Povinnost obcí poskytovat sociální bydlení, pravomoc státu zasahovat do výběrů příjemců sociálních bytů či šíře skupin, které mají na bydlení dosáhnout: to jsou některé z aspektů, v nichž se ODS a TOP 09 výrazně rozcházejí s preferencemi svých příznivců. Rozpor ukázala anketa Platformy pro sociální bydlení, která porovnávala postoje poslaneckých kandidátů s průzkumem veřejného mínění agentury Median.

Na anketu před volbami odpovědělo 449 kandidátů, tedy necelá polovina oslovených z deseti nejsilnějších stran. Podle výsledku chce zákon o sociálním bydlení přijmout čtyřiadevadesát procent respondentů. Mohlo by se tak zdát, že budoucí poslanci zákon schválí výraznou většinou již v nadcházejícím volebním období.

Nadpoloviční většina z nich se shoduje, že na sociální byty by měly dosáhnout matky samoživitelky, lidé se zdravotním postižením, oběti domácího násilí, děti odcházející z dětských domovů, senioři, rodiny s dětmi, také rodiny, kterým hrozí odebrání dítěte, osoby z azylových domů a lidé s duševním onemocněním.

Naopak s lidmi diskriminovanými na trhu s bydlením by zákon nepočítal. Výrazněji pro se totiž vyjádřili pouze kandidáti Zelených, SPD a Pirátů. Nejvýraznější rozdíl v preferencích kandidátů a voličů se projevil u TOP 09. Zatímco diskriminované osoby by mezi cílové skupiny zahrnulo jen šestnáct procent kandidátů strany, z řad jejích voličů je pro jednasedmdesát procent.

Další výraznou diskrepanci najdeme také v otázkách, zda by měl zákon poskytnout šanci osobám s dluhy či nezaměstnaným. Většina voličů TOP 09 i ODS je pro, zato samy strany spíše proti. Obecně lze říci, že v obou zmíněných otázkách zaujímá TOP 09 restriktivnější přístup než ODS, a to výrazněji v rozporu s postoji svých voličů.

Dobrá vůle obcí

Největší rozdíl mezi postoji ovšem najdeme u otázky, zda má zákon stanovovat obcím povinnost poskytovat sociální bydlení. Opatření vzbuzovalo rozbroje již během tvorby poslední verze zákona, kterou vláda schválila, ale po obstrukcích pravice Sněmovna zametla pod stůl. Ministerstvo práce a sociálních věcí povinnost obcí vyřadilo po tlaku jak ostatních stran, tak zejména Svazu měst a obcí.

Proti tehdy byla také ministryně Karla Šlechtová, přestože se později vyjadřovala v opačném slova smyslu. Ani ministryně Marksová neprosazovala princip s dostatečnou vehemencí. Sociální byty měl proto zajišťovat Stání fond rozvoje bydlení. Obce se mohly zapojit dobrovolně, přestože takovou vůli převážná část z nich nikdy neměla.

V nynější anketě by se ovšem většina kandidátů ANO a především ČSSD za povinnost obcí postavila. Otázkou je, proč tak jejich ministerstva neučinila při přípravě zákona. Pro povinnost obcí jsou nejvýrazněji Zelení, naopak ji odmítají TOP 09, ODS, Starostové a KDU-ČSL, jak již ukázaly jejich volební programy. Jejich voliči jsou přitom ve většině opět pro.

Větší míru autonomie obcí prosazuje pravice také v případě otázky, kdo by měl o nároku na sociální byt rozhodovat. Většina kandidátů se shodla na spolupráci, kdy rozhoduje obec na základě doporučení státu. Pro ponechání rozhodnutí čistě na vůli obcí je zejména ODS a Starostové.

Spory poslanci během projednávání zákona vedli také o velikosti cílové skupiny. Ministryně Šlechtová tehdy k návrhu řekla, že se státem počítá jako s „dojnou krávou“. Markéta Pekarová Adamová jej označila za „víc než sociální, socialistický“.

Z ankety přitom vyplývá, že strany stále nemají jasno, jak cílovou skupinu vymezit a lze tak očekávat, že kompromis budou hledat stejně složitě jako v dubnu. V bytové nouzi je podle statistik přitom 187 tisíc lidí.

Průzkum Platformy tak v podstatě potvrzuje, že zákon o sociálním bydlení je prioritou pro všechny partaje — jak tomu je již od Topolánkovy vlády. V klíčových otázkách, jak velkou autonomii ponechat obcím, zda se má poskytování sociální bytů řídit principem zásluhovosti nebo jaký objem financí do projektu vložit, zůstávají strany nejednotné a lze očekávat podobné diskuse, které provázely tvorbu zákona po celé končící volební období.

Nejsvědomitěji na anketu Platformy odpovídali kandidáti Pirátů a Zelených, oproti tomu nejméně vyplněných dotazníků se vrátilo od TOP 09 a SPD. Průzkumu se neúčastnila Markéta Pekarová Adamová, garantka TOP09 pro sociální oblast, podobně jako lidovec Jan Bartošek, který má rovněž ve své straně téma na starosti. V případě SPD se výzkumníkům nepodařilo vůbec zjistit, kdo má sociální oblast ve straně na starosti.