vytrhla z kontextu. Prý se jednalo o citaci.