Platná novela zákona o pomoci v hmotné nouzi od května umožňuje vyhlásit část obce za sociálně vyloučenou lokalitu. Tím zanikne možnost žádat v dotčené oblasti nově o příspěvek na bydlení. Možnost, která byla uzákoněna kvůli poptávce starostů, se chystá využít hned několik měst v Ústeckém a Karlovarském kraji. Jako první část svého území za sociálně vyloučenou lokalitu vyhlásil Jirkov.

Odmítavé reakce vyvolalo rozhodnutí vedení Kladna, které chce za sociálně vyloučenou lokalitu prohlásit celé sedmdesátitisícové město. Podobné řešení zvažuje i pětadvacetitisícový Sokolov, který zatím vyhlásil za vyloučenou lokalitu tři části města. Podobné opatření už schválilo i Ústí nad Labem, Obrnice, Neštěmice nebo Bílina, uvažuje o něm i Duchcov, Varnsdorf, Chomutov, Děčín, Most nebo Aš.

Vyhlásit v části města sociálně vyloučenou oblast mohou zastupitelstva schválením takzvaného opatření obecné povahy. Chtějí tak bojovat s obchodem s chudobou a se sociálně patologickými jevy. Nemožnost pobírat příspěvky na bydlení by se měla dotknout pouze lidí, kteří se do sociálně vyloučené lokality přistěhují nově. Otázkou je, jak dopadne na stávající obyvatele, kterým vyprší smlouva na dobu určitou. „Lidé na ubytovnách nemají takřka nikdy smlouvu na dobu neurčitou, obvykle je mají třeba na jeden rok,“ upozornil Deník Referendum Daniel Hůle, analytik z organizace Člověk v tísni.

„Přijetí opatření v okolních městech vede logicky k tomu, že o něm uvažují města další. Bojí se, že když také neuzavřou své hradby, přestěhují se sociálně slabí lidé k nim,“ vysvětluje Deníku Referendum Jan Černý ředitel Programů sociální integrace v organizaci Člověk v tísni a bývalý poradce ministerstva vnitra. Podle něj by možnost nemusela být vyloženě špatným nástrojem, musí jej však doprovázet jiná podpůrná opatření jako pobídky pro mladé lidi, startovací byty, volnočasové a vzdělávací aktivity.

Příspěvky na bydlení ne, herny ano

„Samozřejmě jsme vyhlásili i zákaz požívání alkoholu na veřejnosti,“ reaguje starosta Jirkova Radek Štejnar (ČSSD) na dotaz Deníku Referendum, zda město přistoupí i k jiným podpůrným krokům. „V problémových lokalitách pracují neziskovky, je v nich největší množství klientů podpůrných a sociálních služeb, opravujeme chodníky. Necítím, že by v nich byl něčeho nedostatek,“ dodává. „Patříme mezi města s největším počtem preventivních programů. Do sociálních věcí dáváme velké peníze,“ brání se podobně pro Deník Referendum starosta Sokolova Jan Picka (ČSSD).

S tím, že by se město dostatečně snažilo bojovat s nežádoucími jevy jinak, nesouhlasí třeba opoziční zastupitel v Kladně Miroslav Bernášek (ODS). „Náš návrh na zrušení hazardu ve městě vedení zamítlo. Počet automatů v Kladně naopak v posledních letech stoupl. Analýza přitom ukazuje, že největší problémy se týkají míst, kde jsou herny,“ řekl pro Deník Referendum Bernášek. „Vyhlásit za sociálně vyloučenou lokalitu celé město včetně obecního úřadu, škol nebo vilové čtvrti, je výrazem hlouposti a lenosti a myslím, že mluvím za velkou část opozice,“ dodal.

Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) své rozhodnutí v Českém rozhlase obhajoval tvrzením, že v Kladně žije dvacet čtyři slušných lidí a že je poznáte na první pohled. Sociálně slabí prý Kladno ovládají.

Slovník starostů: Dávkaři a nepřizpůsobiví

I ostatní starostové vysvětlují svá rozhodnutí slovy o „přívalu nepřizpůsobivých“ či o „dávkařích“. Jejich interpretaci přebírají i regionální deníky. „Jiskra naděje svítá slušným obyvatelům domů s byty v soukromém vlastnictví. Zoufalí obyvatelé ‚esvéjéček‘, které sužují dluhy neplatičů a nevázaný život nepřizpůsobivých, jsou vděční za každé dílčí řešení své situace,“ informoval například Chomutovský deník o rozhodnutí Jirkova.

Dopady opatření je teď předčasné hodnotit. „Uvidíme, jak budou reagovat ubytovny. Buď ceny pod tlakem sníží, anebo budou hrát psychologickou hru. Lidé, kteří na ubytovnách bydlí, si do značné míry nemohou vybrat, kde budou bydlet. Jinde jim byt nepřidělí. Pokud ubytovny ceny nesníží, budou muset krást nebo si shánět peníze v šedé ekonomice,“ myslí si Hůle z Člověka v tísni. Příspěvky na bydlení navíc představují důležitou podporu i pro samoživitelky či důchodkyně.

„Problémem je i to, jak blízko mají starostové k voličům. Starosta, který by se choval odpovědně a skutečně pracoval na integraci problémových částí, by v příštím období nebyl znovu zvolen. Daleko úspěšnější je ‚čunkovská‘ strategie,“ dodává Hůle. Proto je podle něho nutné řešit problém na celostátní úrovni, třeba prosadit zákon o sociálním bydlení ve verzi, v níž nebude rozhodování záviset výhradně na obcích. Ve stejném duchu odpověděli Deníku Referendum i lidovci a Piráti. „Narůstající počet takových lokalit je známkou selhávající sociální politiky státu,“ reagoval například pirátský garant bodu sociální politiky Vít Šimral.