Polovina Romů v České republice žije v sociálním vyloučení nebo je sociálním vyloučením ohrožena, uvádí výroční zpráva o stavu romské menšiny. Ta za nejzávažnější problémy, s nimiž se musejí Romové potýkat, označuje omezený přístup na trh s bydlením, nízké příjmy na hranici životního minima a vysoké zadlužení. Materiálem se bude na svém středečním jednání zabývat vláda Andreje Babiše (ANO).

Romové jsou nejpočetnější národnostní menšinou v České republice. Podle kvalifikovaných odhadů jich na českém území žije přes dvě stě čtyřicet tisíc. Téměř sto dvacet tisíc z nich představují Romové, kteří jsou sociálně vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohroženi.

„Sociální vyloučení Romů je proces, během něhož jsou jednotliví Romové, romské rodiny či celé skupiny Romů vytěsňovány na okraj společnosti a je jim ztížen či omezen přístup ke zdrojům a příležitostem, které jsou běžně dostupné ostatním členům společnosti,“ vysvětluje vládní materiál.

Nejvíce Romů žije v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, nejméně naopak ve Zlínském a Pardubickém kraji. Míra sociálního vyloučení Romů je nejvyšší v Olomouckém, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, nejnižší hodnoty sociálního vyloučení romské menšiny na druhé straně vykazuje hlavní město Praha, Zlínský a Plzeňský kraj.

Zpráva dále uvádí, že se dlouhodobě nedaří změnit negativní vnímání romské menšiny ze strany většinové společnosti. Z pravidelných šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd vyplývá, že Romové jsou po Arabech nejvíce nesympaticky vnímanou minoritou v České republice.

Předsudky a diskriminace

Panující společenské předsudky a diskriminaci označuje vládní materiál za  hlavní překážky omezující Romy na pracovním trhu a bránící jejich oficiálnímu zaměstnávání. V této souvislosti rovněž zmiňuje nízkou úroveň vzdělání, nedostatečnou kvalifikaci a špatný zdravotní stav romských uchazečů o práci.

„Oficiální zaměstnání na pozicích nevyžadující kvalifikaci je zpravidla ohodnoceno velmi nízko, navíc takto zaměstnaní Romové ztrácí nárok na sociální dávky, a v konečném důsledku se jejich příjmy oficiálním zaměstnáním snižují. Romové jsou tak často systémově tlačeni nepodílet se na oficiálním trhu práce, neboť to pro ně není ekonomicky výhodné,“ upozorňuje zpráva.

Dalším z faktorů, který omezuje Romy na pracovním trhu, je vysoká míra zadlužení. „Jakmile se dluh dostává do stádia exekuce, je nevýhodné mít legální zaměstnání, neboť je plat ohrožen exekucí. Zadluženost také vhání sociálně vyloučené romské domácnosti do šedé ekonomiky,“ uvádí materiál.

Zpráva si rovněž všímá loňské novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, která dala obcím pravomoc na svém území vyhlašovat oblasti se zvýšeným výskytem sociálně vyloučených jevů, ve kterých noví obyvatelé nemají nárok na výplatu doplatku na bydlení. A připomíná, že se vůči tomuto opatření důrazně ohradila Rada vlády pro záležitosti romské menšiny a vyzvala vládu, aby jej urychleně zrušila.

V neposlední řadě materiál uvádí, že z více než dvou set čtyřiceti tisíc Romů žijících v České republice zastávalo v minulém roce volenou politickou funkci jen třináct z nich, všichni v zastupitelstev měst a obcí. V posledních volbách do Sněmovny pak kandidovalo celkem sedm Romů — nejvíce, celkem čtyři, za Stranu zelených — a žádný na mandát poslance nedosáhl.