Povinnost obcí poskytovat sociální bydlení, pravomoc státu zasahovat do výběrů příjemců sociálních bytů či šíře skupin, které mají na bydlení dosáhnout: to jsou některé z aspektů, v nichž se ODS a TOP 09 výrazně rozcházejí s preferencemi svých příznivců. Rozpor ukázala anketa Platformy pro sociální bydlení, která porovnávala postoje poslaneckých kandidátů s průzkumem veřejného mínění agentury Median.

Na anketu před volbami odpovědělo 449 kandidátů, tedy necelá polovina oslovených z deseti nejsilnějších stran. Podle výsledku chce zákon o sociálním bydlení přijmout čtyřiadevadesát procent respondentů. Mohlo by se tak zdát, že budoucí poslanci zákon schválí výraznou většinou již v nadcházejícím volebním období.

Nadpoloviční většina z nich se shoduje, že na sociální byty by měly dosáhnout matky samoživitelky, lidé se zdravotním postižením, oběti domácího násilí, děti odcházející z dětských domovů, senioři, rodiny s dětmi, také rodiny, kterým hrozí odebrání dítěte, osoby z azylových domů a lidé s duševním onemocněním.

Naopak s lidmi diskriminovanými na trhu s bydlením by zákon nepočítal. Výrazněji pro se totiž vyjádřili pouze kandidáti Zelených, SPD a Pirátů. Nejvýraznější rozdíl v preferencích kandidátů a voličů se projevil u TOP 09. Zatímco diskriminované osoby by mezi cílové skupiny zahrnulo jen šestnáct procent kandidátů strany, z řad jejích voličů je pro jednasedmdesát procent.