Rok a půl od rozhodnutí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) vykoupit velkovýkrmnu vepřů na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku se schyluje k demolici objektu a zahájení výstavby plánovaného památníku. Podle Muzea romské kultury, které areál v Letech spravuje, mají být práce hotovy během příštích třech let.

„Nákup areálu byl uzavřen loni v září, zároveň byla splacena třetí a poslední splátka. V roce 2019 proběhne demolice a archeologický průzkum. Souběžně se bude připravovat architektonická soutěž. Od roku 2020 má probíhat vlastní stavba památníku s termínem dokončení v roce 2022,“ řekl Deníku Referendum ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).

Že se věci daly do pohybu, potvrzuje i správce letského areálu, Muzeum romské kultury. „Proběhlo výběrové řízení na projekt demolice vepřína a organizátora architektonické soutěže, která by se měla rozběhnout ve druhém pololetí příštího roku. Připravujeme i expozici v Hodoníně, tamní památník plánujeme otevřít v srpnu 2019,“ sdělil Deníku Referendum vedoucí památníků Muzea romské kultury Luděk Strašák s tím, že o zadání architektonické soutěže rozhodnou expertní skupiny, které se sejdou ještě během jara.

„Ohledně financí jsme letos zajištění. Zažádali jsme o investiční záměr demolice bývalého vepřína v Letech a archeologický výzkum. To ministerstvo schválilo. Dále máme také schválený investiční záměr na dokončení expozice v Hodoníně. Pro rok 2019 jsou zajištěny i provozní náklady obou památníků romského holokaustu,“ dodal Strašák.

Práce, jejichž výsledkem má být nahrazení vepřína na místě někdejšího koncentračního tábora patřičným památníkem, vloni zamrzly. Vláda totiž nepřevedla potřebné peníze, zhruba sto dvacet milionů korun, do rozpočtu ministerstva kultury. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) se s ministerstvem ze zdržení vzájemně obviňoval. Podle Staňkova resortu vláda celou věc odmítala projednat, tiskové oddělení vlády naopak uvádělo, že je na vině liknavost ministerstva.

Vepřín budil kontroverze téměř čtvrt století

Koncentrační tábor v Letech u Písku fungoval mezi lety 1940 a 1943. Nelidskými podmínkami pod dohledem českých represivních orgánů tu prošlo nejméně třináct set lidí převážně romského původu. Část — podle konzervativních odhadů přes tři sta — jich zahynulo na místě, další následně ve vyhlazovacím táboře Osvětim. Nacistické pronásledování přežila pouze asi desetina Romů žijících na území dnešní České republiky.

Snahu o zbudování památníku na místě bývalého koncentračního tábora provázely kontroverze. Spory se vedly od devadesátých let, kdy se prakticky neznámého tématu holocaustu Romů chopil americký genealog Paul Polansky.

První památník poblíž areálu velkovýkrmny vepřů odhalil v roce 1995 tehdejší prezident Václav Havel. I po rozšíření památníku o patnáct let později ale vepřín zůstával na svém místě. To kromě pozůstalých po obětech označil za nepřijatelné i výbor Organizace spojených národů pro lidská práva. Výkup vepřína za účelem demolice schválila Sobotkova vláda v listopadu 2017. Velkovýkrmna definitivně ukončila provoz během jara. Celý projekt včetně rekonstrukce má vyjít na zhruba 450 milionů korun.