Skupina senátorů na sklonku loňského roku podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení několika ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňují městům na svém území vyhlásit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a následně v nich novým obyvatelům nevyplácet doplatek na bydlení. Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi na svém středečním zasedání rozhodne, zda se k iniciativě senátorů připojí. Podle navrženého usnesení, které má Deník Referendum k dispozici, by měla senátní návrh podpořit.

Senátoři v čele s Renatou Chmelovou (nestr. za Piráty a KDU-ČSL), Jiřím Dienstbierem (ČSSD) a Václavem Láskou (nestr. za SZ) ve svém podání uvedli, že platné znění zákona je v rozporu s Ústavou zaručeným principem rovnosti, svobodou pohybu a pobytu a v neposlední řadě porušuje i nepodmíněnost ochrany lidských práv. Zákon totiž odpírá nárok na doplatek lidem, kteří jinak podmínky pro jeho výplatu splňují. Ačkoli se zjevně ocitají v hmotné nouzi, pozbývají na něj právo v důsledku administrativního rozhodnutí místní samosprávy.

„Skutečnost, že je někde vyhlášena zákonem předpokládaná oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, je věc, za kterou nenese ten, do jehož zájmů to zasáhne, odpovědnost či vinu,“ uvedl právní zástupce skupiny senátorek, advokát Pavel Uhl s tím, že napadená právní úprava je bezprecedentním útokem na lidskou rovnost, rovnost před zákonem a rovnost v důstojnosti. Podle Uhla zákon rovněž vytváří situaci, která staví lidi před dilema, zda si svobodně zvolit místo pobytu, nebo přijít o nárok na pomoc v hmotné nouzi.

Napadená ustanovení se stala součástí zákona na základě toho, že Sněmovna počátkem loňského roku podpořila pozměňovací návrhy poslance Vladislava Vilímce (ODS). „Cílem je umožnit obcím určitou regulaci negativních sociálních jevů na svém území díky čemuž může v řadě míst dojít například ke zvýšení pocitu bezpečí občanů, či ke snížení rizikového chování vůči dětem a mladistvým. Ty jsou leckde spojeny s existencí ubytoven a s nimi souvisejícím obchodem s chudobou,“ odůvodňoval Vilímec svůj návrh, který podpořily všechny politické strany zastoupené ve Sněmovně s výjimkou ČSSD.

Dvaadvacet měst vyhlásilo bezdoplatkové zóny

Možnost v některých oblastech nevyplácet doplatek na bydlení přivítali mnozí starostové, primátoři i zástupci Svazu měst a obcí České republiky. „V kombinaci se sociálním bydlením mohou bezdoplatkové zóny sehrát významnou roli v dalším rozvoji českých měst a obcí,“ míní předseda Svazu a starosta Kyjova František Lukl. Problémem však zůstává, že zákon o sociálním bydlení se vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) v minulém období i kvůli obstrukcím ze strany koaličních partnerů nepodařilo prosadit a Babišův kabinet má jeho přijetí v plánu až v roce 2021.

Na rozdíl od komunálních politiků omezení doplatku na bydlení dlouhodobě kritizují četné občanské organizace jako je Platforma pro sociální bydlení, Charita, Institut pro sociální inkluzi nebo Rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Organizace obvykle uvádějí, že zákon nemůže přinést kýžený efekt. Lidé se pouze z bezdoplatkových zón přestěhují jinam a problémy způsobené obchodem s chudobou se přesunou do sousedních měst.

Bezdoplatkové zóny na svém území podle vyjádření ředitele Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka doposud vyhlásilo dvaadvacet měst a v dalších dvanácti o jejich vyhlášení již rozhodla rada města či obecní zastupitelstvo. „Nejvíce bezdoplatkových oblastí, které jsou nebo mají být brzy vyhlášeny, — celkem jednadvacet — evidujeme v Ústeckém kraji. Poté následuje kraj Moravskoslezský s patnácti oblastmi,“ řekl Deníku Referendum Šimáček.

Přestože je pravděpodobné, že Ústavní soud napadená ustanovení zruší, lidé, kteří vyhlášením oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů přišli o nárok na doplatek, jej zpětně již nedostanou. „Pokud se nezvládli odvolat či podat námitky k individuálnímu rozhodnutí o nepřiznání doplatku, tak žádné peníze, o něž přišli, bohužel nezískají zpátky,“ potvrdil Deníku Referendu Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení.