Most skrze omezování doplatku na bydlení vytlačuje chudé do vyloučených lokalit
Radek KubalaMost vymyslel podle odborníků nový způsob využití takzvaných bezdoplatkových zón, tedy míst, kde není možné vyplácet doplatek na bydlení. Většinu města kromě ubytoven prohlásí za ghetto, díky čemuž se chudí vystěhují do vyloučených lokalit.
Oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, v nichž není možné získat doplatek na bydlení, plánuje vedení Mostu vyhlásit téměř na celém území města s výjimkou míst, kde se nacházejí ubytovny. Podle Institutu pro sociální inkluzi (IPSI) má plán mosteckého magistrátu, který se před nedávnem rozhodl rozšířit bezdoplatkové zóny z původních šesti lokalit a pokrýt jimi větší část města, vytlačit chudé z centra do sociálně vyloučených lokalit.
Magistrát v městském deníku Mostecké listy v pondělí napsal, že rozšíření bezdoplatkových zón se bude týkat téměř všech bytových domů s výjimkou rodinných domů v městských částech Zahražany, Čepirohy a Vtelno. Opatření by mohlo platit od září.
Podle IPSI se bude jednat o historicky první případ, kdy město cíleně vyžene lidi z bytů do ubytoven. Ubytovny totiž nejsou bytové domy, ale ubytovací zařízení, proto se jich nově připravované opatření nemá dotknout. „Jinými slovy je to boj proti byznysu s chudobou naruby. Město hodlá překročit veškeré myslitelné meze. Předstírat, že celé město je ghettem jen proto, aby se neoznačený zbytek skutečně ghettem stal, to nemá obdoby,“ uvedla Alena Zieglerová z IPSI.
Podle primátora města Jana Paparegy (Severočeši) se však nejedná o cílené vytváření sociálně vyloučených lokalit, nýbrž o snahu zabraňovat sociálně nežádoucím jevům. Sám prý bezdoplatkové zóny nepovažuje za lék na řešení složité sociální situace Mostu, raději by komplexní změny zákonů v systému vyplácení sociálních dávek.
„Důvodem k rozšíření opatření je skutečnost, že se ve městě vyskytuje mnoho míst, v nichž se ve zvýšené míře stávají sociálně nežádoucí jevy, jako je porušování veřejného pořádku, nepříznivé vlivy působící na děti nebo výskyt osob pod vlivem návykových látek. Navíc problémy nemáme ani tak se starousedlíky, jako s nově příchozími nepřizpůsobivými občany, které do Mostu přivádějí prakticky z celé republiky spekulanti s chudobou,“ řekl Deníku Referendum Paparega.
Reakce opozice
Kvůli bezdoplatkovým zónám panuje již několik měsíců napjatá atmosféra mezi nejsilnějším opozičním sdružením Mostečané Mostu a vládnoucí stranou Severočeši. Opozice již v červnu usilovala o svolání mimořádného jednání zastupitelstva, na kterém chtěla po vzoru Ústí nad Labem a Kladna prohlásit za ghetto celé město.
Kvůli nesrovnalostem ale primátor Paparega mimořádnou schůzi zastupitelstva odmítl a opozice jej vyzvala k rezignaci. Rozšíření bezdoplatkových zón do většiny města považuje sdružení Mostečné Mostu za své osobní vítězství. Obávají se pouze, aby radnice celou věc dotáhla do konce.
„Dokázali jsme intenzivním tlakem donutit vedení města, aby vyhlásilo bezdoplatkové zóny pro oblasti města s bytovými domy. Ještě před pár dny primátor Paparega médiím vyprávěl, že jsme hlupáci, kteří nedokáží posoudit, co je vlastně ve zřizování bezdoplatkových zón ve městě možné. A nyní otočil,“ uvedlo sdružení na svých webových stránkách.
Podle IPSI vyhlašování bezdoplatkových zón souvisí také se situací v Chanově, kde město plánuje zbourat staré domy a na jejich místě postavit kontejnerové domy po vzoru vsetínské lokality Poschla. Vedení Mostu se totiž obává, že by se Romové, kteří tvoří většinu nájemníků na chanovském sídlišti, mohli chtít nastěhovat do některého z bytů ve městě.
„Když město vyhlásí na většině území Mostu zóny bez doplatků na bydlení, velká část Romů z Chánova nebude moct sehnat bydlení ve městě a zůstanou v sociálně vyloučené lokalitě,“ řekla Deníku Referendum Alena Zieglerová.