Archeologové v čele s Pavlem Vařekou ze Západočeské univerzity prozkoumali prostor někdejšího koncentračního tábora v Letech u Písku. Jejich práce prokázala, že tábor, kterým během druhé světové války prošlo přes třináct set Romů, se z převážné části nacházel pod areálem velkovýkrmny vepřů zbudované v sedmdesátých letech. Ta fungovala až do začátku roku 2018, kdy areál odkoupil stát. Na místě má vzniknout důstojný památník spravovaný Muzeem romské kultury.

„První průzkum v roce 2017 na území Letů ukázal, že tábor nezmizel, jak někteří politici říkají, ale zůstal. Pouze není vidět na povrchu. Za plotem vepřína se pozůstatky zachovaly až překvapivě dobře. Dovnitř jsme tehdy ale nemohli vstoupit. Výzkum se tak realizuje až teď, kdy se připravuje plán na zbudování památníku,“ uvedl archeolog Vařeka.

Jeho týmu se podařilo zmapovat, jak tábor během svého fungování v letech 1942 a 1943 vypadal. Vykopávky odhalily jak domky vězňů, tak hlavní budovy i zařízení včetně prádelny, umývárny a stáje. Na jižním okraji areálu archeologové nalezli pozůstatky oplocení a odpadní jímku, která uchovala rozličné předměty i poté, co koncentrační tábor lehl popelem. Jde mimo jiné o zbytky oděvů a obuvi či drobné šperky patřící pravděpodobně vězňům.

„Sondy jsme prováděli také tam, kde dnes stojí haly vepřína. Trosky tábora byly v sedmdesátých letech při stavbě provozu odbourány a navezeny na druhou stranu prostranství. Překvapivé je zde zjištění, že při budování vepřína měly být základy tábora stále viditelné na povrchu. Zřetelné podezdívky a spálené konstrukce potvrzují i dobové snímky armády,“ pokračoval Vařeka.